Dancerovo TT 250×101×39

[hank61]

Top je v tomto vlákně z mého pohledu navrh Michala Š. z 26.11.. Kdybych nebyl zatížený na segmentové "nudle", tak bych neváhal

[Michal Šuhajda]

U té koncové trati to chápu. Tam jsou vidět oba konce trati, takže pro natažení nezbývá než výhybnou, nebo SN protáhnout střed trati. Ale u průběžné trati dělají tu "délku" trati právě konce se SN.
Podle mě je lepší (provozně pravdivější) ukázat ucelený kus trati (stanici, mezistaniční úsek, několik stanic) než "výstřižky" z různých částí trati. Zvlášť, když se člověk musí uskrovnit s místem, a má stanice několik (desítek) cm od sebe, přijde mi vyvolávání iluze délky trati desítek km už přehnané.
Navíc to vyvolá požadavek na větší kapacitu SN, protože místo dvou, resp. tří (verze odbočná stanice) musí zásobit čtyři trati.

Protože kritizovat je snadné, ale něco vymyslet už jde hůř, zkusil jsem to udělat návrh, který má průjezd z každého tunelu do SN. Max. stoupání vychází 26 promile (mm/m) a podjízdné výšky jakž takž vycházejí, ale rovnou říkám, že se mi ten návrh nelíbí.
je to tak, že každá stanice je v jedné smyčce. Jedna v 1. patře, druhá nad ní. Bohužel to vede k nárůstu výšky kolejiště. a na to kroucení tratí je tam dost málo místa. Posuďte sami. terén jsem nedělal, tak je dobře vidět i vedení některých trati.
Plány jednotlivých pater jsou na mém Rajceti

[Michal Šuhajda]

Ještě k výškovému rozdílu jednotlivých kolejí dvojkolejky. Zaujal mě tento pohled, který je čerpán z https://pohledzvlaku.cz/?trat=brno-hl-nadrazi-jihlava

Různé výšky paralelní tratě.jpg

Řekl bych, že to není dvoukolejka. To je souběh dvou jednokolejných tratí. Ale v Alpách se najdou tratě, kde je každá kolej v jiné výšce (podobně jako dálnice).

[jipol57]

Ještě k výškovému rozdílu jednotlivých kolejí dvojkolejky. Zaujal mě tento pohled, který je čerpán z https://pohledzvlaku.cz/?trat=brno-hl-nadrazi-jihlava

Různé výšky paralelní tratě.jpg

Ze Střelic na Jihlavu a Hrušovany n/J. Na tom je zajímavé, že se zdá jakoby jedna trať klesala a druhá stoupala. Obě stoupají. Na Jihlavu víc, na Hrušovany méně.

[vojtas]

Jestli do toho můžu kecat, tak se mi fakt nelíbí ta skála s tratí hned za sklady. To je takový východoněmecký. Buď bych tam dal "lesní rampu" ala Stará Boleslav, nebo nic. V okolí opravdovejch nádraží je taky z většiny volno, a zmírní to ten vlakodrom efekt trati, která potkává sebe sama.

[Michal Šuhajda]

Mě se taky nelíbí, ale stoupající tratě někde vést musí a při šířce 101cm se toho místa proste víc nenabere.
Východoněmecké kolejiště mám spojené spis s rovinatějším terénem a vřesem. Ona taky kromě Erzgebirge a Thuringenwald byla velká část DDR placka.
Mmch. znáš Mladou Boleslav hl. n.?

[vojtas]

Znám, čekal jsem, že jí navrhneš . Jenže vlak který projede "Za stanicí" se do ní za chvíli nevrátí.

[Michal Šuhajda]

Ona je ta Bouleslav široko daleko asi jediná výjimka potvrzující pravidlo.

