Kolejiště TT 266 x 115

[jirkan]

O možných sklonových poměrech vyšlo před lety dost článků v různé literatuře, samozřejmě konkrétní čísla jsou poplatná tehdy vyráběným vozům a lokomotivám, nicméně v zásadě jsem si zobecnil jeden poznatek, a to že odpor soupravy projíždějící obloukem o poloměru cca 400 mm (H0) zhruba odpovídá stoupání 30 promile. Takže osobně se to snažím řešit tak, že v obloucích volím výrazně menší stoupání než v rovině, obvykle 10, max. 20 promile (u větších poloměrů). Na přímé trati pak stoupání může být výrazně větší, je to taky záležitost estetická. Kdysi jsem dělal pokusy a vycházelo mi, že v přímé trati např. BR01.5 od starého PIKA, tedy jen se dvěma poháněnými nápravami v tendru, utáhla spolehlivě pětivozový rychlík do stoupání kolem 70 promile. A to byla lokomotiva, na kterou právě kvůli mizerné tažné síle všichni nadávali. Ovšem pohled na vlak v takovém stoupáku byl děsivý...

[Tomas Lebeda]

Mě osobně přijde stoupání 3,6% a 4,0% poměrně hodně.
Sám mám skryté nádraží na úrovni -170mm a jsou to 2,5 otáčky spirály.
Spíše bych se držel stoupání v rozmezí 2-3%

[jirkan]

Z mého předchozího příspěvku ale vyplývá, že právě ta spirála je to nejhorší, co může být, zejména při použití menších poloměrů.

[Ferys]

Ahoj chlapi, měl bych dotaz. Rozhodl jsem se použít na viditelných částech kolejiště výhybky Tillig kvůli geometrii (15°) plus pruty Kuehn. Rozdíl výšky kolejnice je jasný (Tillig 2,07 vs Kuehn 1,8 mm). Rozdíl 0,27 mm je ale tím pádem i v celkové výšce kolejového pole (pražcový pás + kolejnice). Řešil jste prosím někdo, jaké použít pod kolejové pásy podloží? Jednoduše - existují dva vhodné typy podloží, mezi nimiž je výškový rozdíl cca 0,27 mm? Případně jakým materiálem výškový rozdíl podloží kompenzovat?

Jinak přikládám foto - již finišuji, jen doplnit pěknou foliáž a jedeme

[Ferys]

Zdravím po delší odmlce všechny kolegy. Trochu jsem pohnul se stavbou rámu. Zvolil jsem klasickou cestu - masiv dřevo, základní deska je překližka buk 8 mm. Deska pro SN bude stejný materiál, jen o tloušťce 5 mm. Jsou prořezány servisní otvory a nahrubo výškově nastavené kolejové trasy (klesání do SN, stoupání do koncové stanice). Byl to již při truhlařině boj o milimetry, ale vše rozměrově vychází dobře dle plánu. Je to od mé stavby kolejiště za dob BTTB první počin, tak prosím berte provedení s rezervou.

[Trixt]

Zatím to vypadá pěkně. Rám se jeví jako bytelný, překližka 8 mm pro základovou desku je v pohodě. Jen si nejsem jist, jestli je úplně správná volba těch 5 mm pro desku SN. Jde o to, že při montáži přestavníků a dalších komponent je těch 8 mm ideální pro přišroubování čehokoliv. Těch 5 mm se mi zdá již málo. Jinak držím palce, aby se dařilo i nadále.

[Ferys]

Tak po několika dnech další krůček. Ač se předchozí fotky moc neliší, nyní jsou definitivně nastaveny výšky kolejových tras a roviny základních desek. Hodně jsem přemýšlel o přesunutí smyček do úrovně SN, ale přišel bych tak dole o jeho dvě koleje. Zachoval jsem proto plán viz kolega Trixt a do podzemí SN klesají dvě koleje původního Trixtova skryťáku. SN u přední hrany kolejiště bude mít sedm kolejí rozvětvených výhybkami Kuehn 20°, využil jsem studii kolegů z Brněnských modulovek. Nejdelší kolej bude mít do hranic 123 cm, nejkratší 84 cm. Oblouky před SN mají poloměr 330 mm, vzdálenější 353. Jinak se mi podařilo dostat zhlaví pravé smyčky o 5 mm níže a klesání do SN z této koleje bude 3,6% max. Deska SN je posouvatelná v podélném směru, abych se dostal k servisování obou zhlaví odbočné stanice nad ním.
Než desku úrovně nula (tj. s odbočnou stanicí a smyčkami) definitivně zaklapnu, čeká mě asi položení kompletního SN a zřejmě i instalace přestavníků a jejich vyzkoušení. Tato oblast je upřímně mou praxí neprobádaná, tak mám z toho trochu obavy. Před realizací jsem poctivě pročetl hromady materiálů na webu a jak jsem si myslel, že všechno už tak nějak vím, zjišťuji, že nevím nic. Je to asi jako ve škole. Čím víc se šprtáte, zjišťujete, že vlastně nic neumíte.
Rád bych ještě vyzkoušel myšlenku kolegů z klubu Moldaváček - podloží pod koleje vytvořit nejdříve položením širšího pásu mikropryže tl. 1 mm, a na něm následně lepit pás mikropryže tl. 3 mm o šířce pražců. Účelem má být odizolování zaštěrkované koleje se stvrdlým disperzním lepidlem od překližky. Tím by mělo dojít k značnému utlumení jízdy vozidel. Jaký je prosím váš názor? Zkoušel jste to někdo? Děkuji za případné připomínky či rady. Jdu znova od začátku studovat, nyní na stránky LokoPina...

