Nádraží Letohrad

[hopeter]

Dobrý nápad... Tolik let už dělám v 3D CAD plechové díly a tohle mě ještě nenapadlo. No člověk se pořád učí.

[Tobyška]

Takový výkres je třeba pro naše další použití ještě zeditovat, převést osy na plné čáry, vyznačit středy kruhů a oblouků a osy ohybů vytahnout mimo obrazec, aby vznikly značky pro ohyb. Upravený výkres exportujeme do formátu vhodného pro naši další práci. Je to v podstatě soustava čar, která tvoří obrysy jednotlivých ploch rozvinutého tvaru.
Při dalším zpracování je třeba vyplnit obrysy grafikou a tím získáme stěny modelu. Pro Model Builder exportujeme do formátu dxf. Ale já chci dělat stěny ve Fotoshopu, proto bude nejvhodnější formát pdf. Zpracování můžeme samozřejmě dělat i v jiných grafických programech. Je třeba, aby uměly pracovat s vrstvami a s průhledným pozadím, a aby uměly editovat fotky, tj. Mohly je vyříznou jejich části, měnit velikost, otáčet, deformovat je a ořezávat podle výběru.
Po otevření ve Photoshopu získám čáry tvořící uzavřené okraje jednotlivých ploch na průhledném pozadí. Vytvořím si kopii do další vrstvy. Tím, že jednotlivé obrazce jsou uzavřené a tvořené plnými čarami, mohu jednotlivé obrazce vyplnit různými barvami. Podle barvy může udělat výběr, který odpovídá konkrétní stěně. Ještě je dobré zvětšit výběr na všechny strany o několik pixelů, čímž eliminujeme tloušťku čáry (existují na to funkce). Tím budou stěny na sebe navazovat, aniž by byly mezi nimi mezery. Výběry pro jednotlivé části uložit, budeme je potřebovat.

[milan ferdián]

XXXX pokus .U levého zhlaví dvojitá kolejová spojka použitý jednoduché výhybky EW1/228/R866/15°+ anglické výhybky/228/15°.Výhybky PECO mají úhel 12°a na to řada modelářů zapomíná. Milan

[Tobyška]

Milane, velké díky,
já to zítra zakreslím. Dnes ještě musím dokončit tu vystřihovánku...
Bohouš

[Tobyška]

Nyní si otevřeme fotky, které chceme použít jako zdroj. Polygonálním výběrem (lasem) orámujeme část, kterou chceme použít. Výběr zkopírujeme přes klipboard do naší vytřihovánky jako další vrstvu. Jako nejvyšší vrstvu máme obrazce jednotlivých polí, kde jsou čáry určující tvar jednotlivých částí. Na zkopírovanou vrstvu použijeme editační nástroje, velikost, otočení, zkosení atp. Vytvarujeme dílec, aby byl co nejvíce podobný požadovanému tvaru, aby třeba vrstvy kamenů byly rovnoběžné se základnou. Dále pomocí zkosení srovnáme ještě druhý rozměr s druhým krajem dílce. Pokud tvar vyhovuje, otevřeme odpovídající uložený výběr. Pomocí výběru vyřízneme čistý tvar a opět přes klipboard zkopírujeme jako novou vrstvu. Vrstvu s hrubým tvarem dílce vypneme. Tak to uděláme pro všechny části naší vytřihovánky. Nakonec vrchní vrstvu s obrazci přesuneme až dolů, aby byla nejspodnější vrstvou. Tím nebudou vidět dělící čáry pro jednotlivá pole, ale zůstanou prodloužené osy ohybů a středy kruhů a oblouků, které bude zapotřebí vyříznout. Doretušujeme různé nepřesnosti, doladíme kontrast a jas jednotlivých dílců, aby dílce k sobě ladily. Uložíme variantu s vrstvami a kromě toho uděláme verzi, kde budou vrstvy sloučeny a tu můžeme exportovat do pdf jako součást naší vytřihovánky.

[Tobyška]

Milane, uctivě smekám (virtuální klobouk), máš vyjimečný dar. Myslím, že se tím tvojím nápadem situace výrazně změnila k lepšímu. Zakreslil jsem to do místnosti včetně navazujících oblouků (min. 500 mm).
Já bych to dál viděl asi takto:
na severu u zdi (když to beru podle mapy) úvraťové nádražíčko, na jihovýchodě tobogán (tak 3 spirály) společný pro obě tratě a pod nádražím společné SN.
Nicméně, zajímal by mě názor Mistra...
Vélké díky

[milan ferdián]

Můj názor .Trochu jsem si ještě pohrál s tvým návrhem stanice.
1/levé zhlaví zrušil jsem obloukovou výhybku,nahradil jednoduchou
2/celou stanici jsem posunul níže
3/horní oblouk navázal na jednoduchou výhybku
4/dolní oblouk vyšel přirozeně hlavně kvůli těm stavbičkám a jeho okolí,co jsi zde uvedl,proto se přirozeně posunul doprava
5/pravé zhlaví posunul doprava na doraz k výhybce EW2(178/15°),vjezd do depa
6/prodloužila se mi délka staničních kolejí ve stanici
7/posunul točnu kapku doprava
8/upravil koleje za depem

