Lokomotivní depo v mezilehlé stanici

[Michal Šuhajda]

Zde jsou na ukázku dva obrázky skutečných topíren. V té jedné mají čerpací stanici hned vedle popelového kanálu - co tomu říkají odborníci ?
A na druhém obrázku vede "hlavní" kolej na točnu, zatímco do stanice se vjíždí odbočkou.
Takže opět dle příruček chybné provedení - ale ve skutečnosti to tak nikomu nevadilo. Jezdilo se tam dlouhá léta.
Z toho vyplývá jedna věc - že jakákoliv "divočina" je ve skutečnosti možná, i když na modelu ji mnozí pak budou kritizovat.
http://img816.imageshack.us/g/tocnarovne.jpg/

Bylo by mozne napsat misto, nebo je to tajemství a mam hledat v mapach?
Možná sepak dá i vypátrat důvod, proč nebylo použito standardní řešení. Ono je totiž možné ledacos (ve skutečnosti i v modelu), ale pokaždé to musí mít nějaké rozumé zdůvodnění.

[Vladimír_B]

A na druhém obrázku vede "hlavní" kolej na točnu, zatímco do stanice se vjíždí odbočkou.

Ano i ne. Pokud je první výměna oblouková (jako že je), tak kolej hlavní může být ta s menším poloměrem, čemuž by i napovídal poloměr 300 metrů, když ostatní výměny (krom 2.) mají poloměr 150-190-200 metrů.

V té jedné mají čerpací stanici hned vedle popelového kanálu.

Ono to není hned vedle. Ona je na nějakou bezpečnou vzdálenost. Mě by spíše vadilo to huhlí vedle kanálu. Či čo to je. Ale proč ne že jo. Ošetříme místním provozním řádem a je to.
Mě přijde spíše zajímavější ta šestimetrová točna vedle hajcu a je možno sděliti o které stanice se jedná?
V podstatě nám nejde o nějaké tupé dodržování dogmat (doufám ). Jde o to, aby depo vypadalo jako depo a né vlečka. Když vidím některé ty vaše projekty stylem dva tři šturcy vlevo, dalších n napravo vše spojujícíc nejlépe anglán a ještě několik tramvajových vekslí (tram. poloměr) a každý šturcík je na něco jiného, tak to velebnosti jdu blejt. To se na mě nezlobte. In natura by vás za to strojní čety a depáci nepochválili. Toho šíbování, toho házení koulí... Takhle výtopny/depa/strojovky nevypadají. Kort když se mají vejít na pětník.

[Domba]

Pokud se nepletu tak i Jindřichovice pod smrkem mají dvoumístnou výtopnu a byla tam dřív točna a je to mezilehlá stanice.
To samé třeba Rynoltice taky tam byla točna a je tam dvoumístná výtopna.

Rynoltice-1

IMG_1261.JPG (239.19 KiB) Zobrazeno 7863 krát

Rynoltice

IMG_1234.JPG (249.54 KiB) Zobrazeno 7863 krát

[hank]

Domba: Jindřichovice byly mezilehlá stanice do r. 1945, ale zároveň byly pohraniční přechodovou stanicí ČSD/DR. Průběžné vlaky tam do r. 1938 určitě nejezdily. Podobně tomu bylo na úzkém rozchodu v Heřmanicích, tam se dokonce do r. 1918 o remízu dělily rakouské (2 stání) a saské (1 stání) dráhy.

V rynoltické topírně sídlily nejméně do konce 50. let postrky pro nákladní vlaky Česká Lípa - Liberec.

M. Ferdián: V Hrobě výtopna taky sloužila hlavně pro postrky na Moldavu. Obecně postrky na kolejišti jsou asi nesmysl, takže tento účel existence topírny se bude těžko modelovat.

Petr Berka: Jako Jeseničák vychovaný panem učitelem Zuskou a jeho následovníky jistě víš, že v Blatně nikdy žádné mašiny nebydlely. Tam se jen zbrojilo a asi i nocovalo. V Protivci na téže trati byla jen vodárna a skládka uhlí pro ruční zauhlování, ale nikdy remíza.