[milan ferdián]

Pánové, vy si ze mne utahujete . Nemůžete srovnávat reálné a modelové poloměry. adTrixt - foto je ze souběhu dvou tratí, ta první z Jihlavy a ta druhá z Hrušovan nad Jevišovkou (ex Wien), tak jak psal jipol. Dvojkolejný úsek z Moravských Bránic do Oslavan a Hrušovan nad Jevišovkou je veden ve stejné nivelitě tratě. Není zde během průběhu tratí výškový rozdíl.
Mladá Boleslav hl.n.. Tady výjimka potvrzuje pravidlo, kdy existovala malá stanice Čejetičky nad velkou stanici Ml.Boleslav. Jestli se nepletu, dnes se jezdí úvratí z mladoboleslavského nádraží směrem na Mšeno a dál do Mělníka.
-m-

[sidlo]

Řekl bych, že to není dvoukolejka. To je souběh dvou jednokolejných tratí. Ale v Alpách se najdou tratě, kde je každá kolej v jiné výšce (podobně jako dálnice).

Ani nemusíme chodit do Alp. Naše železnice je hezká v tom, že cokoliv si modelář vymyslí, tak vždy najde na našich tratích v reálu. Zdroj želpage.

[milan ferdián]

Řekl bych, že to není dvoukolejka. To je souběh dvou jednokolejných tratí. Ale v Alpách se najdou tratě, kde je každá kolej v jiné výšce (podobně jako dálnice).

Ani nemusíme chodit do Alp. Naše železnice je hezká v tom, že cokoliv si modelář vymyslí, tak vždy najde na našich tratích v reálu. Zdroj želpage.

151058.jpg

Dvojkolejná trať z Hranic na Moravě do Vsetína/Slovensko. Tento výškový rozdíl vznikl při dostavbě druhé koleje, ale jen v určitých místech tratě. Partie u Jarcova, silnice 57.
-m-

[Michal Šuhajda]

Ještě k té Bouli. Především v době soukromých železnic, ale u některých vlaků i v dobách ČSD to fungovalo tak, ze vlak přijel od Skalska, zastavil na místním nádraží a pokračoval dal na D.Bousov a Sobotku. Tedy opravdu projel po trati nad stanicí, aniž by se poté ve stanici objevil.
Ale jak už jsem psal je to výjimka.
Vzdáleně je podobná situace ve východních Čechách. Stanice Starkoč a Václavice, kde dodnes komplikuje dopravu, že spojka mezi testem byla postavena “do Vídně” a ne “do Prahy”.
Tento námět už dlouho nosím v hlavě, ale dancerovo kolejiště pro něj má malou plochu.

[Malape]

Zdravím,
velice zajímavá je i žst. Jeneč, kde trať Hostivice - Podlešín vede zhruba ve stejné výšce za stromky a keři, ani ne co by kamenem dohodil. Dočetl-li jsem se správně, tak toto vedení vzniklo až v roce 1960. Původně vedla trať po pravoúhlém odbočení přímo na Středokluky. Koneckonců na aktuálních leteckých mapách to je dobře patrné.
Věděl by někdo kdy a za jakým účelem vznikla propojka mezi tratí 122 a 121, která je/byla součástí odb. Jeneček? (Zrušená část s mostem překlenujícím trať 120.)

[Michal Šuhajda]

Ahoj,
ta propojka je původní hlavní trať Praha -Dux / Duchcov, tedy vznikla společně s celou tratí, která vycházela ze Smíchova (dnes sev. nástupiště) na jih, pak se ostře stočila směrem západním přes Dušníky (Rudná u P.), kde se teprve otočila severním směrem přes Slaný, Louny až do Duchcova. Trať byla otevřená 11.5.1873.
Na zelpage býval atlas drah z jehož tištěné verze od Z.Hudce jsem čerpal datum zprovoznění trati

[Dancer]

Vím, že se Michalovi moc nelíbí mít obě stanice jako vratné smyčky, ale mě se na tom líbí ty možnosti provozu. Dlouho jsem přemýšlel, jak návrh upravit, abych mohl použít spojky smyček a přitom to netahal moc do výšky. Snažil jsem se i zapracovat poznámky od Milana ohledně os kolejí v obloucích, abych mohl provozovat ypsilony. Výsledek mi vyšel takový, že min. průjezdný profil v křížení tratí je 60 mm, stoupání max 3% a délky staničních kolejí > 116 cm.

Je to takto možné ztvárnit, případně máte nějaké poznámky?