Co se týče popsaných návrhů na kolejišti,záleží jak ti to bude rozměrově sedět.SN lépe mimo hlavní stanici.Důvod,přístup zespod v případě poruch elektroinstalace,mechanických ve stanici.
Milan

[Tobyška]

Milane, děkuji. Ty úpravy jsem udělal do AnyRailu. Všechny, kromě pravého zhlaví, kde jsem nechal mezi dvojitou spojkou a výhybkou EW2 rovný úsek 100 mm. Uvažuji tam rozpojovač, aby bylo možné provádět posun.
Zatím jen tak orientačně jsem přidal tobogán a SN. Navázání tratí na tu sestupnou spirálu nevýchází nijak elegantně, ale nějak se vejde. Zkoušel jsem obrácený smysl točení, tam se ale nedá připojit trať z východního zhlaví.
To SN na severu přesahuje, ale to by nevadilo, protože v těch místech by se nad ním, na odnímacím panelu, nacházely za sebou různé objekty (uhelné sklady, budova nádraží, skladiště atd.).
Ta trať "na Ústí" by otočila svůj směr a dále by se propadala takovým "Suezem" (nebyl by tam tunelový portál), aby prošla pod trianglem. Do tobogánu by se napojila o jednu otáčku níž než trať od východu.
Milane, moc prosím, mohl bys mi stručně sdělit svůj názor?
Díky, Bohouš

[milan ferdián]

Bohouši,

napravo,jak se ti sbíhají obě tratě,přehodit tratě do spirály.Něco jiného když se spolu sbíhají ve stejné nivelitě a něco jiného,kde sbíhající tratě mající různou výšku.

SN potřebuje učesat.O umístění SN je potřeba ještě se zamyslet.Nesedí mi pod tou stanici.Zasahují i do přístupového/servisního otvoru k oknu a ústředními topení.Musel by jsi mít světlost mezi patry minimálně 25,0 cm.Milan

[Tobyška]

Milane, myslím si že u toho připojení k tobogánu chyba není. Tobogán klesá 100 mm na otáčku. Nazveme si "L" trať vycházejí z levého zhlaví a "P" z pravého. L má poloměr 560 a P 500 mm. Na tobogánu, v místě kde L kříží P, je L o 100 mm níže než P, takže ji podchází. L přichází do toho místa v rovině, Aby nekolidovala s L o patro níže má ta přicházející L větší poloměr - 620 mm. SN jsem uvažoval o 3 otačky, tedy 300 mm pod úrovní nádraží.

[milan ferdián]

Milane, myslím si že u toho připojení k tobogánu chyba není. Tobogán klesá 100 mm na otáčku. Nazveme si "L" trať vycházejí z levého zhlaví a "P" z pravého. L má poloměr 560 a P 500 mm. Na tobogánu, v místě kde L kříží P, je L o 100 mm níže než P, takže ji podchází. L přichází do toho místa v rovině, Aby nekolidovala s L o patro níže má ta přicházející L větší poloměr - 620 mm.

Budiž,ale budeš mít problém a to s NEM103.Když ve spirále klesají společně obě tratě není problém,ale jakmile jedna z tratí začne stoupat více než trať druhá,vynoří se ti mnou zmiňovaná norma.

SN jsem uvažoval o 3 otačky, tedy 300 mm pod úrovní nádraží.

Tak to je skvělé.Mít 30,0 cm světlost je exkluzivní.Milan

[Tobyška]

Milane, moje představa toho tobogánu:
Obě trati stoupají společně z urovně -300, když dosáhnou -100, vnější trať přestane stoupat a vybočí na větší poloměr, aby nekolidovala se stejnou tratí o otáčku níž. Vnitřní trať udělá ještě jednu otáčku a na úrovni 0 přejde přes vnější trať, která má v tom místě těch zmíněných -100.
Tak by snad mohlo být?

[milan ferdián]

Milane, moje představa toho tobogánu:
Obě trati stoupají společně z urovně -300, když dosáhnou -100, vnější trať přestane stoupat a vybočí na větší poloměr, aby nekolidovala se stejnou tratí o otáčku níž. Vnitřní trať udělá ještě jednu otáčku a na úrovni 0 přejde přes vnější trať, která má v tom místě těch zmíněných -100.
Tak by snad mohlo být?

Tak to ano,doporučuji si vše vyzkoušet na nečisto s nejdelšími vozy co máš k dispozici pro provoz.Na výkresu mi nepřipadá,stav který popisuješ A jak budeš řešit stav ve spirále pod tratí,která přestane stoupat? Milan

[Tobyška]

Perspektivní pohled na koleje u tobogánu. Nahoře pohled od východu, níže pohled od jihu.
Příchozí dvojkoleka je výšce -300, vystupující jednokolejky jsou ve výšce -100 a 0 mm.

[Tobyška]

a klasické tři pohledy...