Z výtopen v mezilehlých stanicích byly v různých historických obdobích domovskými služebnami strojů na svých tratích určitě např. tyto: Telč, Polička, Jilemnice, Červená Skala, Vyšší Brod klášter, Hrob, Bělá n. R., Kamenice nad Lipou, Brandýs n. L., Prostějov místní nádr., Zastávka u Brna, Velké Meziříčí, Kořenov, Kácov, Ml. Boleslav město - jistě jsem na něco zapomněl. Jiné remízy (schválně nepíšu výtopny) sloužily jen pro nocování a zbrojení - třeba Ivančice, Jablonné v Podj., Ledeč n. Sázavou, Úštěk.

Marně teď přemýšlím, kde ve stanicích byly remízy sloužící jen nebo hlavně drážním (nikoli vlečkařským) strojům posunujícím na přilehlých vlečkách. Napadá mě jen remíza v Loučovicích pro lokomotivu E 200.001 pro loučovické papírny. Nebo strojová stanice Zastávka u Brna pro posun v dolech. (To by bylo krásné kolejiště... Sloužívaly tam 422.0 včetně dnešního Arcivévody Karla, 413.0 - no vida, ta je dostupná i jako jeden z mála německých modelů vhodných pro kolejiště podle československých vzorů, 524.0.) Tato organizace provozu u nás nebývala běžná. (Spíš by se našla v Německu. Nebudu spekulovat, nakolik zdejší modeláři při plánování organizace provozu na kolejištích čerpají z doporučení svých německých kolegů a/nebo dodavatelů modelů a autorů německých plánků.)

zdraví
hank

[Morris Zapp]

Obecně postrky na kolejišti jsou asi nesmysl, takže tento účel existence topírny se bude těžko modelovat.

Nó, sekce TT Zababov má jeden takový poněkud nezvyklý modul, který těžké nákladní vlaky zdolávají jedině s postrkem - a jak jim to pěkně jde
Takže bych se postrku na kolejišti nezříkal...


Mimochodem, když jste tady nakousl ten Protivec: nevíte, před přestavbou ta kolej přímo u budovy byla dopravní? Tedy v Protivci nebyla žádná manipulační kolej?

[hank]

Morris Zapp: Protivec - ta první kolej počítáno od budovy byla manipulační a stávalo u ní i skladiště. (Dnešní stav neznám.) Tady http://www.jilous.wz.cz/fotogalerie.htm jsou nějaké fotky z 90. let.

zdraví
hank

[Morris Zapp]

Tu stránku znám, dík. Jenomže 90. léta už jsou dááávno po přestavbě - mě zajímá ten stav, kdy tam byly jenom tři koleje (dnešní 4., 2. a 1.) a nebyl kříž, tzn. od Bochova se dalo vjíždět jenom na 2. a 4. Byla tenkrát 4. kolej dopravní, nebo manipulační?

[Max]

Teda Domba, to je bomba ! Tak se mi to líbí, díky za parádní fotky z Rynoltic ! A máš jedničku za to, že sis na ně tady vzpomněl.
Zde je pár údajů k nim, z nich vyplývá, že bude muset hank móc a móc roků odmazat od toho „konce let padesátých“.
Jak to bylo za časů DRB, to nevím, ale vypadá to, že ČSD tu topírnu vůbec nepoužívaly, až na tu chvilku v ukázce.
http://img708.imageshack.us/g/topirny3.jpg/
/Pro ty, co si potrpí na to správné umístění topírny dle příruček je tu taky jeden kousek…./

hank : ten Kořenov je právě to samé co ty Jindřichovice. V Hrobech nejen postrky ale i vlakové loko. Ten seznam dalších topíren od správný, až na to že bych tam místo Červené Skaly raději napsal Zwickau. Ve Skale mašiny jen točily zpět domů.
Ty mašiny ze Zastávky jezdily taky do Rapotic….a jedna topírna jaksi navíc je ve Stodu.
http://www.trat-180.wz.cz/stanice-stod.html
v textu tam autor píše - .....hrázděná budova jejíž význam mi zůstává skryt ……
Je to ostuda, ale mladá generace už nepozná topírnu !

Před pár dny sem Milan F. na chvilku dal svůj Maxov, kde už ale chybí točna. Ta měla v roce 38 průměr 6,5 a v roce 62 už jen 6,35. Možná se trochu sesychala a nebo na nějaký ten centimetr tehdy moc nehleděli ? Kdysi bývaly točny „téměř v každé“ stanici kde byla topírna.

