Stanice Nová a Stará Ves

[Tempotaxi]

Téma na životnost lokomotiv je dost takové ožehavé téma. Každý má jinou zkušenost a také má každý jiné podmínky na provoz.
V zásadě je, že před jízdou vyčistit koleje a vyluxovat. Kdo jezdí na koberci nebo na podobné ploše, tak si zadělává na průser. Ale ruku na srdce, každý jsme takhle začínaly.
Aspoň před jízdou vyčistit kola a k nim kontakty. Aspoň jednou za rok vyčistit motor kde jsou viditelné uhlíky. Mazat olejem nebo tukem, ale opravdu, jen když je to nutné a to zásadně, aby byla plocha mastná. Jinak provozem, rozstřikem a kolečky se mastnota roznese po celém kolejišti. Mastnota a jemný prach, tak to je modelářský beton a ten se dostává hodně špatně dolu a vždy se usadí tam, kam se špatně může. Nejlepší indikátor byla dříve plastová dvojkolí, tam se na ně utemoval betonek a ten šel jen oškrábat.
Dále provoz. Lokomotiva není závodní auto a prohánět po kolejišti nedává žádný smysl.
Podle kolejiště mám nějaké stoupání. Samostatná lokomotiva nám vyjede docela prudké stoupání.
Stoupání, ale i klesání má být pozvolné. I oblouk by měl aspoň nějakou přechodnici. A nedělat zásadně protioblouky. Tohle vše má vliv na jízdu a na zátěž. V analogu pak jezdí lokomotiva trhaně a cuká sebou. Dále zátěž, máme stoupání a přidáme zátěž, dokavaď lokomotiva nezačne prokluzovat a pak musíme odebrat aspoň tři vagony. Tím pádem odlehčíme převodům. Dříve převod měl větší zuby, materiál byl texgumoid, který byl tvrdší. Dneska jsou ozubená kolečka lisovaná, měkká a mají jemné zoubky a nejsou ani samomazná.
Některé lokomotivy Piko a Gützold mám možná přes 40 let. Kolečka šmajdají, ale po převodové stránce jezdí stále. Když se uvolnit trh, a bylo možné zde koupit lepší motory, tak se do starých modelů dal lepší motor a pokud to šlo, tak se dal i setrvačník. Pokud konstrukce dovolila, tak se přidalo i nějaké závaží. Lokomotivy stále jezdí a jsou v provozu. Není to žádný zázrak v technice, ale zatím funguje.
U nových lokomotiv zatím nevím, nemají tolik nejeto a některé jsem jenom zajel.
Ale každý si to může lehce spočítat, kolik mu model nalítá. Každá lokomotiva má nějaký okruh, ten okruh má nějaké metry a násobím počtem okruhů a někdy se nestačím divit, že to má i přes kilometr ten den naběháno.
Dále lokomotiva je stroj, skoro nebo vlastně hodinářský stroj a kdo ji nerozumí, tak by ji neměl ani rozebírat. Ono kolikrát je problém ji rozebrat, protože některé úchyty jsou dělané jen na jedno zacvaknutí při montáži.
Možná jsem na něco zapomněl, ale je to asi tak stručně všeobecně řečeno. Pokud bych měl říci něco o každé lokomotivě, tak ta přednáška bude delší.

[Tempotaxi]

Jak se říká, chybami se modelář učí. Dříve do rámu jsem také dával polystyrén o výšce 2 cm, který zapadl přesně do vnějšího rámu. Na to pak přišel 2 mm korek. Korek jsem lepil lepidlem na polystyrén a koleje jsem lepil Herkulesem. Korek ale po čase ztvrdnul. Bohužel jízda byla někdy, jak na bubnu.
Lokomotivy staršího data výroby dělaly největší randál.
Takže tohle je jen základ.

[Tempotaxi]

A dal jsem druhou vrstvu 5 cm polystyrénu.

Dál by to chtělo dát znova ten korek. Ale myslím, že by měl být tak 3 až 5 mm.
Kamarád dal pod koleje karimatku, byl s ježděním nad míru spokojen.
Tak že jsem na vážkách.

[Tempotaxi]

Potom je potřeba předělat i dílnu, kde se zastavil čas.

[Tempotaxi]

Nádraží a depo je celkem vyřešeno. Ale jako vždy se při stavbě bude muset něco upravit, předělat a dotvořit.
Jistě každého zajímá trať. Po delším váhání mne trať tak moc nezajímá. Chci mít hezké nádraží, depo aby vše zapadalo do své historické doby.
Takže trať povede po skříňkách, což je naznačeno zelenou kolejnicí. Červená kolejnice je odebíratelná část tratě. Je tam příchod do dílny a vitrína.
Což je prozatím nějaká I. etapa předělávky.
Pokavaď se vyřeší druhá půlka půdy, tak výjezdy ze stanic se dají otočit a tím je pak možné přidat další části kolejiště, které bude už jen postavené modulově. V záloze jsou pořád ještě dva rámy na kolejiště.

[Tempotaxi]

V tomhle tom prostoru by měla být vystavěna trať.

[Tempotaxi]

Z minulého kolejiště jsem měl plno výhybek, tak jsem je započal rozdělovat do připravovaných návrhů zhlaví.

