Nové segmenty kolejiště

[Zlámalík]

Zde něco k technice: https://www.modelplac.cz/pages/tipywork/uvdrburn.htm

Mám ale dva dotazy:
- jaká je výsledná barva - je na výběr? Pode toho, co píše Kubrt, je to spíše černicí lázeň, do barvy kovu.
- pak ale nezískáš lesklý oježděný pás na hlavě kolejnice, což je myslím škoda, nebo to nějak přeleštíš?

[HonzaM]

Zde něco k technice: https://www.modelplac.cz/pages/tipywork/uvdrburn.htm

Mám ale dva dotazy:
- jaká je výsledná barva - je na výběr? Pode toho, co píše Kubrt, je to spíše černicí lázeň, do barvy kovu.
- pak ale nezískáš lesklý oježděný pás na hlavě kolejnice, což je myslím škoda, nebo to nějak přeleštíš?

V tom odkazu který uvádíš se pokud jsem správně pochopil jedná o chemické černění mosazných předmětů. V případě toho přípravku co používám se jedná o výrobek specificky vyráběný určený pro kolejivo modelové železnice. Výsledná barva kolejnice je bronzová, pokud chci oježděný povrchový pás, mohu použít jemnou gumu PECO
Výsledek samozřejmě není tak dokonalý jako kdybych štětečkem nanášel na boky kolejí barvu věrně zobrazující rez, ale při představě že bych to dělal na desítkách metrů kolejí a dvaceti výhybkách, dávám přednost tomuhle způsobu. Hlavní je, že kolejnice nesvítí niklovou barvou.

[HonzaM]

Po dlouhém odkládání ukončení provozu jsem “do toho řízl” a přemístil nejstarší část kolejiště na protější stranu místnosti (kde bude následně napojena). Tím se uvolnil prostor pro novou část. Layout už jsem tady uveřejnil. Nová část je rozdělena do segmentů, šířka je 60 cm. Konstrukce segmentů je v podstatě stejná, jakou používáme u modulů. Hlavním materíálem konstrukce je kvalitní mnohavrstvová borovicová překližka tloušťky 12 mm, základní výška boků je 100 mm. Vycházím z výškového rozdílu mezi základní úrovní a horní úrovní je 70 mm, odpovídající předchozím dílům (s nomiž bude tato nová část spojena). V tomto případě je ale hlavní nádraží na horní úrovni. Ve spodní úrovni není žádné skryté nádraží, ale pouze dvojkolejná trať, v níž je jen odbočení na čističku koleček. Vzhledem k tomu, že na výsledném kolejišti budou tři poměrně velká nádraží, považuji existenci skrytého nádraží za zbytečnou, nicméně existuje možnost probourání stěnou do sousedního prostoru, kde lze vybudovat skryté nádraží o délce 220 cm a šířce 60 cm. Toto skryté nádraží ale bude skryté pouze pro zraky účastníků provozu na hlavním kolejišti, v tom sousedním prostoru bude pohodlně pŕístupné. Sloužilo by jen pro odkládání vlaků a vlakových souprav.

[Jirkátor]

... existuje možnost probourání stěnou do sousedního prostoru ...

Tohle já navrhnout doma, tak mám druhý den kufry za dveřma.
Ať se dílo podaří, jsem hodně zvědavý na výsledek.

[HonzaM]

... existuje možnost probourání stěnou do sousedního prostoru ...

Tohle já navrhnout doma, tak mám druhý den kufry za dveřma.
Ať se dílo podaří, jsem hodně zvědavý na výsledek.

Myslím, že na ten skryťák nedojde, protože budu rád když dokážu dokončit to rozšíření. Manželka by mi v tom ale nebránila, je velmi tolerantní.

[Martin Justiz]

Konečně jsi se do toho pustil a moc se těším až uvidím výsledek.

[HonzaM]

Roste to pomaleji než bych si přál, ale přece jen to přibývá. Mám všechny segmenty sestaveny a mám na nich položeno celé kolejiště vytištěné ve skutečné veliikosti v aplikaci XTrackCAD. Teď tedy začne pokládka kolejí. Na obrázcích je levé a pravé zhlaví nové stanice (celková délka 360 cm).

[HonzaM]

Ještě informace k obrázkům v předchozím příspěvku:
Vyříznutá plocha na hlavním panelu je určená pro položení koleji pro tramvaj. Koleje budou zapuštěné jako v reálu, jejich horní hrana bude v úrovni terénu. Zaujal mne totiž velmi pěkný model pražské tramvaje T3 a chtěl jsem po něj najít využití. Mimochodem, neleží někomu doma tento model (nebo neznáte někoho kdo ho má), rád bych ho odkoupil, jsem ochoten zaplatit i vyšší částku než za kterou se prodával. Bohužel jsem s koupí zaváhal, teď už není na trhu a v Praze jezdí většinou spřažená dvojice.
Na dalších snímcích jsou segmenty s tratěmi propojujícími novou stanici s nynějšími moduly. Mým záměrem je vytvoření co nejdelších dvojkolejných úseků volné trati, efektní je potkávání protojedoucích vlaků. Nelíbí se mi kolejiště, kde s tvůrce snaží na malé kolejiště nacpat co nejvíc tratí a stanic, takže je minimum volné tratě mezi stanicemi, tratě se často nesmyslně vedou tak, že trať z nádraží vzápětí tohle nádraží podjíždí, stanice jsou tak krátké, že se do nich vejdou jen dva nebo tři rychlíkové vozy za lokomotivu.
Na spojovací trati podél oken je vyjímatelný střední díl, umožňující přístup k oknům.