Myšpulín: Není to dobře - pokud bude plech na taškách, tak pod něj zafouká sníh a jak to utěsníš ke zdi?
Pokud bychom řešili střechu správně, ne tady Petrův "nálezový stav" v Táboře, mělo by to být takto:
Na komíně chycený plech, horní hrana přehnutá na těsno o 180 ° (aby nebyla exponovaná řezná hrana), těsněná ke zdivu.
Plech jde svisle dolů a tvoří žlábek, který leží na střešních latích - žlábek odvádí vodu, co steče po zdi. Sem nedávat šrouby!
Pak je na plechu svislý lem, který kryje tašky zboku proti zafoukané vodě a sněhu.
Dál pokračuje vodorovně pod taškami a na konci je ohyb o 180, ale otevřený (tak na výšku 5 mm), aby sloužil jako zábrana pro případnou vodu, která se pod krytinu přesto nafouká při poryvech větru.
Šrouby se dávají až do této vodrorovné části pod taškou, nebo se to chytá přes tu hranu páskem jakoby shora. (někdy se to nechytá vůbec, což není dobře)
Tato konstrukce díky tomu lemu, který může horizontálně pružit, současně slouží jako dilatace mezi střechou a zdivem při změnách teploty a šrouby se netrhají.