shodan píše:ROCO 70924 ... tak jdu zkusit, jak se zahulí... dám vědět
EDIT: 2x 20 minut tam a zpět na digitálu (silver+ od lenz), světla a střídání rychlosti...
Loko studená, tak snad OK
No, když může riskovat výrobce a hazardovat se svojí pověstí, tak proč na tu jeho hru zvanou ruská ruleta se zákazníky nepřistoupit a případný nepodarek nevrátit prodejci, že jo. Ať má výrobce tu tolik potřebnou zpětnou vazbu...
Tolik teorie, a teď skutečnost.
Aneb, taky jsem to risknul. A když už, tak už - a rovnou tuplovaně:
Úvodem omluva za delší a částečně trochu technický příspěvek - kdo nemáte čas, tak to nečtěte.
Po otevření obou krabiček nutno konstatovat, že jsou to krásné modely, myšleno tím hlavně jejich povrchová úprava a bohaté příslušenství včetně leptaných štítků. No a jezdí obě pěkně, to nemohu říct
A to i přes ty jejich slavný rokácký motorky uvnitř.
Akorát, že ač jsou to analogový mašiny, tak jsou už z výroby i bez repráčků "poloozvučený". Sice při jízdě pomalou rychlostí jsou ty modely celkem tiché, ale pak dál při střední a vyšší rychlosti vydávají nepřeslechnutelný charakteristický zvuk. Asi jako když někdo ve třetí nebo čtvrté místnosti (za několika dveřmi) řeže malou příruční motorovou přímočarou pilkou.
Vzal jsem tentokrát (preventivně kvůli motorkům) analogové provedení. Měl jsem na to takovou pracovní hypotézu, že možná ne úplně každý typ 12V elektromotorků může
dobře snášet to přepětí u digi. Když jsem se koukal na svoje Roco centrály, tak ty mají na vstupu udáváno vstupní (napájecí) stejnosměrné napětí 18 až 24 Voltů. Centrála z toho vychází a při zpracování a generování digi silového signálu to sice už z principu o něco málo poníží, ale ne o moc. No a z kolejnic to pak přijde do dekodéru v modelu... A nedělám si iluze, že dekodéry by potom ještě dále u toho jejich pulzně-šířkově regulovaného napájení motorků měly snahu nějak výrazně redukovat napětí (ideálně na těch jmenovitých 12V na svorkách motoru). Na to dekodéry nemívají prostředky, respektive ty malé integráče by dlouhodobě nedokázaly vyzářit tolik ztrátového tepla, a ještě navíc uzavřeny spolu s motorem v téměř vzduchotěsné karoserii. Ale třeba je to nakonec s těma odcházejícíma motorkama všecko úplně jinak - např. nevyrovnaná kvalita výroby, ložiska a jejich přesnost, komutátor atd.
Svoje nové modely už v posledních letech zpravidla ani nezajíždím; po jejich zakoupení následuje většinou jen krátká kontrola na kousku koleje na stole - metr tam, půl metru zpátky, jízda přes výhybku a do oblouku, a u ozvučených DCC variant samozřejmě ještě vyzkoušení zvukových funkcí plus světel podrobněji než u analogu.
Ale u těchto Roco mašin s pověstnými motorky (technicko-ekonomický to zázrak 21. století) jsem u každé z nich provedl cca 20minutový záběh na kolejovém oválu, a to 5' jedním směrem a 5' druhým směrem, potom sundání lokomotivy a její obrácení pro jízdu dalších 5' jedním směrem a zase 5' opačným. To otočení modelu po 10 minutách jízdy (kvůli okolkům na obou stranách) má samozřejmě efekt spíš jen psychologický (= víc placebo pro páníčka než skutečná potřeba samotného pejska) :--)
- postupný_záběh_Roco_Bardotek_VID_20240418_114347.jpg (23.73 KiB) Zobrazeno 4732 krát
Pro jistotu jsem kolejový ovál napájel laboratorním zdrojem s plynule nastavitelným ss napětím a s displejem ampérmetru pro průběžné kontrolní sledování aktuálně odebíraného proudu (a s aktivovanou proudovou pojistkou uživatelsky nastavenou na 1 A).
Při nějakém nechtěném výrazném nárůstu proudu (do motoru) by se tak dalo hned v zárodku zabránit nejhoršímu.
Takže co ?
Zakouří se z modelu nebo nezakouří ?
Zahoří tam něco nebo nezahoří ?