U dvou zhlaví, sem použil vše, co jsem měl. Ještě mám objednáno dvě asymetrické třícestné výhybky. Dvě rovné výhybka pravé a levé, jsem vyměnil za obloukové. Ušetřené výhybky jsem přidal k čerpací stanici PH. V depu mne ještě schází asymetrická krátká výhybka. Ale místo ní mám náhradu a vypadá to, že to půjde, Ale to se zjistí, až se bude trasovat pomocí kolejí.

U dalšího zhlaví je první výhybka dlouhá (v projektu byla krátká), Dlouhá asymetrická výhybka, která není malována v projektu, je tam teď přidána a bude zde pak traťové hospodářství.

Toto zhlaví dostalo novou podobu. Zbylo mně hodně obloukových výhybek. A zrovna se hodily právě do toho zhlaví. Oblouk širé tratě se tam také vejde.

[Tempotaxi]

Dále byla provedena kontrola užitečné délky staničních kolejí.
U kratší stanice je délka 1 500 mm. U delší stanice 2 000 mm.
Takže předpokládané soupravy se tam vejdou.
Ale vše se zjistí, až budou položeni koleje.

[Tempotaxi]

Položeným výhybkám jsem přidal rovné koleje a pár oblouků. Takže takhle by to mělo vypadat. Na desce je ještě úložiště kolejí, které jsou rozděleny podle typu oblouku. A pak je krabička všech možných odřezků různých délek.

[Tempotaxi]

Přišlo mne pár připomínek, proč nestavím klasickou technikou, dřevo, dřevěné desky atd. Postavit takové kolejiště dá práci. A takové bylo moje druhé kolejiště, které bylo před dokončením, ale rodina potřebovala prostor, tak jsem to musel uvolnit.
Takové kolejiště je pevné, těžké, všude se špatně může a bylo v 5 patrech. Jakákoliv vylepšení nebo rekonstrukce, přidáním tratí, přidáním odstavných kolejí bylo problematické. Na jedné straně děláte, na druhé straně to obrazně padá.
Zde je pár fotek a plánek nádraží.




Na jednu stranu jsem bourání uvítal. Kolejivo Piltz, malé oblouky, úhel odbočení 15 stupňů, ještě papírové a plastové koleje Piko, dále výhybky Kovoplast, přestavníky hrůza a nové modely na takovém kolejišti už prostě jezdit nechtěly.
A stejně většina dění na železnice je ve stanici a v depech. Popřípadě v nějakém továrním námětu.
Jízda krajinou, kde vlak jezdí, sem a tam mně přestalo hned bavit. Udělat pořádnou krajinu, kde bude pořádný most a kopec, pod kterým bude tunel, chce také mít dost velký prostor.
Jezdit vláčkem kolem Řípu, který je provrtaný tunel mne prostě nebaví.

[Tempotaxi]

Takže jsem rám umístil někde jinde, ubral jsem dva rošty a postavil jsem velké skryté nádraží. Vlastně tři patra byla sestavena v jednom patře. Jenže přišli jiné událostí, a projekt stál možná i 10 let a bylo už jisté, že se k tomu projektu nevrátím. Takže zbyl jen návrh stanice, který jsem oprášil, ostatní přílepky, skrýťák, krajinu jsem zrušil a začínám zase znovu a jednodušeji. Sny a další neřest, to chci a to také jsou jen ve snech.
Návrhem pořád zůstává postavené pěkné nádraží, podle vylepšeného původního projektu.
Jen pro zajímavost, ten skryťák, který jsem zboural, byl pro toto budované nádraží.

[RadekH0]

Za mě perfektní inspirace. Také raději ovládám provoz ve stanicích, depech a vlečkách než koukat na jízdu krajinou.

Jen tak dál,
Radek

[Michal Šuhajda]

Nebude SN přece jen scházet? Neuvažoval jsi o využití vitrínky jako zásobníku souprav? někde tu byla vitrína s karuselem, která slouží jako zásobník souprav nastojato.
Napadlo mě to především proto, že když už skrz ni trať vede dala by se použít.

[Tempotaxi]

Nebude SN přece jen scházet? Neuvažoval jsi o využití vitrínky jako zásobníku souprav? někde tu byla vitrína s karuselem, která slouží jako zásobník souprav nastojato.
Napadlo mě to především proto, že když už skrz ni trať vede dala by se použít.

Uvažoval jsem o více věcech.
Ale tohle je zatím první etapa, postavit dvě stanice od různých společností a depo. Depa tam měla být dvě, ale už není místo na této desce.
Není nic jednoduššího, než výjezdové koleje a otočit na opačnou stranu. Druhá půle půdy je, ještě kmáni. Ale zatím je to prostor pro rodinu. Tam pak může skryťák i krajina.

[Tempotaxi]

Tak a už se začalo budovat.
Nejprve se usadila a patinovala točna, kolej je už i pod proudem. Ještě přidat plech na koleje.
Dále se rozměřilo depo o třech stáních. Ještě čekám na další stavebnici a pude pak jedna loď průjezdná. Dále se rozměřila popelová jáma, kde bude ještě popelový jeřáb.


Oproti projektu jsem musel trochu kouzlit, přehazovat koleje, ale zatím to bude snad dobré.