Patina střech

[hank]

Přátelé, jak patinujete staré eternitové střechy porostlé ostrůvky mechu...

strecha_mech.JPG

...nebo lišejníku?

strecha_lisejnik.JPG

Přiznávám, že se svými předpotopními technikami jsem na to krátkej. Jde o modely v TT, střešní krytina je výhradně z papíru a kartónu.

[rawen]

Ahoj.
Bojim bojim, že v prvním případě to půjde jen velmi hustou zelenou na velmi tenkém štětečku a spáru po spáře.

Druhý případ by mohl jít nástřikem zubním anebo podobným kartáčkem - chce to zkusit hustotu a odstín šedé.

Radek

[Vicki]

Ahoj, ten druhý případ, jak píše rawen, dělám zubním kartáčkem remalem neb jiným malířským nátěrem, který dotónuji vodovkami na světle šedozelenou. Někdy se mi podaří, někdy ne.

[Vicki]

Takhle to vypadá.

[hank]

Vicki: Děkuji mnohokrát.

[alexander]

Na mach sa dá použiť najjemnejšia molitanová drť napr. od Poláka.

[hank]

Oživím toto své starší téma.

Momentálně pokrývám jednu střechu v TT imitací eternitových šablon ze smirkového papíru. Materiál je nepřirozeně tmavý, takže světlejší nátěr v celé ploše bude nutností; následovat bude mechovo-lišejníková patina, jak zde byla popsána před 3 lety. Jakou barvu (myslím druh, s odstínem si nějak poradím...) byste použili na celkovou změnu odstínu toho šmirglu? A pro patinu na tento materiál platí totéž, co zde bylo napsáno pro hladký papír/kartón?

Předem děkuji za rady a doporučení.

[drlo]

plastikári používajú na stvárnenie machu oleje a na to prášok zelenej farby a vypadá to vierohodne, postup som ale zatiaľ neskúšal, tiež by to určite išlo tenkým štetcom z riedeným lepidlom a na neho naniesť nejaký mikro purex

[hank]

Mně jde hlavně o to, co bude spolehlivě držet na tom šmirglu...

[hank]

Nechci zakládat nové vlákno.

Jak se s léty mění barva pálené krytiny? Nebo mění se vůbec? Tím teď hlavně myslím "přirozenou" cihlovou barvu - dřív se snad pálená krytina v jiné barvě ani nevyskytovala...

[fulda]

Nechci zakládat nové vlákno.

Jak se s léty mění barva pálené krytiny? Nebo mění se vůbec? Tím teď hlavně myslím "přirozenou" cihlovou barvu - dřív se snad pálená krytina v jiné barvě ani nevyskytovala...

Nepatrně tmavne. Ono záleží, co jí ovlivňuje, pokud je klempířina měděná, budou to asi zelenější odstíny. Pokud jsou nad střechou stromy, bude tmavnutí rychlejší.

[rawen]

Ahoj.
Soudě podle toho, co mám na baráku a co vidím u sousedů na střechách, záleží na kvalitě (hladkosti) povrchu tašek a případné blízkosti zdrojů znečištění. Při bližším pohledu vypadají jinak (tmavší) prohlubně a vystoupliny na povrchu každé jednotlivé tašky.

Příklad č 1 - střecha volně v prostoru, krytina min. 50 let stará:
vystouplé části mají původní cihlovou barvu, v prohlubních a na spodních hranách tmavší odstíny - nepatrné stopy nějakých lišejníků
Celkově jde o tmavou (starou) cihlovou a dojem bych popsal jako rozdíly jasu jednotlivých částí tašek.

Příklad č 1b - stejná dispozice, taška 17 let stará, taky Brněnka
světlá místa jsou oranžová (jasnější), prohlubně špinavější - černější
Zde jde o rozdíly v barevnosti, jiný dojem než předchozí případ.

Příklad č. 2 - nad krajem střechy distribuční vedení el., krytina cca 30 let
i občasné houfování ptáků na drátech přispívá k růstu mechu - nijak výraznému, ale taška je tmavá souvisle a víc než v předchozím případě. Mech s nečistotami je pravidelně vybírán z okapu.

Příklad č. 3 - strom vedle střechy nebo nad střechou
sezónní znečištění je samozřejmě intenzivnější. Dlouhodobě záleží na kvalitě povrchu - někde to drží, jinde jsou střechy po zimně relativně očištěné.

Fotky nepřidám - jednak se sotva rozednívá, ale hlavně různý úhel pohledu na krytinu zásadně mění vnímání.


Radek

[hank]

Děkuji. Tady u nás má ještě spousta lidí staré eternitové střechy, dost je i plechových a když už někdo staví nebo dělá novou střechu, tak má většinou tu moderní pálenou různých profilů (oblíbená jsou korýtka, která z dřívějších časů na rodinných a bytových domech vůbec nepamatuju...) v pastelových barvách a často lesklou - glazovanou? - takže se ani nemám kam podívat.

Matně si z mladších let vzpomínám na některé hodně staré střechy kryté drážkovými nebo dvoudrážkovými pálenými taškami (myslím, že se tomu tenkrát říkalo holandská krytina), které měly barvu skvrnitě špinavě hnědošedou a některé se na střechách dokonce už i rozpadaly, byly jakoby rozvrstvené - zvětralé? Jenže to už je desítky let a v poslední době jsem nic takového neviděl.

[fulda]

Zdar,

v minulosti se krytina (a stavební materiál všeobecně) tak zuřivě nepřevážel. Proto bylo hodně lokálních zvyků. Třeba tady je to do Jirčan co by kamenem, takže jsou na všech střechách "Jirčanky" - to jsou pálené tašky s jedním korýtkem ve tvém názvosloví.
Ale pak máš podobně vypadající betonové tašky (na nich se drží ta kolečka lišejníku) a pak máš stejně vypadající plechové střechy.

Třeba tohle je plech:

Tady je nalevo pálená a napravo betonová. Pálená je v levém horním horním rohu je stará 120 let, prostředek fotky je stará 20 let a betonka napravo je stará asi 60 let.

Vše ve tvaru inspirovaném právě jirčankou.

[Střelec]

Střechy z pálených tašek staršího data byly hlavně ve městech nepravidelně zašlé do hněda a místy až do černa. Občas v tom cihlovou barvou svítila nějaká nová taška. Bylo to hlavně u průmyslových či zemědělských objektů, v jejich blízkosti a v historických centrech. U obytné zástavby se to černalo v okolí komínů, komínových lávek a různých závětří, kde se mohla špína usazovat. Pokud je střecha v barvě pálené cihly, lze ji ostařit třeba naředěným lihovým mořidlem vhodného odstínu, hnědým lihovým fixem (tmavší úseky), případně udělat "wash" silně naředěnou směsí vhodných pigmentů či barev (klasická špína, dle potřeby dotónovaná do černa, hněda či rezava).