"Bechyňka" H0/1:87

[ondřej001]

Pokud je dotaz na "přechod mezi jednotliými krytinami DOMŮ ", tak tam bývají štítové zdi vytažené až nad rovinu střechy, cca o 30 cm. Každý dům je (měl by být) samostatný a musí (měl by) mít střechu zakončenou u svého štítu. Horní strana štítové stěny je pak buď oplechovaná, nebo na sobě má maltou nalepené tašky. Navázání střešní krytiny na stěnu jsme tady už řešili, to bude stejné. Plech přibitý na stěně a zahntutý kus pod tašky, s ohybem do proti.

Ve Tvém případě, kdy aspoň ty dva levé domy stavěli jakože současně, bych klidně vytáhl jen stěnu jednoho domu (= v šířce 30 cm) a tu druhou střechu zakončil u ní. U "cizích" domů bývají nad krytinu vytažené štíty obou dvou. Ten, kdo stavěl první, štít postavit musel a ten druhý to mohl odfláknout, ale s rizikem, že při demolici sousedova domu mu střecha podfoukne (= kdyby měl štítovou zeď jen pod krytinu a latě zakončené na ní shora, plech přibitý na sousedově štítu).

Tak, jak to teď máš, by to mohlo být jen tehdy, poud by všechny domy měly stejnou krytinu a tedy navazující rozteče latí a pasující žlábky tašek.
Ještě se to dělá i tak, že se jen ohne "plůtek", vlastně takové obrácené T, který se přibije na latě shora, trčí nad tašky a dělí od sebe různé typy krytin. Ale to jen tehdy, pokud jsou latě ve stejném sklonu na obou domech, nebo se to dělá u úprav na domě jednoho majitele. Vyfotím ti to.

P.S. Té malty pod hřebenáče dávej tak čtvrtinu, co jí máš. Tohle by dávno prasklo a letělo dolů. Vymazává se jen spára s nějakým náběhem, řekněme do 10 cm šířky, když moc.

Jenom dodatek k těm atikám na střeše. Jak píše Zlámalík, stěny ve šítu byly i na půdě propojeny protipožár. dveřmi a ta atika nad střechu rovnala případný oheň, aby se nedostal pod střechou do další části. A nezapomeň na bednu s pískem

[petehasky]

Pokud je dotaz na "přechod mezi jednotliými krytinami DOMŮ ", tak tam bývají štítové zdi vytažené až nad rovinu střechy, cca o 30 cm. Každý dům je (měl by být) samostatný a musí (měl by) mít střechu zakončenou u svého štítu. Horní strana štítové stěny je pak buď oplechovaná, nebo na sobě má maltou nalepené tašky. Navázání střešní krytiny na stěnu jsme tady už řešili, to bude stejné. Plech přibitý na stěně a zahntutý kus pod tašky, s ohybem do proti.

Ve Tvém případě, kdy aspoň ty dva levé domy stavěli jakože současně, bych klidně vytáhl jen stěnu jednoho domu (= v šířce 30 cm) a tu druhou střechu zakončil u ní. U "cizích" domů bývají nad krytinu vytažené štíty obou dvou. Ten, kdo stavěl první, štít postavit musel a ten druhý to mohl odfláknout, ale s rizikem, že při demolici sousedova domu mu střecha podfoukne (= kdyby měl štítovou zeď jen pod krytinu a latě zakončené na ní shora, plech přibitý na sousedově štítu).

Tak, jak to teď máš, by to mohlo být jen tehdy, poud by všechny domy měly stejnou krytinu a tedy navazující rozteče latí a pasující žlábky tašek.
Ještě se to dělá i tak, že se jen ohne "plůtek", vlastně takové obrácené T, který se přibije na latě shora, trčí nad tašky a dělí od sebe různé typy krytin. Ale to jen tehdy, pokud jsou latě ve stejném sklonu na obou domech, nebo se to dělá u úprav na domě jednoho majitele. Vyfotím ti to.

P.S. Té malty pod hřebenáče dávej tak čtvrtinu, co jí máš. Tohle by dávno prasklo a letělo dolů. Vymazává se jen spára s nějakým náběhem, řekněme do 10 cm šířky, když moc.

Ok, diky moc, takze mi ve spoji mezi krytinami staci naznacit vystup stitu a oplechovani.
Uprimne, to bych musel vymyslet novej pripravek. Tou pastou co to delam jsem uz tak rad ze to trefim, ale zas se mi libi ta struktura, kazdopadne mas pravdu ze je to na pohled stejne velky jak hrebenac
Diky moc za info a rady

[petehasky]

Tak dnesek se nesl ve znameni krytiny a malych doplnku na treti budovu. Tale jsem naznacil mezi strechami stitove zdi s oplechovanim. Vyrezal a omitnul jsem si vikyre ktere budu zitra brousit a vlepovat okna spolecne s umistenim na strechu

[JaroHo]

když tohle člověk vidí, tak má chuť tu svojí stavebnici zapálit

[Jirkátor]

když tohle člověk vidí, tak má chuť tu svojí stavebnici zapálit

Stavebnici? Já přemýšlím, jak by asi hořelo celé kolejiště.

