Nádraží Letohrad

[Tobyška]

z jedoucího auta, dcera řídila...

[Tobyška]

Překreslil jsem návrh kolejiště, minimalizoval jsem počet kolejí. Čtyři pro osobní dopravu a tři nákladní dopravu a zajištění posunu. Předpokládaným použitím kolejových spojek snad dostalo nádraží realističtější tvary. Výhybkami 15 st. a menším počtem kolejí se zkrátila obě zhlaví. V modelu není možné zachovat strukturu, že “nákladní koleje” jsou umístěny v jedné polovině délky a depo v druhé.
Nakonec to byl religt z minulosti, který skutečnému provozu nevyhovoval, takže se musely nákladní koleje ruznými úpravami prodlužovat. Nákladní koleje nechávám přes celou délku a depo umísťuji paralelně.
Nakonec depo je limitujícím faktorem. Abych zmenšil jeho délku, zmenšil jsem počet stání v “kulaté topírně” z 5 na 4 a tím jsem mohl použít standardní modelářskou točnu Fleischann s úhlem mezi sousedními kolejemi 15 st. V reálu to je 9 st. Průměr točny 183 mm velmi dobře odpovídá reálu (15,9 m). Tím se výrazně zkrátila potřebná délka pro umístění “kulaté topírny”. “Dlouhá topírna” má délku 40m a ještě tam bylo dost místa, aby před ní v zóně přetápěče mohly na každé koleji stát za sebou dvě dlouhé lokomotivy. To samozřejmě nepůjde. Průjezd mezi oběma topírnami chci zachovat. V prostoru nových dílen stál původně uhelný výtah a kolem něho byly skládky uhlí a kolejničky pro uhelné vozíky. Také tam byl popelový kanál a odpopelovací jeřáb, pomoci které se popel z kanálu vybíral a sypal do vygónu na sousední koleji.
Depo bych mohl zkrátit tím, že zmenším počet stání v kulaté topírně na tři. Tím bych mohl přiblížit, která topírnu obchází. V tomto návrhu mi vychází déla nádraží na 4,2 m. Uhlopříčka místnosti je 6 m. Zmenšením počtu stání na 3 bych získal asi 20cm. Mohl bych odjezdovou kolej na Lichkov a soubězný výtah pro posun zkrátit o 0,5 m a potřebnou délku dohnat v oblouku. Tím bych zkrátil “rovnou délku” nádraží na 3,5 m. Udělat to kratší už asi doopravdy nepůjde. Vygeneroval jsem 3D pohled návrhu tak, aby zhruba odpovídal fotce. Do fotky jsem zvýraznil koleje v depu včetně trianglu, aby šlo oboje porovnat. Je to takhle lepší?

[Tobyška]

Ještě pár současných fotek z depa...

[Tobyška]

Točna a nejbližší okolí...

[Tobyška]

Vodárna, zbrojení pro diesly a nové dílny...

[Tobyška]

Vodárna a triangl...

[HonzaM]

V tomto návrhu mi vychází déla nádraží na 4,2 m. Uhlopříčka místnosti je 6 m. Zmenšením počtu stání na 3 bych získal asi 20cm. Mohl bych odjezdovou kolej na Lichkov a soubězný výtah pro posun zkrátit o 0,5 m a potřebnou délku dohnat v oblouku. Tím bych zkrátil “rovnou délku” nádraží na 3,5 m. Udělat to kratší už asi doopravdy nepůjde. Vygeneroval jsem 3D pohled návrhu tak, aby zhruba odpovídal fotce. Do fotky jsem zvýraznil koleje v depu včetně trianglu, aby šlo oboje porovnat. Je to takhle lepší?

Délka nádraží a délky staničních kolejí uvedené na plánku odpovídají spíše N-ku. Bylo by dobře aby sis zkusil jak dlouhé vlaky se v H0 na jednotlivé staniční koleje vejdou. Nádraží je to velice zajímavé, ale má-li v něm probíhat provoz blížící se reálu, nemůže být v měřítku H0 v tomto rozsahu v místnosti této velikosti. Je samozřejmé, že se u modelu musí udělat určité kompromisy pokud jde o délky stanic a staničních kolejí, ale není dost dobře možné mít nádraží tak krátké, aby se na nejdelší staniční kolej vešel rychlík jen se třemi nebo nanejvýš čtyřmi vozy.

[jirkan]

Ať počítám, jak počítám, tak mi to na tu nejdelší kolej vychází na rychlík se sedmi vozy........

