Otázky z železniční historie ČSD

[radeksindy]

1. ad Oppeln: Ano, ve skutečnosti se na tomto typu vozu mohly vyskytnout tři řady: Zr, Z a Zt. Vozy Zr představují válečné provedení s vyměnitelnými dvojkolími na široký rozchod, Z jsou běžné vozy, které možnost převázání z výroby neměly, přípradně o ní přišly. Zt byla nejmenší skupina, ta měla zvýšenou ložnou váhu na 19 resp. 20 t.

2. Jedná se tzv. tranzitní značku, která se stala závaznou od roku 1914 a její použití bylo nahrazeno v roce 1949 značkou RIV. Přechodné období pro použití tranzitní značky skončilo v roce 1952. Na některých našich vozech se udržely déle, protože se ČSD nechtěly, aby přecházely do zahraničí. S tranzitní značkou by měly být odmítnuty.

[Peter]

Tak paráda. Ďakujem pekne.

[Peter]

Ten konkrétny (Oppeln) - "Z" vagón, čo som spomínal a tie jeho reál fotky z ČSD, zatiaľ som našiel toto:

"Z":
Ružomberok, 5.5.1968:

Cementáreň v Bystrom, 2.11.1960:
(zo stránky vtedy.tasr.sk , kde si ju aj môžete v e-shope kúpiť bez tých čiar a vodoznakov)

A našiel som aj "Zr":
(z knihy Řady nákladních vozů ČSD - 1965)

[Peter]

A tak sa zdá, že už som asi konečne objavil aj tú jeho vzácnejšiu verziu - "Zt", ktorých bolo najmenej:

Zt
(z filmu Radiostanice Racek v železničním provozu: https://www.youtube.com/watch?v=1nn-5f30Z54)

[Peter]

Keďže tieto vagóniky Nemci vyrábajú vo všetkých významnejších modelových veľkostiach H0, TT, N ..., je iste potešujúce ich hojne vidieť na dobových fotkách vo vlastníctve našej ČSD.

Sú ešte rôzne ďalšie dobové fotky, ale už väčšinou nie je dobre vidno nápisy.

Toto bude asi Zr:
(Senec, rok 1951)

(aj ten druhý, čo je tam za ním, s tou búdkou, to je tiež on)


Ďalší (Žilina, už 70te roky):

Je to radosť, že ich bolo dosť...

A len tak na okraj, keďže sa jedná už zasa o koristné vagóny, napadlo ma, čo si asi tak pomyslí Nemec, čo sem zablúdi a prekladá si naše texty, či niečo ako – "Hnusáci, pokradli nám vagóny i lokomotívy a ešte sa tým chvália..." ?

Teraz na tom ale Nemci zasa trochu zarábajú, keďže si tie modely od nich kupujeme, bolo to aj na ČSD, nebyť toho, pravdepodobne ten vagónik nekúpim.

[milan ferdián]

Mám dotaz ohledně stanice Dolní Polubný. Znalci ví, že tato dopravna byla rozdělena kvůli spádovým poměrům na dvě části. První část osobní o dvou dopravních kolejí ležela na kmenové trati z Tanvaldu do Kořenova. Druhá část nákladní byla položena směrem ke Kořenovu samostatně na levou stranu o čtyřech kolejí. Vybavena klasicky se skladištěm, rampou a volnou skládkou. Byla tam a dodnes je i výsypka. Kdy tato část se stala vlečkou, jak někteří píší, to nevím. Takže jaké je vlastně časové vysvětlení kolegové ? Byla to tedy dopravna a postupně po redukci kolejí v dopravně se stala nákladní část vlečkou?
-m-

[Jarda H.]

Ahoj Milane, nějaké informace uvádí www . klub-draharu.cz (článek z 9/2012), vypadá to na 20.léta 20.století, díky sklárnám se "objevila" vlečka ?!
Zde část kopie článku :

A nyní už dopis Ústředního svazu čs. průmyslníků na Ředitelství státních drah v Hradci Králové z ledna 1926 (upraveno, ponechán zajímavý tvar názvu stanice):

