fotky T478.3 T478.4 ČSD

[hank]

Patrik Novák: Tak to je správnej trapas, paměť je zrádná mrcha a nemám se na ni spoléhat... A nejhorší na tom je, že některé věci mám ve vlastním archlívu (papírovém, jenže v noci jsem byl línej podívat se...)

Potvrzuji, že všechny sériové T 478.4 skutečně vyjížděly z fabriky červené - prototypy byly sice vyrobeny v r. 1975, ale sériová výroba začala až v r. 1978, tj. už v době platnosti nového výnosu o nátěrech.

Pokud jde o trojkové brejláky, požádal jsem o potvrzení nebo upřesnění někoho ze starších pamětníků výroby v lokomotivce ČKD, kteří chodí na K-report. Někteří byli přímo u toho, tak snad se někdo ozve. Podle všeho se na červeno opravdu začalo natírat už ve výrobě, ale těmi čísly si zatím jistý nejsem.

A ještě se omlouvám za tu "béžovou", původní odstíny skříně podle ČSN byly 1018 - "šeď čirá" a 5700 - "zeleň tmavá", spodek byl natřený odstínem 1310 - "šeď tmavá".

[Vaclav86cz]

Hledat a ptát se nemusíš. Já to už několikrát napsal a text se týká brejlovců se 4 pozičními světly na čelníku.
Jedinou chybu jsem objevil v tom, že jsem uváděl jako první čtyřočko stroj T478.3073, ale z fotek je patrné, že to byl až stroj T478.3082, takže změna proběhla ve výrobě II. série.
Taktéž jedna z Chomutovských mašin měla po střetu dosazen jiný čelník, než byl původní. Takže na jedné straně čtyřočko a na druhé dvouočko. Bohužel číslo z hlavy nevím...
Tento nátěr lze použít pouze u strojů T478.3073 až T478.3128 mimo stroje 089, 090, 118, 119, které byly už z výroby natřeny v červeném provedení. Samozřejmě v průběhu velkých vyvazovacích oprav už byly, až na pár vyjímek stroje natřeny do červeného kabátu. Vyvazovací prohlídka je podle počtu ujetých kilometrů, ale odhadem v té době tak 4 roky. Otázka je u jaké vyvazovačky se dělala celá obnova laku...
Pro stroje do T478.3073 jsou modely nepoužitelné, neb měli jeden zásadní rozdíl a to v použití pozičních světel. Původně byly 2 jako u zamračené a právě od stroje 082 byly již 4.
Jediné čeho lituji, že nemohu najít ty stránky, kde jsem to tehdy opsal. Nicméně na prototypech.cz lze dohledat od kdy byly dodány 4 světlové stroje.
Proč se zkušebně natíraly na červeno nevím, ale je pravda, že třeba zamračená 107 měla zkušebně prolisy až po střechu na rozdíl od ostatních kusů z dané série.
Takže asi tak co mám z více či méně dostupných zdrojů pozjišťováno.
A jinak lokomotivy této série byly dodány do těchto dep:
Plzeň: 073 - 086
Děčín: 087 - 091, 102 až 106 a 112
Bratislava: 092, 094, 096, 107, 109, 128, 129, 131
Zvolen: 093, 095, 108, 110, 111, 130, 132
Přerov: 097 až 101 a 117
Nymburk: 113 až 116, 123 až 127
Brno-dolní: 119 až 122
Ostrava: 118
Takže je možné, že Plzeňské, Nymburské a Děčínské trojky zajížděli až do Prahy protože z dostupných informací žádné pražské depo nemělo z výroby dodanou lokomotivu T478.3...
Samozřejmě podklady mohou mít chybu, takže pokud někdo máte jiné informace, já budu jedině rád

[hank]

Na K-reportu mi zatím odpověděl Ivo Mahel a potvrdil zkušební červený nátěr u lokomotiv 89 a 90.

[Kajinek11]

Tak teď jsem zase trošku z odpovědíé znejistěl. Díky moc za příspěvky, ale jsou ž moc odborné. Trošku jsem se v tom ztratil. Nevyznám se tolik v těch jednotlivých sériích, takže mi to moc neřekne..Můžete mi tedy potvrdit ještě jednou, jestli se na našem území a přibližně kde mohli pohybovat stroje ROCO TT (viz obrázek) a mezi jakými roky.