Nebo dokonce některá z těch Bardotek umře na infarkt ? Ne, dopadlo to u obou dvou dobře. Zatím je tedy vše OK, až snad na ten zvuk. Ten je určitě výraznější než u většiny modelů různých značek, a stejně tak je výraznější (a jiný) než u o pár let starších Roco Bardotek a Brejlovců s kvalitními polootevřenými 5pólovými motory s výměnnými uhlíky.
Nicméně, i tyto nové modely Bardotek, pokud jsou v pořádku, jezdí klidně, bez nějakých výkyvů, plynule, bez cukání. A tyto konkrétní (otestované a zabíhané) jedou spolehlivě bez zvýšených odběrů proudu, bez zahřívání, bez dýmu nebo dokonce odpálení motorku.
Záběh byl prováděn střední zátěží při stabilním napájecím napětí v kolejnicích
6,0 Voltu. Proudové odběry v tomto režimu jízdy byly okolo
200 mA plus minus (viz tabulka dále), a mírně se měnily jak v čase, tak samozřejmě i s konkrétním modelem a s jízdou v přímé nebo v oblouku. Celkový příkon jezdících zabíhaných modelů (tedy v souhrnu běžících motorků, DPS a pěti svítících LEDek na čelech) byl zhruba okolo
1,2 Wattu, takže tepelné ztráty se ani po těch 20 minutách jízdy neprojevily nějakým znatelným zahřátím modelů (karoserie nebyly na pohmat ani vlažné, natož teplé).
Měřil jsem odběry proudu nejenom při záběhu, ale zajímaly mě i změny oproti původnímu syrovému stavu na začátku záběhu. U obou modelů vlivem nenásilného záběhu odběr proudu dle očekávání mírně poklesl.
Pro technické zájemce přikládám tabulky s naměřenými hodnotami:
- (DC)_záběh_dvou_H0_Roco_Bardotek.png (14.5 KiB) Zobrazeno 4732 krát
Pozoruhodné (alespoň pro mne ano) je také velmi nízké minimální napětí potřebné pro jízdu - zvláště u jedné z Bardotek, a to už i za jejího syrového stavu. U modrého klauna to totiž bylo před záběhem cca
0,79 Voltu, po záběhu
0,73 Voltu (tam si asi převody a ložiska ideálně sedly už z výroby). U červenobílé ČD Cargo to bylo původně
1,48 Voltu (před záběhem) a pak významně zlepšených
1,05 Voltu po záběhu.
A to ještě ani nejsou skutečná minimální napětí pro běh naprázdno samotných motorků (bez zátěže pojezdem modelu).
Osobní poznámka (připouštím, že možná poněkud kontroverzní):
I toto zjištěné minimální provozní napětí (extrémně nízké) mě vede k domněnce, že možná právě těmto motorkům, více než jiným, může mj. vadit i vysoké napájecí napětí. V analogu to lze pohlídat (většina modelářů, kterým je víc než 10 let, asi nejezdí s mašinkama na plný koule, ale spíš nižšími modelovými rychlostmi), u digitálu je ta špička-špička pořád to plné dostupné maximum (>> 12 V) - dané v podstatě tím, co pustí do kolejnic centrála a co z toho pak pro motorek generuje dekodér.Po záběhu obou strojů (celkem 2x 20 minut) jsem pak na závěr ještě postavil obě Bardotky za sebe na jednu kolej (s rozestupem mezi nárazníky asi 5 cm) a projel jsem s oběma současně celý okruh. Vzdálenost mezi lokomotivami byla od začátku jízdy až do konce, a to jak v přímých úsecích, tak i v obloucích, prakticky stále stejná. Čili i přes o trochu větší jízdní odpor pojezdu červenobílé (usuzováno dle jejího o trochu většího proudového odběru) oproti modrému klaunovi si obě Bardotky držely vzájemně identickou rychlost.
- Bardotky_Roco_70924_a_Roco_70926_VID_20240418_115421.jpg (31.68 KiB) Zobrazeno 4732 krát
S rozhodnutím jít do toho, a následně se získáním těchto modelů, jsem tedy zatím hodně spokojený. Nejenom s ohledem na příznivou pořizovací cenu, ale zejména kvůli technickým vlastnostem
(tradičně bezproblémové klidné plynulé jízdy, a naprosto spolehlivě i přes výhybky s nenapájenými srdcovkami) a samozřejmě taky i kvůli tomu úspěšnému pozvolnému "analogovému" záběhu beze ztráty kytičky...