Ze všeho zde dosud uvedeného vyplývá jedno: každý ať si klidně udělá topírnu i s točnou nebo bez ní v jakékoliv stanici a nikdo by mu neměl vykládat, že to je nesmysl, že se to tam nehodí. Vždyť třeba v těch Rynolticích je ta topírna skoro širší než celá stanice = 4 koleje ! (2 dopravní, 2 manip, viz mapy.cz) Tak proč věčně trváte na tom, že topírna může být jen ve veliké stanici ?
Stejně tak nehraje roli, zda je ta topírna s rotundou nebo jen rovná průjezdná jako třeba Trutnov či Liberec, které i přes svých více než 100 let fungují stále, zatímco moderní topírny s rotundou vybudované za války či po ní jsou už v ruinách, protože nepřežily clausiádu (Všetaty, Turnov a nebýt muzea tak i Chomutov).

[hank]

Morris Zapp: Jo tak to na vlastní oči nepamatuju ani já. Tady http://kontaminace.cenia.cz/ je letecký snímek z r. 1952, tam je u té 4. koleje vidět skladiště a u něj stojí vozy. Jestli je to vlak nebo odstavené vozy, těžko soudit. Lokomotivu tam nevidím.

Z logiky tehdy obvyklého uspořádání a tehdejších předpisů vyplývá, že koleje u ramp nebývaly vedeny jako dopravní a přímé vjezdy vlaků na ně ani odjezdy z nich nebývaly povoleny. Pro křižování se daly použít jedině uhnutím - vjezd na dopravní kolej a posun na manipulační, při odjezdu pak tentýž postup v opačném pořadí.

Mám tady sešitový JŘ z r. 1978. V Protivci není u pravidelných vlaků z/do všech směrů ani jeden vjezd na 4. kolej a ani jeden odjezd z ní. Před křižováním MOs a Mn vlaku na "hlavní" trati má MOs od Bochova předepsáno po příjezdu přestavení na manipulační kolej. Bohužel tu není uvedeno její číslo.

Kdy tam vlastně přibyla ta kolej č.3?

zdraví
hank

[hank]

Max: Znalec a pamětník Zdeněk Šindlauer z České Lípy ve své knize Severočeská transverzálka píše, že provoz v rynoltické remíze skončil r. 1956. Omlouvám se za nepřesnost.

zdraví
hank

[hank]

Max: V Letohradě je stále v provozu průjezdná řadová remíza se 2 kolejemi z počátků ÖNWB (1873 - to ještě nebyla průjezdná, přístavba 1908 - 1913) i rotunda s 5 paprsky (vybudována mezi lety 1908 a 1913). Viz knihu Aleše Filipa 130 let železnice pod Orlickými horami, kde podrobně popisuje i stavební vývoj a organizaci provozu ve výtopně/strojové stanici/depu/pobočném depu/provozní jednotce Kyšperk/Letohrad včetně kolejových plánů. Pro modeláře jistě velice inspirativní, zvlášť kdyby chtěl někdo stavět samostatný model velké výtopny. V Kyšperku odjakživa bydlelo 30 - 50 hnacích vozidel, nehledě na státní zřízení, organizaci provozu a aktuální trakce. Ale to už jsem OT. Kyšperk/Letohrad byl vždycky uzlová stanice.

zdraví
hank

[Max]

Když jsme u těch plánů dep a výtopen, tak před pár měsíci vyšla kniha "Na úzkém rozchodu v Trenčianských Teplicích", a tam jako vložená příloha je plán Tr.Teplé z roku 1925, včetně původní topírny. Délka 350 m, tedy v HO..... hodně moc na domácí poměry. Ta současná topírna tam byla vybudována těsně před válkou.

[Vladimír_B]

V posledním Speciálu Světa Železnic (číslo 2), jež se věnuje Šumavským lokálkám vedoucích do Černého Kříže, je krásná fotka stanice a u dopravní koleje je vodní jeřáb, lešení s proutěnými koši na uhlí a kousek vedle skladiště uhlí. To by byl námět na model do I.-II. epochy. Jen přemýšlím jak či z čeho ty proutěné koše udělat Těch krásných fotek je tam samozřejmě více...

[Max]

upřesnění k Tr.Teplé - jenom samotná topírna je dlouhá těch 350 m, tedy přes 4 m v HO.....,
to pro představu, kolik místa zabere jedno "menší" depo na kolejišti.

[Max]

Hank – u těch Heřmanic přidat +20 let, společná topírna až do 1938.