498.104 ČSD v H0 TRIX/MÄRKLIN

[Aleson]

Kdo si hraje, nezlobí ....
Tak jsem si o víkendu hrál a prozkoumal nastavení některých parametrů dekodéru -převážně nastavování hlasitosti jednotlivých zvuků - a tady jsou nějaké poznatky ( třeba to bude pro někoho užitečné).
POZOR ! Všechna uvedená CV jsem nastavil podle vlastních požadavků, doufám, že jsem se při zápisu do tabulky nikde neupsal, přesto všechna nastavení děláte na vlastní zodpovědnost

Nemám stažený SW ani programátor od Trixu, zatím jsem nepřišel na to, jak změnit přiřazení funkcí k jednotlivým tlačítkům pomocí CV. To bude asi větší oříšek. Chtěl bych přiřadit zvuk el. generátoru ke světlům na F0 a ještě pár změn z tlačítek nad F20 ... Hlášení jsem ztlumil úplně, protože se to nedá poslouchat .....

[jirie123]

ZIMO MS440D je na cestě. Po domluvě s nejvyšším ozvučovatelem původní zvuky nahradím originálními.
Dekodér TRIX je k dispozici případným zájemcům.

[prcek]

K těm nekontrolovatelně se řítícím modelům, u dekodérů se dá v CV29 zakázat provoz na stejnosměrný proud. někdy to pomůže - i když si dekodér si splete DCC s PWM, tak na něj dlabe.
https://ncedcc.zendesk.com/hc/en-us/art ... -explained

[Kulsud]

K tomu neobvyklému rozjezdu....Nechci nikoho podceňovat, ani z nikoho dělat troubu, takže prosím bez komentářů. Nespustili jste náhodou funkci F4? To se mašina relativně nekontrolovaně rozjede. Mě se to stalo a ano, zapnul jsem f4.

[radeksindy]

Pawlik: Klasik to vyjádřil lehce ostřeji, ale mě to třeba v souvislosti s tou argumetaci přišlo docela vtipné a trefné. Ono by totiž bylo občas lepší neanalyzovat stav a neargumentovat, ale rovnou se zeptat proč to tak je.

Co se pojezdu týká, zarazilo mě, že všechna čtyři spřažená dvojkolí mají značnou příčnou vůli.

Ano, protože to je nejednodušší a vlastně jediné řešení.

Lokomotiva tak často jede pootočená kolem svislé osy.

Těžko říct co znamená tato věta. Tady se nelze než připojit ke Klaskovi.

Bohatě by přeci pro průjezd obloukem stačilo, kdyby byla příčné posuvná jen vnitřní dvojkolí a výše popsaný problém by nenastal.

Chápu, že většina dnešních modelářů nikdy nečetla nic o parních lokomotivách, ale přesto je to jen jednoduchá geometrie. Přesně toto by bylo nejhorší možné řešení. Vznikl by totiž dlouhý pevný rozvor a vůle středních náprav by musela být dvojnásobná proti řešení, kdy jsou posuvné všechny. Když už konstruktér potřebuje pevnou osu/osy (třeba kvůli pohonu), tak by bylo lepší zvolit střední na pevno a krajní posuvné. Protože je hnaná jen jediná náprava a musí to být ta zadní, tak vlastně ani jiné řešení než posuvné všechny. Je nutné mít na paměti, že potřebné vůle (stranové posuny) náprav nazávisí na minimálním poloměru lineárně. Mimochodem třeba Karl Gölsdorf svoje slavné pětikoláky vyřešil tak, že z pěti náprav udělal pevnými pouze 2. a 4. a zbylým dal boční posuv.

[Pavel-HP]

A co zkusit vypnout analogový provoz ... .
... náhodný rozjezd ...

[vvitty]

Dekoder ma z vyroby povoleny provoz na 5 ruznych systemech. Doporucuji ponechat pouze DCC a zbyle vypnout.

[Pawlik]

Pawlik: Klasik to vyjádřil lehce ostřeji, ale mě to třeba v souvislosti s tou argumetaci přišlo docela vtipné a trefné. Ono by totiž bylo občas lepší neanalyzovat stav a neargumentovat, ale rovnou se zeptat proč to tak je.

Ono by bylo občas lepší nic nepsat, když nechci věcně reagovat (Klasik). Ale když to někoho vyprovokuje k tomu, že vytvoří svůj 17. příspěvek, budiž, to není má vizitka.

Co se pojezdu týká, zarazilo mě, že všechna čtyři spřažená dvojkolí mají značnou příčnou vůli.

Ano, protože to je nejednodušší a vlastně jediné řešení.

Jediné jistě ne, kdybych neznal modely parních lokomotiv, které mají krajní dvojkolí napevno (nebo s výrazně nižší vůli, než dvojkolí vnitřní, abych byl přesný), tak bych to nepsal.

Lokomotiva tak často jede pootočená kolem svislé osy.

Těžko říct co znamená tato věta. Tady se nelze než připojit ke Klaskovi.

Jako nevím, k čemu se dá v rámci těch jeho dvou strohých vět připojit. Co to znamená: Svislá osa je jasná, pootočení lokomotivy kolem svislé osy snad také. Takže přední dvojkolí má vůči rámu vymezenou příčnou vůli v opačném směru než dvojkolí zadní - podélná osa lokomotivy svírá s podélnou osou koleje nenulový úhel, což je zejména vidět na rozhraní budky strojvedoucího a tendru při pohledu shora.
Ono těm modelům totiž na rozdíl od skutečných parních lokomotiv chybí ta vlastnost, že jakmile se dvojkolí příčně vychýlí vůči rámu, tak vznikne vratná síla, která se ho snaží centrovat zpět.

Bohatě by přeci pro průjezd obloukem stačilo, kdyby byla příčné posuvná jen vnitřní dvojkolí a výše popsaný problém by nenastal.

Přesně toto by bylo nejhorší možné řešení. Vznikl by totiž dlouhý pevný rozvor a vůle středních náprav by musela být dvojnásobná proti řešení, kdy jsou posuvné všechny.

Takovou odpověď na můj dotaz bych bral.
A já bych odpověděl: Díky, to je pravda, vyžadovalo by to zúžení rámu, což se Trixu nechtělo/neměl na to místo, ale možné to je a používá se.

Mimochodem třeba Karl Gölsdorf svoje slavné pětikoláky vyřešil tak, že z pěti náprav udělal pevnými pouze 2. a 4. a zbylým dal boční posuv.

On to ten Gölsdorf dělal v době, kdy se mělo za to, že pojezd se staví v oblouku symetricky: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... -Achse.PNG
O pár let později Heumann ukázal, že tahle myšlenka je zcela neplatná a možná že by Gölsdorf zvolil jiné řešení, kdo ví.

[radeksindy]

Svislá osa je jasná, pootočení lokomotivy kolem svislé osy snad také.

Není, nevíme kudy osa vede. Komínem, budkou, středem pojezdu nebo kotle?

Ono těm modelům totiž na rozdíl od skutečných parních lokomotiv chybí ta vlastnost, že jakmile se dvojkolí příčně vychýlí vůči rámu, tak vznikne vratná síla, která se ho snaží centrovat zpět.

To je pravda pro většinu modelů a je to samozřejmě velký rozdíl. Ale překvapivě existují sériové modely, které mají vratný mechanismus pro podvozky i běhouny a tím tlačí celou lokomotivu do rovného postavení. Záležet také bude na provedení sběračů, protože jsou hnací vozidla, kde jsou sběrače zevnitř dvojkolí a jejich předpružení centruje dvojkolí také. Ale nevím jak je to tady. Jak má albatros vyřešené sbírání z lokomotivy?

On to ten Gölsdorf dělal v době, kdy se mělo za to, že pojezd se staví v oblouku symetricky: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... -Achse.PNG
O pár let později Heumann ukázal, že tahle myšlenka je zcela neplatná a možná že by Gölsdorf zvolil jiné řešení, kdo ví.

Pojezd se staví tak, jak mu to dovolí jeho konstrukce a vnější síly. V každém případě je řešení modelu s všemi posuvnými nápravami to nejjednoduší a dostatečně funkční. Naopak zavedením dlouhého pevného rozvoru by si komnlikoval situaci a vyjdou horší podmínky pro boční posuv ostatních dvojkolí. Teď mě nějak nenapadá model parní lokomotivy, který by měl krajní spřažené nápravy pevně v rámu a zbytek posuvný. Pro velkou část lokomotiv platí, že nejméně posuvné je to hnané, protože ozubené kolo v převodevce je nejvymezenější, zbytek bývá volnější. Která lokomotiva má pevné krajní nápravy a pohyblivé pouze vnitřní? U tří náprav si to dokážu představit, tam na poloměru 420 mm řeším i u velkých kol teoretický posuv cca 0,5 mm. Ale něco většího?