[HonzaM]

Ať počítám, jak počítám, tak mi to na tu nejdelší kolej vychází na rychlík se sedmi vozy........

Jak jsou dlouhé rychlíkové vozy x H0, mejí modelovou délku, nebo jsou krácené? Jak je dlouhá celá sedmovozová souprava RailJet? V N je to 128 cm, přepočteno na H0 je to 235 cm. Podle plánku stanice je nejdelší kolej 2167 mm, ovšem to je mezi srdcovkami a ne mezi námezníky. A je to jen jediná kolej. Já mám v nádraží tři hlavní koleje 160 cm (od námezníku k námezníku).

[Tobyška]

Pánové díky za reakci.
Délky rovných úseků kolejí (mezi výhybkami) mi v tom upraveném návrhu vychází pro jednotlivé takto:
č.6 - 1280 mm, č.4 - 1620 mm, č.2 - 2060 mm, č.1 - 2270 mm, č.3 - 2043 mm, č.5 - 1600 mm, č.7 - 1200 mm. Číslování kolejí je dopsáno do jedné z fotek.
Rychlíkový vagón Y má v H0 délku 280 mm. Takže na průjezdnou kolej č.1 by se tak tak vešel rychlík 475.1 + 7 dlouhých vozů. I když tak dlouhé vlaky jsem ani nepředpokládal.

[Tobyška]

Jde mi o sedmdesátá léta. V té době tam projížděly dva páry rychlíků denně. Balt-Orient z Prahy do Polska, ten mohl mít i více než 7 vozů a Jesenický rychlík, který byl určitě kratší. Jinak to byly osobáky: 2x M240.0 + 2x Balm, někdy tam suplovala M131.1. A pak páry 354.1 + Ds + 2x Bai, 464.0 nebo 475.1 + Dsd(Rybák) + 4x Ba (viz fotky). Delší byly náklady.

[Tobyška]

No, přiznám se, že mě hodně vyděsil ten Milanův nápad, složit kolejové spojky z výhybek, tak aby mezi oběmi kolejemi ve spojce byla standardní vzdálenost, tj. v našem případě 59 mm. Samozřejmě, že tím koleje v nádraží dostanou řád a vypadá to mnohem lépe. Stáhl jsem si fotky výhybek od Tilliga a udělal několik zjednodušených výkresů. Zjistil jsem, že ta jejich geometrie je rafinovanější než jsem předpokládal. Že by mělo jít spojit dvě křižovatky a dvě výhybky do jednoho úspornějšího kompletu. Dokonce by mělo jít místo rovných výhybek použít obloukové a tak dosáhnout, že konce spojky se již budou rozbíhat. Tím by se ušetřilo místo.
Zdá se, že střední křižovatka by se vytvořila z odříznutých kolejnic. Klíčem by mělo být přesné oříznutí kolejnic pod správným úhlem. To by se pomocí přípravků mělo podařit. Střední pražcové pole se bude muset udělat nové, předpokládám, že by se vytisko na 3d tiskárně.
Nemáte někdo se složenou kolejovou spojkou zkušenost? Předem dík za názory...

[Brejla]

Když jsem to AutoCadu narychlo zkusil, tak s výhybkami EW2 a 30° křižovatkou by to mělo vyjít. S EW1 to nevychází. Průsečíky a tedy řezy vychází do obloukové části a asi i srdcovek. Ale krk na to nedám
Edit: Zapomněl jsem na ty obloukové. S těmi to nevyjde určitě.

[vmucha]

Jestli jsi na FCB, tak KK-koleje

Je tam i fotka dost podobného zhlaví.

[Myšpulín]

Nevím jak u Elite, ale u původního kolejiva Code 100 se prostřední díl prodával samostatně. A bylo možné koupit celé složené DKK. V případě potřeby stačilo vzít pilku a na vhodném místě říznout a místo výhybky použít tu opačnou (pak vedl přímý směr do křížení) nebo ji nahradit angličanem. Pak ovšem byl největší slabinou právě angličan, který se ve výrobě dlouho neudržel a byl nahrazován Pilzem, který stál za ... Po výměně za Piko (stejná geometrie, rozdílná délka) opět v poho. Ale jak píšu, v Elite jsem to nestudoval a nevím, jestli by šel po odstranění kolejnic Code 100 použít pro vlastní stavbu z Code (teď nevím, 82 ? ).