[Zlámalík]

Já spíš myslím, že už vím, u koho stavbu objednat

[Střelec]

když tohle člověk vidí, tak má chuť tu svojí stavebnici zapálit

Stavebnici? Já přemýšlím, jak by asi hořelo celé kolejiště.

Hořelo by čadivým plamenem a ukrutně při tom smrdělo. Jo - taky u toho slintam, ale pak stejně zůstanu u své zavedené míry stylizace, protože lepší už to stejně neudělam.

[Ivan]

Člověk tu pár dní není, vidí relevantní poznámky a on už má hotovo!

Prostřednímu domu římsy prospěly a je fajn, že jsi okna nechal takto. Jak je to rozbité, působí to věrohodněji.

[petehasky]

Diky, kluci. Dost mi pomahate. Dnes jsem dokoupil evergreeny a dodelal okapy se svody vsude. Taky jsem dodelal zasnezky a kominy. Vikyre doznali zmenu mista, prostredni budova mi pro ne prisla vhodnejsi. Riznul jsem kousek kartonu a sup s nima na strechu. Ted me cekaji lavky a poklopy k nim, pricemz me napadlo ze bych jeden mohl udelat otevreny. Taky chci pred patinou jeste udelat hromosvody a tady se chci zeptat jestli je nejaka moznost ze by sli prez vsechny budovy? Usetrilo by to dost prace kdybych je nemusel vodit nahoru dolu na kazde stavbe. Jeste uvazuju o rimse i dozadu na pravou budovu.

[Milan.D.]

Mám vypozorováno, že většinou má každá budova vlastní hromosvod, některá i dva. V bloku domů může mít některý dům hromosvod na čele fasády a druhý do dvora. Taky můžou být rozdílně umístěné, například na hřebeni nebo na komíně. Jestli může mít celý blok společný hromosvod to nevím, ale určitě na to bude předpis. V tomto případě bych asi osadil hromosvodem každý dům, protože jsou stejně vysoké.

[fulda]

Ahoj,

předpisy ohledně hromosvodů znám a nejsou moc jednoduché, zahrnují totiž okolní krajinu do vzdálenosti, kterou na kolejišti nemáš. Takže ti asi bude stačit se držet městských zvyklostí. Tam se tradičně dává hromosvod od pravého předního rohu nahoru, po hřebeni a pak po levém zadním rohu dolů. Pokud něco přesahuje (nebo se blíží) vejšce hřebenu, tak se na hřebeni dělají taková ta téčka, ze kterých se hromosvod dotahuje k tomu komínu. Prakticky nikdy se nedělá jeden hromosvod přes více budov.
V minulosti se dělal hromosvod z celkem pevné trubky, v tomhle století se víc modelují z drátu.
Nezapomeň, že spojky jsou docela výrazné a že se spojkuje vždy ve tvaru T. Nějaké náhodné fotky:






Třeba pro doplnění - TADY je ulice u stromovky, ned kterou je nahoře na kopci elektrické vedení. Tam hromosvod nemá ani jeden barák.

[Michal Šuhajda]

U takhle velkých budov bude muset být víc jímačů i svodů. Na každém domě aspoň dva. Na rodinném domku cca 11x11m (ve výstavbě) je předepsaný svod na každém rohu a kromě hřebenu jsou jimače na komínu, anténě i atice. Samozřejmostí je pospojení všech kovových částí (oplechování, žlaby…apod.).

[Zlámalík]

Ve tvém případě jímač na každém komíně (nebo aspoň na vnějších), svody asi jak píše Fulda, úhlopříčně.
Když už to ale takhle šperkuješ, furt se mi nelíbí to oplechování, na těch nových vikýřích tedy s dovolením tuplem ne, tak to být nemůže a ani to nedává logiku. Kdyžtak napiš.
Dobrej zdroj informací, co rád sleduju: https://www.youtube.com/@rokuc

[petehasky]

Sakra, tech svodu jsem se bal, protoze jsem si rikal ze by to vsechnu vodu nepobralo, ale zas by se okap musel rezat a nastavit. Hromosvody jsem udelal na kazde budove a jimace jeste tedy na kazdy komin doplnim, opet diky moc za uzitecne informace
Zlamalik: ja si to myslel ty plechy jsem aspon zacal davat vsude, ale tusil jsem ze u tech vikyru to bude blbe

[dfrolek]

tip na rozbité okno v přízemí ochranné sklíčko z mobilu. Vypadá to, že jde stříhat nůžkama. při zatlačení hrotem udělá dokonce pavučinu