Díky moc

[hank]

Kajinek11: Jak už bylo řečeno, tak s jistotou toto provedení odpovídá strojům č. 73 - 128 s výjimkou těch čtyř vyjmenovaných, a to nejméně v období 1973 - 1977. No a depa tam máš vypsaná. Jak vidno, nejvíc jich dostaly Plzeň, Děčín a Nymburk, přičemž z prvních dvou jmenovaných dep zcela jistě dojížděly s osobáky i s "velkými" rychlíky do Prahy, někdy i ve zdvojené trakci. Tehdy obě tratě ještě nebyly elektrifikované, po levobřežní trati vozili brejláci z/do Děčína těžké balkánské rychlíky z/do NDR (Balt-Orient, Pannonia) a z/do Plzně tehdy ještě jezdil Západní expres z/do Frankfurtu s přímými vozy z/do Paříže. (Pokud si dobře pamatuju, tak ten jezdil v uvedeném období s přípřeží a ty "balťáky" přinejmenším v létě taky.) Pokud si dobře pamatuju, tak v Nymburku tehdy vozily hlavně rychlíky a osobáky na rumburské trati, ale mohly na téže trati vozit i některé náklady (i když tehdy měly už Nymburk i Lípa sergeje a v Lípě na nákladech dosluhovala pára). No a kdybys chtěl mít trať zcela obsazenou jen brejláky na všech výkonech, tak bys mohl volit starou Tišnovku, tj. (Brno-) Tišnov - Žďár. Brno dolní jich mívalo v turnuse 5 - 6, rychlíky tam nejezdily a tak se vozily jen osobáky (soupravy 5xY bývaly v zimě tak narvané běžkaři, že se občas jezdilo i na stojáka v hytláku ), 2 páry Mn vlaků v celé trati a Pn/Vn vlaky z/do UD Dolní Rožínka.

[Michal Šuhajda]

Ahoj, sice byl unifikovaný nátěr se žlutým pruhem zaveden ažv r 1982, ale už v 70. letech se zkoušely jednobarevné nátěry. Viz celozelené bobiny ( E499.0,1). No a motorové lokomotivy byly celé červené. Tím, že byli brejlovci ve výrobě nebo jen v plánu, tak dostali "superunifik" rovnou. Hodně informací a starých fotek je na Bridellových stránkách. http://www.cztrain.com Myslím, že to jsou ty stránky, na které si nevzpomněl Václav.

[Petr Berka]

Na K-reportu mi zatím odpověděl Ivo Mahel a potvrdil zkušební červený nátěr u lokomotiv 89 a 90.

Pozor, střecha u nich byla ale šedá. Viz fotky na http://www.prototypy.cz

[Mafry]

Ono to není tak jednoduché.
1) 001 - 081 a 087 byly dvousvětelné
2) 082 - 086, 088 - 096 a 099-104 byly sice čtyřsvětelné, ale byly k tomu použity rámy původních dvousvětelných brejlovců. Tj. světla nejsou ve stejné pozici jako u pozdějších sériových brejlovců
3) 097, 098 a od 105 výše už byly "standardně" čtyřsvětelné.

Rozdíl mezi skupinou dva a tři je patrný tady z mých fotek:
http://lokomotivy.net/zobraz2.php?rada=r750&loko=10301&cislo=750 a http://lokomotivy.net/zobraz2.php?rada=r750&loko=14308&cislo=750
Cedule jsou stejné. zatímco u 103 se dotýká bílých světel (dokonce, pokud se nepletu tam byl malý zářez) u 143 je mezi světly a tabulkou volné místo.

Co se týče laku
089,090,118 a 119 byly zkušební celočervené (089,090 a 119 se každá nějak lišila. 118 měla být údajně shodná se 119, ale bohužel to nemám potvrzeno).
Mimo ně, až do čísla 127 vyjížděly z ČKD v šedozeleném nátěru.

