Kladské sedlo - domácí kolejiště TT 2000x1150

[JanoH0e]

Pravda je Hanku, že stanica ako ju predvádzaš, je nezmysel. Ona je taká " divná " už od pohľadu. Koncové staničky naozaj majú niekde 100 m dopravných koľají, ale zabudol si, že toto už nie je tento prípad. Tí si urobil zo staničky na konci sveta stanicu prejazdnú, možno hlavnú na celej trati. Nikto nepostaví trať v horskom teréne a s tunelom kvôli 3 vagónom denne . Ani Ada nie. To znamená, že ak Germáni investovali do trate a tunelu, tak určite plánovali silnejšiu premávku. To znamená dlhšie súpravy ako na lokálke a tím pádom aj dlhšie dopravné koľaje. Takže v reále by mali aspoň 200 - 300 m. Lacnejšie je predlžiť stávajúcu stanicu ako stavať novú niekde v horách novú a ak to z nejakého dôvodu urobím, tak starú stanicu "degradujem" na zastávku s nákladiskom, stanica kde nemôžem križovať najdlhšie plánované súpravy v GVD je k ničomu. Tak či tak, stanica by v pôvodnej zostave nevydržala, už iba kvôli stavbe tunelu za "rohom". Bola by zrejme stanicou pre pracovné vlaky. Takže by to chcelo naozaj posunúť výhybky a predĺžiť dopravné koľaje, trebárs smerom k tunelu, pričom sa dá naznačiť, že slávne dni stanice skončili 9.5. 1945 "nepoužívaním" časti koľají. Teda ak trváš na trati do Reichu.

[hank]

JanoHOe: Máš pravdu jen částečně. Dnešní koncové stanice na kdysi přeshraničních lokálkách jako jsou např. Slavonice, Vidnava nebo Jindřichovice pod Smrkem mají dopravní koleje dlouhé 200 - 250 m, delší jsou na tratích, které do r. 1945 lokálkami nebyly - např. Vejprty nebo Moldava mají kolem 500 m. Ale např. Potůčky mají dopravní koleje dlouhé 167 a 141 m. V těchto případech - podobně třeba Stožec na lokálce z Volar do Bavorska - byly poslední stanice v Čechách víceméně podřadné dopravny a společné přechodové stanice ČSD/DR byly už za hranicemi - v uvedených případech Johanngeorgenstadt a Haidmühle. No a nákladné tunely nebo mohutné mosty se stavěly i na mnohem chcíplejších lokálkách ve vnitrozemí, vezmi si třeba Posázavský pacifik.

Edit:
Stožec měl užitečnou délku 1. koleje 149 m, původně měl celkem 3 koleje, hned v r. 1915 z něj udělali nákladiště se zastávkou, ale v r. 1938 se sem vrátila dopravní služba, dokonce tu byla i mechanická návěstidla, v r. 1945 dostal znovu statut nákladiště se zastávkou a v r. 2009 byly obě manipulační koleje na "bavorském" zhlaví zašturcovány, zřejmě aby SŽDC usnadnila manipulace budějovickému Stocker-clubu při jeho prázdninovém provozu, kdy je Stožec provozní základnou parní lokomotivy a veškerého jízdního personálu...
Potůčky byly původně nákladiště se zastávkou s jednou dopravní a jednou manipulační kolejí, po r. 1945, kdy se přestalo jezdit do Německa, zde byla vybudována druhá dopravní kolej pro snazší objíždění hnacích vozidel a tento stav přetrvává dodnes.

