depo Hodolany nebo podobné

[Kajinek11]

Děkuji moc. Takže by to mohlo vypadat tak nějak takto:

Bohužel třetí výhybku už na to východní rozvětvení nedám na to už tam není místo, takže tudy stáčet naftu nebudu moci. Takže budu stáčet normálně u stojanu?

[Michal Šuhajda]

Ahoj, konečně jsem se dostal k aspoň k částečné úpravě obrázku.
Naznačil jsem úpravy o kterých jsem psal - navazují na předchozí návrh
V rámci úpravy depa pro motorový provoz byla před zbrojení naftou doplněna pískovací věž.
Co se týká východního zhlaví, neuvažoval si využití "trojcestné" výhybky, ta by se měla vejít, takže doplnění koleje pro stáčení by bylo možné. Zatímco ve stanicích byly likvidované, v depech a na vlečkách často přežívaly.
Pokud bys kolej nerealizoval, tak nezbyde než stáčet naftu přímo u stojanů ve vhodné provozní pauze, aby stáčení neomezilo provoz v depu.

[Kajinek11]

Díky, hned je mi to jasnější. Trojcestnou jsem neuvažoval protože má technologi EW1 a to nechci. Mám s nimi špatnou zkušenost. Třeba se tam nakonec ty tři vejdou. Pokud tedy HANK nemá nic proti, pustil bych se do toho.

Poslední otázku mám:
Těch 10 lokomotiv co k tomu depu patří budou obsluhovat jen tu odbočnou trať a na tu hlavní se nepodívají? Nebo můžu vypravovat manipulák na hlavní trať i z této stanice (ve stanici je 8 vleček). Popřípadě tu můžou některé os. spoje končit/začínat. Provoz cca Lipová Lázně.

[Michal Šuhajda]

Klidně by tam mohly být i lokomotivy z hlavní trati, ale pozor ať tam nemáš příliš různých řad. Těch 10 domácích lokomotiv vychází tak na 3 řady. Ideálně s podobným motorem, ale různým provozním využitím (např.Bardotka, Hektor, Čmelák).
Kvůli opravám, vybavení i znalostem personálu byla snaha lokomotivy sdružovat v depech podle např. typu motoru, přenosu apod. proto např. v menších depech kde sloužily Bardotky (motor K6S310DR - šestiválec s vrtáním 310 mm), bychom zároveň nenašli Brejlovce, sice to byly též univerzální lokomotivy, ale měly dvanáctiválec s vrtáním 230 mm K12V230DR.
Vybrané lokomotivy z místních malých dep mohly sloužit i na hlavní trati, ale spíš na místních výkonech jako jsou manipulační, přestavovací nebo vlečkové vlaky. V osobní dopravě pak tahaly vlaky, které mají jako výchozí nebo koncovou stanici v místě depa (např. Dělnické osobní vlaky, které jezdí ve špičkách a na rozdíl od “dálkových” osobáků, které byly typické (Domažlice-Praha apod.) jedou jen po části trati. Taky mohly sloužit jako postrky, nebo přípřeže pro vlaky hlavní trati, případně staniční zálohy v přilehlých stanicích. Ovšem vždy záleželo na sestavě turnusů pro danou trať.
Pokud bys chtěl víc řad, tak to můžeš řešit tím, že tam budou některé lokomotivy z hlavní trati jezdit zbrojit. Nafta, písek, uhlí i voda jsou všude podobné. Pak se ti tam potká i ta domácí Barča s přespolním Brejlovcem, akorát budou stát “jen” u nafty a ten Brejlovce si nazajede do remízy, ale to už tu asi zaznělo.

[Kajinek11]

Díky moc hezky si mi to vysvětlil a ještě se zeptám: Onehdy staniční zálohy měly 24h službu, nebo se dělaly třeba jen denní 13h? A kolik mašin pro zálohu (jako posunovacích - Čmelák, Kocour.. ) v tom depu bude doma.

[Michal Šuhajda]

Ta služba asi záležela na potřebách stanice, ve větších stanicích bylo záloh i několik. U menších zase záleželo jak velký „cvrkot” (třeba jak se přistavovaly vozy k vykládce, na vlečky apod.) tam byl. Oblíbené byly taky „obsluhy”, kdy lokomotiva dojela do stanice s manipulačním nebo přestavovacím vlakem s vozy pouze pro danou stanici a pak tam strávila třeba půl dne staničním posunem, aby po jeho dokončení odvezla vlak s vozy zpět do výchozí stanice.