Pohled na rám s deskou SN a stoupajícími trasami do úrovně nula.

Základní deska pro odbočnou stanici a smyčky s jednou průjezdnou kolejí. Vzadu část stoupající trati do koncové stanice.

Na zkoušku položené pravé zhlaví SN.

[Trixt]

Hodně jsem přemýšlel o přesunutí smyček do úrovně SN, ale přišel bych tak dole o jeho dvě koleje.

No, pokud by se to podařilo, asi by se ti zjednodušil návrh krajiny. Nebyl bys jimi tak svázán při její tvorbě. Třeba by ale stačilo dolů přesunout jen jednu. Asi spíš tu pravou, kde by ti vznikl prostor pro úrovňový přejezd.

[Ferys]

Děkuji za reakci a návrh. Přesně tak, přesunutí smyček mělo mít za účel lépe pracovat s krajinou. Mám dvě varianty přesunutí alespoň pravé smyčky o patro níže, dost by to projektu pomohlo. Obrázky jsou přefocený Wintrack, mám jen demo verzi, která neumožňuje uložení a tisk. Skladba kolejiva je též orientační, použiji flexi koleje s oblouky R 330 a 353 viz výše. Takže:

1) S použitím angličanu Kuehn 20° (který je avizovaný, jako že se vyrobí) v levém zhlaví. Nevýhodou je zkrácení celého SN asi o 7 cm, což je dle mého názoru dost.

2) S použitím flexi obloukové výhybky (stavebnice). Nevýhodou je její umístění na již stoupající trasu směrem ze SN, která má navíc rostoucí trend. To znamená, že by možná byla jakoby v nepatrném dolíku a mám tak obavu o její správnou funkčnost.

Určitě bych ještě pořešil vhodnější odbočení smyčky z první vnitřní koleje SN (která je tam navíc výhradně kvůli smyčce, abych zachoval co možná největší počet kolejí SN).
Poradíte?

[Michal Šuhajda]

Do SN se hodí tzv. stromkové zhlaví, které je kratší a umozni mít koleje +- stejně dlouhé. Člověk pak nemusí přemýšlet nad tím jestli se mu vlak vejde na kolej, která je právě volná.

[Ferys]

Stromková zhlaví by byla fajn. Symetrickou výhybku dělá jen Tillig, ale je příliš dlouhá. Já jsem navíc potřeboval mít co nejdelší koleje do SN kvůli rozložení stoupání, takže vjezdová kolej je třetí od hrany kolejiště.
Zkusil jsem to ještě překreslit. Pokužil jsem angličana Tillig, SN se tím zkrátí asi o 5 cm. Oblouk smyčky je R 353. Ale měl bych dotaz - má smysl udělat i propojku naznačenou červeně?

[Trixt]

Z mého pohledu ne, neb stojící lokomotiva stejně by blokovala smyčku. Může tedy zůstat stát ve smyčce, kde se pak dají udělat díky její délce dva bloky, kdyby bylo potřeba odstavit dva vlaky za sebou.

[Michal Šuhajda]

Ahoj, pokud přebývají výhybky , tak udělej kusou kolej(-e) směrem do středu smyčky.

[Ferys]

Z mého pohledu ne, neb stojící lokomotiva stejně by blokovala smyčku. Může tedy zůstat stát ve smyčce, kde se pak dají udělat díky její délce dva bloky, kdyby bylo potřeba odstavit dva vlaky za sebou.

Já spíš myslel, že by vlak projíždějící smyčkou nebyl závislý na obsazenosti SN. Neumím ale ještě domyslet praktičnost provozu a zapojení, tak si určitě nechám poradit. Ještě jsem zkusil jako první výhybku pravého zhlaví použít trojcestnou od Tilliga a po hrubém sesazení to nevypadá špatně. Získal jsem tím pár cenných centimetrů.
Jinak souhlasím s obdivem mj. mistrů z chrudimského klubu p. Bartoše a Samohýla, Houmra a p. Müllera viz Tvé vlákno. Pro mě jsou velkým vzorem a motivací k modelaření.

[Trixt]

Ta dvojitá výhybka od Tilligu tomu prospěla. Vidět nebude, tak je to jedno, že se ve skutečné železnici moc nepoužívá. Jinak i ta kusá kolej, co ti navrhoval Michal Šuhajda, je dobrý nápad. Jen bych ji asi nevedl do středu smyčky, protože přístup ke smyčce bude vnitřkem, neb z vnější strany se k ní přes klesající kolej nedostaneš. Ono v budoucnu zjistíš, že každá odstavná kolej se hodí.