Nebylo málo těch případů, kdy skutečný provoz zdaleka nenaplnil veřejně publikovaná očekávání zájmových skupin. Ti interesenti to většinou předem věděli nebo aspoň tušili a výchozí data pro ekonomické posuzování lokálek před jejich schvalováním v zemských sněmech se často různými tvůrčími způsoby upravovala směrem k optimističtějším předpokládaným číslům. (I tak se v prvních variantách projektů většinou nemilosrdně škrtalo.) Proto se tenkrát taky ten tunel do Seitenbergu nepostavil. (Podobná šílenost byl návrh tunelu pod Klínovcem na uvažované trati z Merklína přes Jáchymov do Vejprt.) Přece jen už v roce 1905 byly nějaké zkušenosti z ekonomiky provozu lokálek, moravský zemský sněm byl v tomto ohledu mnohem šetrnější než český, pokud šlo o zemské záruky, a ani zdejší podnikatelé nebyli takoví furianti jako třeba investoři zubrnické lokálky, kteří si v podstatě vše zafinancovali sami a ještě jim prý zbylo na úplatky, kterými prosadili ve Vídni i výjimky, jimiž dotáhli až téměř ad absurdum úlevy, bez nichž by se většina tehdejších lokálek nejspíš vůbec nepostavila... Já mám k tomu pro svou fiktivní trať vymyšlený i příběh, který tyto historické okolnosti zohledňuje a vychází z nich a v tomto kontextu působí celkem věrohodně, akorát jsem ještě neměl čas dopsat ho do publikovatelné formy. Jen předešlu, že staroměstští v čele s rodinou Buhlů svou lokálkou žili (podobně žili i aktivní podporou turistického ruchu na Králickém Sněžníku), pokud jde o pokračování dráhy do Slezska, byli to oni, kdo nejvíc tlačil na pilu - na slezské straně byli obce i podnikatelé mnohem zdrženlivější - a až do smrti dlouholetého starosty Starého Města a hlavy největší místní podnikatelské rodiny (a zároveň šéfa správní rady lokálky) ing. Herrmanna Buhla (+1927) byli považováni za umíněné a svéhlavé exoty. Jejich argumenty pro prodloužení lokálky do Seitenbergu se v archívech dochovaly: Do Německa chtěli vozit hlavně dříví (to se ovšem kvůli vysokým tarifům dráhou moc nevozilo ani do vnitrozemí...), grafit z Buhlových dolů u Malého Vrbna a mléko od místních pastevců. Až úsměvně zní argumenty o obnově těžby chrastického hadce a možná i jiných nerostů, jejichž těžba skončila dávno ve středověku, a také o přilákání německých turistů. Na Moravu se mělo dovážet především slezské uhlí. Dá se předpokládat, že i prodloužení dráhy do Slezska - kdyby se jim ho bylo podařilo vyvzdorovat - by mělo parametry lokálky podle zákona z roku 1893, protože na víc by prostě investoři neměli. A těžko očekávat, že by přes hranice jezdily delší vlaky než do Staráku. (V mém příběhu byla lokálka za Velké krize v úseku Staré Město - Seitenberg dočasně uzavřena a znovu ožila jen na moravské straně až při výstavbě pohraničních opevnění před Mnichovem.)

No ale přesto ti za tvůj kritický pohled děkuju. Dokud kreslím, dá se všechno hodit do koše a začít znovu. Netvrdím, že to chci udělat, ale myšlenka nákladiště stojí za zvážení. Třeba by se dalo nějak zkombinovat s vlečkou do grafitových dolů, která byla před WW I taky už naplánovaná (měla být dlouhá 4 km) a z její výstavby také nakonec sešlo, protože před válkou Buhlovci investovali do modernizace úpravny - plavírny tuhy a pak už to prostě nestihli.

Edit: Suma sumárum by se můj problém mohl zhustit do jediné otázky: Je modelová dopravní kolej dlouhá v TT kolem 600 mm přípustnou redukcí skutečné koleje dlouhé kolem 200m

[milan ferdián]

Tak jedna menší varianta.

[JanoH0e]

Edit: Suma sumárum by se můj problém mohl zhustit do jediné otázky: Je modelová dopravní kolej dlouhá v TT kolem 600 mm přípustnou redukcí skutečné koleje dlouhé kolem 200m

Podľa mňa nie. Aj keď ide iba o "vizuálny pohľad" ako o nejaký prepočet, chcelo by to aspoň 1000 mm +- nejaký ten cm.Ak má flexa napr. 950 mm, je nastavovanie 5 cm zbytočné. Presnejší pohľad na to získaš, ak si napr. vystrihneš obdĺžnik - najdlhší vlak ktorý budeš prevádzkovať (4 dvojosové vagóny + tender loko) a dáš si ho na trať- napr. niť dĺžky 600 mm. Na 100 m to vizuálne vyzerá pekne, bez problémov. Na 200 m je to však krátke. Aspoň čo som skúšal ja - je to subjektívne. Ako tak to začínalo vyzerať od 80 cm vyššie. Ale je to subjektívne.

[milan ferdián]

Edit: Suma sumárum by se můj problém mohl zhustit do jediné otázky: Je modelová dopravní kolej dlouhá v TT kolem 600 mm přípustnou redukcí skutečné koleje dlouhé kolem 200m

Podľa mňa nie. Aj keď ide iba o "vizuálny pohľad" ako o nejaký prepočet, chcelo by to aspoň 1000 mm +- nejaký ten cm.Ak má flexa napr. 950 mm, je nastavovanie 5 cm zbytočné. Presnejší pohľad na to získaš, ak si napr. vystrihneš obdĺžnik - najdlhší vlak ktorý budeš prevádzkovať (4 dvojosové vagóny + tender loko) a dáš si ho na trať- napr. niť dĺžky 600 mm. Na 100 m to vizuálne vyzerá pekne, bez problémov. Na 200 m je to však krátke. Aspoň čo som skúšal ja - je to subjektívne. Ako tak to začínalo vyzerať od 80 cm vyššie. Ale je to subjektívne.

A tady je zde to,co jsem psal.Každý máme svůj pohled.