Když to dáme dohromady, zbývají pro uvedený model možnosti 097, 098, 105 - 117 a 120-127.
A důkaz místo slibů
http://lokomotivy.net/zobraz2.php?rada=r753&loko=12300&cislo=
http://lokomotivy.net/zobraz2.php?rada=r753&loko=12600&cislo=
http://lokomotivy.net/zobraz2.php?rada=r753&loko=12702&cislo=

Bohužel jiná věc je, že vstup na střechu (ten zub nad žebříkem) měly z výroby takto až stroje vyšší čísel. ted si nejsem jistý, kterým to začalo. Ale třeba tady
http://lokomotivy.net/zobraz2.php?rada=r753&loko=13501&cislo= to 135 nemá.
A čekal bych, že když ten schod později dostávaly, dělo se tak v dílnách, při kterých se měnil i lak. A v pozdější době už vždy na jiný než na šedozelený (tedy za komunistů).

Ale to už bylo jen tak naokraj. Jinak to opravdu odpovídá 097, 098, 105-117 a 120-127.

domovské depa po dodání z výroby:
105, 106, 112 - Děčín
107, 109 - Bratislava
108, 110, 111 - Zvolen
113 - 116, 123 - 127 - Nymburk (viz ty fotky z trati HB - Pardubice)
117 - Přerov
118 - Ostrava
119 - 122 - Brno
Jak dlouho jim šedivý lak vydržel už bohužel říct nedokážu.


EDIT: zapomněl jsem na 097 a 098, které to taky splňovaly.
ty šly z výroby společně do Přerova a vozily vlaky do Břeclavi.

[Vaclav86cz]

Ahoj, sice byl unifikovaný nátěr se žlutým pruhem zaveden ažv r 1982, ale už v 70. letech se zkoušely jednobarevné nátěry. Viz celozelené bobiny ( E499.0,1). No a motorové lokomotivy byly celé červené. Tím, že byli brejlovci ve výrobě nebo jen v plánu, tak dostali "superunifik" rovnou. Hodně informací a starých fotek je na Bridellových stránkách. http://www.cztrain.com Myslím, že to jsou ty stránky, na které si nevzpomněl Václav.

No tyhle zrovna ne... Hledám a snad najdu...

[Kajinek11]

Tak jak se snažím sjednotit dobu lokomotiv mám další dotaz. Do kdy se pravidelně objevovaly Bardotky v polomáčeném červeno-bílém natěru než se sjednotili na červenou bez žlutého pruhu? Je možné, že by polomáčenka jezdila i v roce 1980?

[hank]

Tak jak se snažím sjednotit dobu lokomotiv mám další dotaz. Do kdy se pravidelně objevovaly Bardotky v polomáčeném červeno-bílém natěru než se sjednotili na červenou bez žlutého pruhu? Je možné, že by polomáčenka jezdila i v roce 1980?

Mohu dosvědčit vlastním pozorováním, že na ramzovské dráze jezdily některé stroje v továrním nátěru ještě i v roce 1984. Ale evidenci jsem si tenkrát nevedl. Jestli mě děravá paměť moc neklame, tak to spíš byly dvojky v nákladní dopravě, ale čísla po mně prosím nechtějte...

[Kajinek11]

Co znamená dvojky v nákladní dopravě? Jako, že byly zapřaženy dvě lokomotivy.

[hank]

Co znamená dvojky v nákladní dopravě? Jako, že byly zapřaženy dvě lokomotivy.

T 478.2 = později 752, tzn. stroje vyráběné bez pegasa = bez topného generátoru PG 500.

[Kajinek11]

Jak se poznají dvojky a jedničky od sebe? Kde je ten generátor?

[hank]

Jak se poznají dvojky a jedničky od sebe? Kde je ten generátor?

Zvenku blbě. Měly dělenou nádrž, v části nádrže byla nafta, v části voda pro pegasa. PG 500 byl ve skříni. Byl to vlastně naftový kotlík s vlastním "komínkem" vyústěným do střechy za stanovištěm strojvedoucího na opačném konci lokomotivy než jsou žaluzie ventilátoru. Takže nejlépe se to poznalo při pohledu na střechu. U lokomotiv T 478.2/752 byl tento obdélníkový otvor zaslepen. Místo PG 500 se do skříní dvojek doplnil balast, aby byly na oba podvozky stejné nápravové tlaky.