„Naše členská firma Josef Riedl v Dolní Polubné sděluje nám, že ŘSD v Hr. Králové žádá, aby platila za přistavení vozů na kolej č. 5 ve stanici Dolní Polubná poplatek Kč 9,20 a se zřetelem pak na různé okolnosti a situaci, o níž se ještě zmíníme, snížilo tento požadavek na Kč 4,60.
Firma Josef Riedl uzavřela jednak se státními drahami, jednak s místní drahou Liberec – Jablonec – Tanvald úmluvu, dle níž firma přistavěla část 5. koleje a odevzdala ji do majetku dráhy a udržovala opěrnou zeď ve stanici a měla platit za vůz na této koleji poplatek 40 hal. za přistavení, za vozy pak, jež by se přistavily na slepou kolej z této koleje vybíhající, roční poplatek 60 Kč. Tento roční poplatek byl zvýšen na Kč 400.
K tomu si dovolujeme poznamenat, že kolej č. 5 je stejně situována jako ostatní dvě koleje a že přistavení vozu na tuto kolej nevyžaduje žádného většího výkonu a času, nežli přistavení vozu na koleje ostatní. Jediné, co zde přichází v úvahu, je snad okolnost, že je třeba někdy posunování, aby byly všechny vozy pro firmu Riedl přistaveny na jednu určitou kolej. K tomu však dovolujeme si poznamenat toto: Dolní Polubná je konečnou stanicí, v níž přes dvě třetiny zátěže je určeno pro firmu Riedl. Poněvadž se tu přistavuje téměř 3000 vozů uhelných, a to většinou v uzavřených vlacích, není třeba pravidelně vůbec žádného posunování, jež se snad provádí zcela výjimečně. Jednotlivě firmě Riedl vozy nejsou přistavovány téměř vůbec, průměrně pak najednou asi 5 vozů a to opět jsou vozy, přicházející z jednoho směru, obyčejně z jedné šachty. Z toho důvodu platila by firma za jedno přistavení vozu, pro něž se nekoná téměř vůbec žádný zvláštní výkon, 4,60 Kč. K tomu dlužno připomenout, že se stává velmi často, že z důvodů staničních a traťových poměrů přistavuje se firmě zátěž celými nákladními vlaky. Počítáme-li, že firma přistavuje asi 3000 vozů ročně, platí až dosud asi 1600 Kč přestavného, zatímco by dle nabídky ředitelství měla napříště platit 13 600 Kč. Toto zdražení nemůže být opodstatněno zvýšenými výkony státních drah…“

ŘSD hodlalo vyhradit pátou kolej pro sklárnu za roční paušál 9000 Kč. V říjnu 1926 psalo na ústředí, že firma přestavuje svoji vlečku a hodlá značné množství uhlí skládat na prodloužené vlečce (odbočující blíž k Tanvaldu?), kde staví centrální generátor. V roce 1927 byla uzavřena vlečková smlouva se zpětnou platností od 1. 1. 1926.

[michal_d]

Odkud pochází informace, že se jedná o vlečku? Na plánku SŽDC z roku 2020 (novější nemám k dispozici) jde normálně o dopravnu D3. Jestli jde o vlečku, tak změna musela proběhnout po roce 2020.

[radeksindy]

milan: Tady došlo asi k popletení míst. Vlečka do Riedlovy sklárny odbočovala za tunelem před dnešní zastávkou Riedlova vila. Pak trať překročí silnici, stočí se ke stanici , kde za osobní výhybnou byla doleva nákladová část, která vlečkou pokud vím nikdy nebyla. Tam měly sklárny pouze pronajato, viz ten Dráhař.

[tomkanka]

Odkud pochází informace, že se jedná o vlečku? ...

Nikdy to žádná vlečka nebyla, vždy se jednalo (a stále jedná) o manipulační koleje.

[milan ferdián]

Kluci děkuji vám za vaše informace.
-m-

[hank]

V aktuálním čísle Světa železnice si čtu článek o historii slovenské lokálky Piešťany - Vrbové.

V 60. letech tam turnusově jezdily lok. T 334.0 i s osobními a smíšenými vlaky. Nevíte prosím někdo, jaké osobní vozy byly do těch souprav řazeny?

[hank]

V aktuálním čísle Světa železnice si čtu článek o historii slovenské lokálky Piešťany - Vrbové.

V 60. letech tam turnusově jezdily lok. T 334.0 i s osobními a smíšenými vlaky. Nevíte prosím někdo, jaké osobní vozy byly do těch souprav řazeny?

Tak už jsem se to dozvěděl na K-reportu: Jezdily tam - podobně jako na blízké trati Zbehy - Radošina nebo u nás na trati Dobronín - Polná - přívěsné vozy BDlm a Blm.

[Morris Zapp]

V aktuálním čísle Světa železnice si čtu článek o historii slovenské lokálky Piešťany - Vrbové.

V 60. letech tam turnusově jezdily lok. T 334.0 i s osobními a smíšenými vlaky. Nevíte prosím někdo, jaké osobní vozy byly do těch souprav řazeny?

Tak už jsem se to dozvěděl na K-reportu: Jezdily tam - podobně jako na blízké trati Zbehy - Radošina nebo u nás na trati Dobronín - Polná - přívěsné vozy BDlm a Blm.

To je velmi inspirativní! Zelená mašinka + červené vagonky = to bude mít na provozním setkání úspěch!