[Kajinek11]

Dobře, jasně. tak jsem to podle tvých informací zpracoval následovně (zkus mi to zhodnostit prosím):

Mám sice malou stanice (3 dopravní - 2 manipulační koleje) ale i s depem má 10 vleček. Takže docela frmol. 3 z toho mají nepřetržitý provoz (továrna na díly JAWA, PREFA a depo) . Z toho PREFA má svou posun mašinku.
Lokomotivy v depu budou:
(skutečné provozní modely):
4x Bardotka odhaduji, že v remíze by přes den měla být maximálně 1 bardotka a přes noc 2 ?
1x Čmelák
1x Kocour
(virtuální):
+ 2x Bardotka

To nám dává tedy těch 10 lokomotiv. Čmelák bude na zálohu (13h denní směna), je to kopcovitý terén a bude obsluhovat i virtuální vlečku mino kolejiště (vlečkovy vlak) 1x denně.
Kocour bude záloha zálohy, pokud by vypadla a bude nasazován na denní dělnické vlaky.

Co Ty popřípadě někdo jiný na to?

Na hlavní trať nasadím teda co mi zbylo a to jsou 3 Brejlovci a 3 Sergeje.

[Michal Šuhajda]

Ahoj,
Určil bych si, že na vedlejší trati nesmí lokomotivy s nápravovým tlakem >18t. Tím se vozba rozdělí.
Na vedlejší trati budou všechny vlaky(osobní + nákladní) vozit Bardotky z depa. Nasadil bych Barču (ne dvojkovou) nebo Brejlovce i na ten dělnický vlak, protože na rozdíl od Kocoura mají zařízení ( Pegas/ elektrický generátor) pro vytápění vlaků. Ten kocour může přivézt denní Mn z hlavní trati (Čmelák má práci na záloze), ve stanici odpojí část vozů a pokračuje po vedlejší trati dál. Záloha si to rozposunuje a pro opačný směr pak zase připraví vozy.
V té stanici (odbočná z projektu Římov - Branišovice?) můžou být klidně i dvě zálohy, pokud budou mít dost práce. Pokud ale uvažuješ s Čmelákem jen na půl dne, na zbytek ho pošli vozit Manipuláky na hlavní trať, než aby zbůhdarma stál. Lokomotiva není člověk, pokud se na ní střídají čety/strojvedoucí může být mimo depo několik dnů, po kterých ji stačí pár hodin na zbrojení a údržbu.
Sergeje a Brejlovci se starají o vozu nákladů i osobních vlaků ( možná i nějaký rychlík) na hlavní trati.
Nezmiňuješ se o motorových vozech. Nejsou nezbytné, ale v dopravních sedlech (noc) vozily vlaky i na hlavních tratích.

[Michal Šuhajda]

Asi nejlepší je si udělat navrh grafikonu, kde počítáš s celou fiktivní tratí / tratěmi, ze kterých je na kolejišti jen kousek . Podle toho pak teprve plánovat nasazení vozidel. Jenže to je na delší dobu.

[Kajinek11]

Ahoj,
Určil bych si, že na vedlejší trati nesmí lokomotivy s nápravovým tlakem >18t. Tím se vozba rozdělí.
Na vedlejší trati budou všechny vlaky(osobní + nákladní) vozit Bardotky z depa. Nasadil bych Barču (ne dvojkovou) nebo Brejlovce i na ten dělnický vlak, protože na rozdíl od Kocoura mají zařízení ( Pegas/ elektrický generátor) pro vytápění vlaků. Ten kocour může přivézt denní Mn z hlavní trati (Čmelák má práci na záloze), ve stanici odpojí část vozů a pokračuje po vedlejší trati dál. Záloha si to rozposunuje a pro opačný směr pak zase připraví vozy.
V té stanici (odbočná z projektu Římov - Branišovice?) můžou být klidně i dvě zálohy, pokud budou mít dost práce. Pokud ale uvažuješ s Čmelákem jen na půl dne, na zbytek ho pošli vozit Manipuláky na hlavní trať, než aby zbůhdarma stál. Lokomotiva není člověk, pokud se na ní střídají čety/strojvedoucí může být mimo depo několik dnů, po kterých ji stačí pár hodin na zbrojení a údržbu.
Sergeje a Brejlovci se starají o vozu nákladů i osobních vlaků ( možná i nějaký rychlík) na hlavní trati.
Nezmiňuješ se o motorových vozech. Nejsou nezbytné, ale v dopravních sedlech (noc) vozily vlaky i na hlavních tratích.