[Pawlik]

Není, nevíme kudy osa vede. Komínem, budkou, středem pojezdu nebo kotle?

Jestli to byl vtip, tak dobrej.
Tak tedy 32,3*pi mm před komínem.
Příště napíšu, že jede hýčmo, aby to bylo exaktní.

Ono těm modelům totiž na rozdíl od skutečných parních lokomotiv chybí ta vlastnost, že jakmile se dvojkolí příčně vychýlí vůči rámu, tak vznikne vratná síla, která se ho snaží centrovat zpět.

To je pravda pro většinu modelů a je to samozřejmě velký rozdíl. Ale překvapivě existují sériové modely, které mají vratný mechanismus pro podvozky i běhouny a tím tlačí celou lokomotivu do rovného postavení.

No jo, ale to není případ, o kterém tu už půldne hovoříme...

Záležet také bude na provedení sběračů, protože jsou hnací vozidla, kde jsou sběrače zevnitř dvojkolí a jejich předpružení centruje dvojkolí také. Ale nevím jak je to tady. Jak má albatros vyřešené sbírání z lokomotivy?

Albatros to má z boku, ale jsou tak jemné, že to žádný praktický vliv nemá, tedy pokud není lokomotiva kolama vzhůru.

On to ten Gölsdorf dělal v době, kdy se mělo za to, že pojezd se staví v oblouku symetricky: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... -Achse.PNG
O pár let později Heumann ukázal, že tahle myšlenka je zcela neplatná a možná že by Gölsdorf zvolil jiné řešení, kdo ví.

Pojezd se staví tak, jak mu to dovolí jeho konstrukce a vnější síly.

Nic jiného mu nezbývá, ale jako definice je to trochu málo. Přesněji řečeno je postaven tak, že jakákoliv jiná poloha by vedla ke zvětšení "příčné" síly mezi vodicím kolem a kolejnicí a to je v příkrém rozporu s tou představou z obrázku.

V každém případě je řešení modelu s všemi posuvnými nápravami to nejjednoduší a dostatečně funkční. Naopak zavedením dlouhého pevného rozvoru by si komnlikoval situaci a vyjdou horší podmínky pro boční posuv ostatních dvojkolí. Teď mě nějak nenapadá model parní lokomotivy, který by měl krajní spřažené nápravy pevně v rámu a zbytek posuvný. Pro velkou část lokomotiv platí, že nejméně posuvné je to hnané, protože ozubené kolo v převodevce je nejvymezenější, zbytek bývá volnější. Která lokomotiva má pevné krajní nápravy a pohyblivé pouze vnitřní? U tří náprav si to dokážu představit, tam na poloměru 420 mm řeším i u velkých kol teoretický posuv cca 0,5 mm. Ale něco většího?

Tady nejsme ve sporu. Volba tohohle řešení ovšem má na svědomí to natočení kolem svislé osy procházejí již jasně specifikovaným (ne)místem lokomotivy.

Vůle ROCO 555.1 s větším rozvorem spřažených náprav než Albatros. Nic víc a nic míň, než je vidět na fotce, nestálo už v tom mém úplně prvním příspěvku. Pro někoho to ale znamenalo červený hadr před očima.

[Klasik]

radeksindy: dík

[Klasik]

Pawlik: někdy méně znamená více.

[A2C]

Páni, dnes som sa opäť venoval môjmú "ptákovi"
Albatrosa som vytiahol aby som vyriešil to lenivé vypúšťanie pary, keď som použil kvapalinu hustejšiu (ale asi len 0,1ml)
Mám tu pár poznatkov.
Keďže som na skúšobnej koľaji ktorá má sotva 80cm dokázal nabehať cca 20 posunutí dopredu dozadu tak som tekutiny neminul takmer nič. Ale keďže mi to nechcelo dymiť, doplnil som dnes namiešanú kvapalinu 50/50 (50% PG a 50% VG čo je dymiaca zložka) A pretože som sa bál, že upálim dymový generátor pri predstave, že tam toho je málo, doplnil som len 0,4ml aby mi to nepretieklo.
Avšak dym sa takmer nekonal a tak som mašinu dvihol nech sa pozriem na zúbok tomu problému.
Na koľajách boli 2 veľké "kvapky" roztoku pre dymenie
Začal som teda rozborkou modelu aj generátora. Vo vnútri okolo generátora nebolo skoro stopy po mastnote či tekutine, pretieklo mi to však cez ventilátor. To bol aj dôvod prečo mi nevedel moc tlačiť dym pri hustejšej kvapaline.
Dosť roztoku bolo pod generátorom.

Vo vnútri generátora som objavil riadne navlhčenú vatičku, bez opálenia, takže chcem povedať, že model sa nedodáva s zbytkom tekutiny, ale je tam pravdepodobne plná alebo polovičná dávka.
Aby som lepšie manipuloval s modelom odpojil som osvetlenie kabíny aj reflektora (ktoré som prvý raz potom napojil opačne (ľahké premapovanie funkcií ) Zvláštnosťou bolo aj, že sa mi pôvodne reflektor a budka nechceli rozsvietiť, asi zlý kontakt.

Všetko som vyčistil zložil a po vyriešení problémov s kontaktmi všetko krásne funguje.

Nedalo mi to a išiel som model zabehnúť, vytvoril som si skúšobný okruh z Fleischmann profi gleis R420 + dva metrové rovné úseky a nechal som model zabehnúťm tak ako pri iných modelov. Maximálna rýchlosť sa zvýšila asi o 15km/h. A po polhodine zabiehania Albatros dosahoval až 160km/h. Potom som skúšal pridať ešte maximálnu rýchlosť cez CV5 = 200 (pôvodne 194) a podarilo sa mi dosiahnuť až 163km/h. Skúšal som však ďalej a dal som 240. Mašina sa ani nepohla. 210 rovnako ani ťuk. Tak som pre istotu znížil maximálnu rýchlosť na 190 a mašina dosahuje cca 157km/h čo absolútne stačí.

Skúšal som sa cez JMRI pohrať aj s krivkami, ale tu som z toho dekodéra dosť sklamaný, každé CV sa zapisuje na 2x. Teda musím prerušiť zapisovanie na Z21 a automaticky to program zapíše. Dajaká nekompatibilita asi.

Aby som nezabudol, model sa mi samovoľne rozbehol po zložení smerom dozadu, ale rýchlo som ho chytil a zložil z koľají.
Potom ako som zakázal analógovú prevádzku, sa mi to už nestalo.

Motorček sa mi potvrdil, že je 3 pólový, nevládze pretočiť kolesá na CV2=1 (klasicky Roco s Zimo) čo ale hovorí aj o slabom dekodéry.
Pôvodne je CV2 =5, avšak pre kľud v duši som dal 6, prišlo mi to viac plynulé.
Budem ho však meniť, časom.


Popri jazde na okruhu som si všimol jednej zvláštnej veci a to samovoľné vysúvanie "tiahla šupátka" dúfam, že som to správne pomernoval. Fotka to povie lepšie než ja.

Stretol sa s tým už niekto? Nezabudol tam Trix niečo?

Počul som, že už niektorým sa podarilo odpraviť žhaviacu cievku v generátore dymu, stalo sa to už aj niekomu inému?
A čo náhrada? Toto by sa dalo použiť?
https://www.vaprio.sk/produkt-1849-zhav ... eorem.html

Ešte poznamenám, že nie sú piestnice vo farbe ocele, ale sú červené, táto úprava ma bude čakať nabudúce

Inak som s modelom spokojný, až Trix vyladí tie nedostatky čo tu boli popísané, bude radosť si kúpiť ďalšiu ČSD paru, snáď 556.0 s malými ušami ako Albatros

[Matěj]

I podle mých prvotních zkušeností se mašinka chová občas nevyzpytatelně. Po zapnutí ústědny (z21) někdy vůbec nereaguje na povely, někdy se rozjede maximální rychlostí a nedá se zastavit. Přitom ostatní lokomotivy současně stojící na kolejích se chovají normálně. Pomůže až vypnutí a zapnutí ústředny. Zřejmě výměna za ZIMO by bylo nejlepší řešení, aby se předešlo možné destrukci lokomotivy. Ale bohužel zvukové dekodéry ZIMO jsou v současné době u nás těžko k sehnání.

[shodan]

jak to tak pročítám, tak tu lokomotivu vlastně nechci ale jako slušná pitva Albatrose už proběhla.. vo tom žádná