Moderátor: Michal Dalecký
Rudolf píše:Asi se shodneme na tom, že výrobce musí prodat co nejvíce kusů. To předpokládá výrobu jednoho typu lokomotivy (z jedné formy) ve více modifikacích, nejlépe ještě s popisy různých železničních společností v různých státech.
Rudolf píše:Proto moc nevěřím zrovna výrobě české poválečné rychlíkové lokomotivy, která nikde jinde než u nás nejezdila. I když ta představa je skvělá a určitě bych si ji koupil.
Rudolf píše:Spíš kdyby někdo napsal, že Roco připravuje výrobu třeba kkStB 97, tj. naší 310.0, která jezdila v celém Rakousko-Uhersku, během války i v Německu, tomu bych věřil spíš. A myslím, že by byla velmi dobře prodejná. A hodila by se na každé kolejiště v této oblasti. A výrobní cena proti rychlíkové lokomotivě by byla značně nižší.
Rudolf píše:Nedalo by se to navrhnout firmě Roco ? Udělat průzkum trhu, předobjednávky apod ? Asi by to byl mnohem reálnější projekt.
Rudolf píše:Nemáte někdo info o té 556.0 ze Slovenska ? V posledním Železničním magazínu byly opět fotografie některých dílů z připravované výroby. Jaká bude cena ?
Zdenek Valter píše:MaHa píše:Nevím jaké máš informace Zdenku, ale firma LGB počítá resp. počítala (je v konkurzu) s prodejem na 30 000 ks od typu - cena tomu také odpovídá.
A firma Trix měla kalkulaci na cenu modelu pro oněch 40 000-60 000 Ks
někdy v roce 1993. Ta druhá informace je od I.Nepraše právě z toho roku.
S oněmi 60 000 ks se zřejmě počítá u modelů levnějších (BR 215 ROCO, Steinz u LGB) S o něco menším počtem se pak počítá u modelů dražších.
(např. U99 u LGB, cena se zde přitom pohybuje od 17 000,- Kč do 30 000,-- Kč a propočet byl na víc jak 30 000 ks)
Jenže dnes je rok 2007 ne 1993
Změnili se technologie přípravy výroby. Takže co nešlo tehdy je dnes samozřejmostí. Nevím jaký je podíl u LGB ve formách, domnívám se, že je ovšem značně rozdílný oproti třeba ROCO či Fleischmann. Proto si myslím, že to nemusí být ten nejlepší příklad.
Vím, že například 3000 kusová serie při vhodně zvolené ceně bude určitě rentabilní !
Také si myslím, že za 100 000 EUR Ti už mašinu vyrobí kde kdo, nemluvě o renomovaných výrobcích - to je pravděpodobně i více než náklad na přípravu výroby a forem i pro složitou parní mašinu.
MaHa píše:Rok 2007 se od roku 1993 až tak v zásadě neliší. Koneckonů kdž si vezmeš počet německy mluvících lidí v Evropě - 80 mil, tak z těch 80 mil
je jich statisticky (4 prarodiče, 2 rodiče, 2 děti = dohromady 8 lidí) 10 mil
poteciálních kupců nejlevnějích modelů. Takže když srovnáš 10 mil zákazníků-žadadatelů a produkci 60 000 ks tak lze předpokládat že se tato
ledabyle utopí-prodá(a to jsem neuvedl ostatní pot. kupce v Evropě a na jiných kontinentech) Navíc je-li stejných forem vyrobeno víc, pak jejich výroba bude zase jistě lacinější než když se zadavá jen jedna.
Zx1974 píše:.... formy, což podle provedení dílů BR295 to tak vypadá , tak u nich je při správné konstrukci životnost cca 500000-1500000 zalisování, ale pracnost takové formy bývá tak 500 - 3000 hodin a v ČR stojí hodina práce v nástrojárně minimálně 800Kč. Výrobní serie kolem 5000ks odpovídají minimálním počtům výlisků pro které má smysl nasadit formu na lis.
Přesto doufám, že se dočkáme některé ryze české páry.
Milan Meisl píše:Pravě se dost trapim se 434 od tohoto výrobce. Mám již druhou a je to přímo katastrofa co dnes může tato firma za cenu přes 6000kč dodávat.
Oba modely přišly poškozeny, protože obal je naprosto nedostatečný.Lokomotivy jsou zabaleny pouze v papíru a zasunuty do těsné papírové krabičky. Co se týče pojezdu, tak není špatně vymyšlen. Z tendru je poháněna kardanem i lokomotiva a tak má docela slušný tah.