Bardotky: dobře beru na vědomí a to i s tím Pegasem (dobrá připomínka)
Čmelák: takže půldenní záloha je asi kravina, když by musel Čmelák pryč, tak to z něj raději udělám nepřetržitou službu
Na mot. vozy jsem úplně zapomněl Modelově mám k dispozici 1x M240 + vozy a 1x M152 + vozy (tady nevím jestli to může do jednoho depa k sobě. Nebo mám nechat jedno na hlavní trať a druhou na odbočnou?
Ano a jedná se o Římov - Branišovice.

Časem si samozřejmě naplánuji grafikon, ale to je až na později až dodělám tu trať. (v tomto vlákně tedy vlastně jde hlavně o to co do toho depa dát za domácí lokomotivy)

[hank]

Nasadil bych Barču (ne dvojkovou) nebo Brejlovce i na ten dělnický vlak, protože na rozdíl od Kocoura mají zařízení ( Pegas/ elektrický generátor) pro vytápění vlaků.

Ale dogma to není. V 70. a 80. letech měla na trati Lipová Lázně - Javorník 1 pár Os v ranní špičce T 478.2 z nákladního oběhu. Souprava byla Bai-k + Ds + Bai-k. Zbytek dne ta souprava stála ve šturcu za rotundou. Jinak tam jezdily M131.1, od r. 1976 M 152.0 a 1 pár odpoledních MOs vezla sólo M 262.0.

[Michal Šuhajda]

Nasadil bych Barču (ne dvojkovou) nebo Brejlovce i na ten dělnický vlak, protože na rozdíl od Kocoura mají zařízení ( Pegas/ elektrický generátor) pro vytápění vlaků.

Ale dogma to není. V 70. a 80. letech měla na trati Lipová Lázně - Javorník 1 pár Os v ranní špičce T 478.2 z nákladního oběhu. Souprava byla Bai-k + Ds + Bai-k. Zbytek dne ta souprava stála ve šturcu za rotundou. Jinak tam jezdily M131.1, od r. 1976 M 152.0 a 1 pár odpoledních MOs vezla sólo M 262.0.

Pravda, v původní verzi příspěvku, kterou jsem omylem smazal při kontrole před odesláním, jsem zmiňoval, že dělňas tahaný Kocourem by musel mít vozy s nezávislým topením. Bai-k jsou jedna možnost, já navrhoval Balm s naftovým bufíkem.

[Michal Šuhajda]

Ve Varech na dolním byli Singrovky a Orchestriony pohromadě, ale tuším, že až v 90.letech. Asi bych tam jako domácí nechal jen jeden typ (já bych si vybral M240, ale to je jen „citová” záležitost). Jednak se mi líbí a navíc k ní jde líp ten Balm, který mě jako první napadl v kombinaci s Kocourem. Baafx (010) má samozřejmě taky bufík, ale vlaky ve složení 742+3x010 mi nějak nepasují do 4. Epochy, ale spis až do 5. Ale to je pouze můj pocit.

[Střelec]

Pro starší období by se mohly hodit "dřeváky" s kamny tažené hektorem, což byla kombinace obvyklá kdysi na krušnohorských tratích.

[hank]

Pro starší období by se mohly hodit "dřeváky" s kamny tažené hektorem, což byla kombinace obvyklá kdysi na krušnohorských tratích.

Ano. A například do Lužce nebo do Vamberka jezdily smíšené Pv, kde za mašinou byl hytlák + rybák s kamny. Do Lužce (epocha IV) s tím jezdilo, co měl zrovna kralupský strojmistr po ruce (včetně T 669.0!), zatímco do Vamberka ke konci provozu smíšených vlaků (epocha V) bangle.

Lužecká souprava, když zrovna nebyla nákladní zátěž: