hank píše:Takhle se jezdilo - co pamatuju - do Dobrušky, do Netolic, do Koryčan (tam všude jako MPv - motorový přestavovací vlak) a do Luhačovic (dokonce MMn - motorový manipulační vlak). Používané motory: M 242.0, M 131.1, M 240.0, M 262.0, M 152.0. Epochy II až V.
Ještě doplním sám sebe:
Normy hmotnosti v 70. letech: M 131.1 (později M 152.0) na dobrušské lokálce: v obou směrech M 60 tun (= cca 2 ložené dvouosáky nebo 4 - 5 prázdných), ale jeden motor M 131.1 uvezl jeden ložený 4osák o hmotnosti až 72 tun. M 240.0 do Koryčan: 80 t. M 262.0 do Luhačovic: M 120 t, tam se navíc po cestě manipulovalo i v nz Biskupice, proto byly vlaky v kategorii MMn.
Pokud ale vím, tak úplně první byl tento způsob dopravy zaveden na netolické už ve 2. polovině 30. let s motory M 242.0. A netolická byla známá i tím, že v době, kdy končily M 131.1 a začínaly M 152.0, tak tam občas jela souprava M 152.0 + náklad + M 131.1 jako postrk. Normy hmotnosti pro sólo motor byly podobné jako v Dobrušce s tou odlišností, že ložený 4osák tam už jeden motor neutáhl, proto ty postrky.
Co se vozilo? Uhlí, stavebniny, zemědělské produkty, hnojiva a jiné agrochemikálie. V Netolicích se navíc obsluhovaly i grafitové doly (zetky - zajíždělo se na vlečku, která byla pokračováním 1. staniční koleje), v Dobrušce Adast (tiskařské stroje), v Dobrušce-Pulicích cihelna (zetky, uhlí), v Koryčanech nábytkářská fabrika (zetky, uhlí) a lesní závod (dlouhé dříví na klanicových plošiňácích), do luhačovických lázní se občas vezl nějaký ten chlaďák s pivem, v Biskupicích u Luhačovic se vykládaly stavebniny. Takže víceméně i na pidikolejišti à la milan f. obsluhovaném jedním motorem se dá použít slušný repertoár nákladních vozů.