Kardan ale dře o propojovací konektor. Navíc rozvody, které se svým provedením blíží modelům starým 30 roků, jsou špatně zkonstruovány a silně dřou o plastová vedení. Motor má sice setrvačník, ale o nějakém dojezdu nemůže být ani řeči. I na prázno má maximální odběr aby vůbec lokomotivu roztočil. Pohon od motoru je gumovým řemínkem a tak se stane že se lok. zastaví a motor se točí. Navíc soukolí nejsou vystředěna a tak se lokomotiva a tendr při jízdě silně kývají. Na lok.je spousta otvorů pro doplňky. ale výrobce je nedodává. Osvětlení je dobré, montáž dekodéru jednoduchá.
Tento typ lok. se mi moc líbí, ale i tuto druhou vrátím. Nejsem ochoten za tuto cenu akceptovat tak mizerný výrobek. Abych jen nekritizoval - mám také asi 10 nákladních vagonů od tohoto výrobce a jsem s nimi velice. spokojen.
Zippich píše:Milan Meisl píše:Pravě se dost trapim se 434 od tohoto výrobce. Mám již druhou a je to přímo katastrofa co dnes může tato firma za cenu přes 6000kč dodávat.
Oba modely přišly poškozeny, protože obal je naprosto nedostatečný.Lokomotivy jsou zabaleny pouze v papíru a zasunuty do těsné papírové krabičky. Co se týče pojezdu, tak není špatně vymyšlen. Z tendru je poháněna kardanem i lokomotiva a tak má docela slušný tah.
Kardan ale dře o propojovací konektor. Navíc rozvody, které se svým provedením blíží modelům starým 30 roků, jsou špatně zkonstruovány a silně dřou o plastová vedení. Motor má sice setrvačník, ale o nějakém dojezdu nemůže být ani řeči. I na prázno má maximální odběr aby vůbec lokomotivu roztočil. Pohon od motoru je gumovým řemínkem a tak se stane že se lok. zastaví a motor se točí. Navíc soukolí nejsou vystředěna a tak se lokomotiva a tendr při jízdě silně kývají. Na lok.je spousta otvorů pro doplňky. ale výrobce je nedodává. Osvětlení je dobré, montáž dekodéru jednoduchá.
Tento typ lok. se mi moc líbí, ale i tuto druhou vrátím. Nejsem ochoten za tuto cenu akceptovat tak mizerný výrobek. Abych jen nekritizoval - mám také asi 10 nákladních vagonů od tohoto výrobce a jsem s nimi velice. spokojen.
Jednu 434 od KMB jsem si pořídil a ve jménu objektivity se jich musím trochu zastat. Obal sice není tak reprezentativní, ale zato je z obnovitelných zdrojů . Na lokomotivě jsou sice otvory pro doplňky, ale pro ty, které se na verzi ČSD v tomto provedení ještě nevyskytovaly. Např. kompresor a vzduchojem. Ostatní doplňky, jako píšťala, hadice, nebo kryty pístů, jsou součástí balení. Tutéž skříň výrobce používá pro výrobu mnoha verzí, které se liší právě těmi doplňky. Otvory po vzduchojemu a kompresoru lze snadno zamaskovat přetmelením. Dvojkolí lze asi najít u jiných výrobců i kvalitnější, nicméně s jízdními vlastnostmi jsem celkem spokojen. Při jízdě nemá nikde problémy, při věrných modelových rychlostech se nevlní a hlavně jede plynule již při napětí asi 1,5V (=), což odpovídá chůzi posunovače, takže to bude výborný stroj pro manipuláky. Osvětlení už od nízkého napětí dělá dojem skutečných petrolejek. Ale hlavně je to v záplavě německých pár nádherná rakouská (naše) lokomotiva. Mohla by sice už mít upravenou kastli bez otvorů a stát míň, ale taky by nemusela být vůbec.
Až KMB vyrobí novou sérii Všudybylek 354.1, tak do toho určitě jdu, i kdybych ji musel přeznačit...
Zdenek Valter píše:U mašinek KMB bohužel platí to, že i když mašinka dobře jezdí nemusí to být ještě problémům konec. Stačí si vzít do ruky šupleru a změřit rozkolí.
Schválně kolik naměříte a pošlete to sem !!
Kolik z nich je bude mít správně tj 14.3 až 14.4 ?????
Zpět na Velikost H0 (komunita H0)
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 9 návštevníků