Dobronín – Polná / H0

[KaRei]

Pro rovné výhybky jede 1. kolej po výhybkách pouze v přímé. U obloukových výhybek jede 1. kolej po poloměru 543 mm. Odjez z 1. koleje bude návěstit volno do poloměru 543 mm a ze 4. koleje 40 km/h do poloměru 778 mm což je nelogičnost.
Obloukové zhlaví má svá pro i proti.

Pozor, u toho obloukového zhlaví je 1. kolej jiná než u zhlaví z rovných výhybek.
Je to dobře vidět ze schématického překreslení obou zhlaví.

Zhlaví.png (10.88 KiB) Zobrazeno 8378 krát

[Michal Šuhajda]

Jak už napsal Lajblt první kolej nemusí být ta s největším poloměrem. Zrovna u obloukových zhlaví tohle pravidlo neplatí.
Mrkni například na Beroun - Závodí do fotomapy. Plánek stanice přikládám. Výhybky 16-18 jsou obloukové a menší poloměr vede vždy na kolej s nižším číslem resp. traťovou kolej směrem do Berouna. Nenapadá mě v tuhle chvíli další stanice s tak výrazným obloukovým zhlavím, ale myslím, že se jich pár najde. Třeba mě někdo doplní (obl. výhybky se dají najít často na optimalizovaných tratích, kde se upravené zhlaví protáhlo až do oblouku.
Pokud použiješ stavebnici výhybky EW3 od Tilliga, můžeš si danou výhybku ohnout libovolně od obloukové levé až po obloukovou pravou a nebo ji mít třeba ve tvaru asymetrického Y. V reálu se podobné úpravě říká transformace výhybky a jde o celkem běžnou praxi při tvorbě zhlaví.
Zase tak moc bych tu první kolej neřešil.
Např. v Nýřanech se na první kolej od Domažlic v reálu vjíždí do odbočné větve výhybky (zřejmě transformované), sice plánek stanice ukazuje něco jiného, ale fotomapa a oči na přejezdu ukazují něco jiného.

[KaRei]

Jak už napsal Lajblt první kolej nemusí být ta s největším poloměrem. Zrovna u obloukových zhlaví tohle pravidlo neplatí.

No, Lajblt napsal že se první kolej právě na největší poloměr přesune

Mrkni například na Beroun - Závodí do fotomapy. Plánek stanice přikládám. Výhybky 16-18 jsou obloukové a menší poloměr vede vždy na kolej s nižším číslem resp. traťovou kolej směrem do Berouna.
...
Např. v Nýřanech se na první kolej od Domažlic v reálu vjíždí do odbočné větve výhybky (zřejmě transformované), sice plánek stanice ukazuje něco jiného, ale fotomapa a oči na přejezdu ukazují něco jiného.

Zrovna Beroun asi nebude ten správný příklad, protože tam máš obloukové výhybky ve zhlaví na konci stanice, které není pro první kolej určující
Na konci stanice může první kolej klidně projíždět obloukovou výhybkou i po větvi s menším poloměrem. Je to jako odsun osy při použití rovných výhybek.
První kolej se určuje podle zhlaví na začátku stanice.
Kouknul jsem taky na ty Nýřany. Při pohledu od Domažlic se díváš směrem od konce tratě, takže zase na zhlaví které pro první kolej není určující. První kolej je označena podle zhlaví od Plzně. V Nýřanech je tedy taky odsun osy jako v Berouně.

Nýřany.jpg (27.05 KiB) Zobrazeno 8297 krát

[Michal Šuhajda]

Přiznám se, že "určující zhlaví" je pojem, se kterým jsem se nesetkal ani při studiu dopravních resp. železničních staveb na střední aní a VŠ a následně ani v práci, ale nikdo není dokonalý. Nebyl jsem nejlepší student... Zkusím si doplnit vzdělání.
Mmch, kde máš na plánku začátek a konec trati?

[Netáhlo]

Přiznám se, že "určující zhlaví" je pojem, se kterým jsem se nesetkal ani při studiu dopravních resp. železničních staveb na střední aní a VŠ a následně ani v práci, ale nikdo není dokonalý. Nebyl jsem nejlepší student... Zkusím si doplnit vzdělání.
Mmch, kde máš na plánku začátek a konec trati?

Tak to je docela ostuda, tim bych se moc nechvalil
Koncem 80tych let, kdyz jsme se ve skole ucili kreslit schema stanice, tak nam bylo vtloukano, ze kazda trat ma svuj zacatek a konec. Vsechny stanice, ktere se na trati nachazeji, tak maji urcovaci znak v cislovani koleji a to ten, ze kdyz se postavim na zhlavi stanice tak, abych mel zacatek trati za zady a stanici a konec trati pred sebou, bude cislovani koleji od hlavni koleje doprava sudymi cisly a doleva lichymmi. Tim padem, kdyz se podivam na jiz nakresleny planek stanice s tim, aniz bych vedel odkud trat zacina a kde konci, poznam to prave podle cislovani koleji a zhlavi z ktereho to vychazi je urcovaci pro cislovani koleji.

Takze cislovani koleji a vychozi zhlavi je v Beroun-Zavodi od Rakovnika a v Nyranech je to od Plzne.

Ovsem pokud se neco od te doby zmenilo, tak jako bych nic nerekl

[miroslav lengyel]

Ten plán Nýřan je tak trošku paskvil,nemyslíte?

[Barbucha]

Naše číslování chápu, ale z německého číslování kolejí jsem janek. Nenašel jsem v tom žádnou logiku. Klidně mají průběžnou kolej označenou jako 2, i když z ní odbočují 3 koleje. Netušíte někdo jak to je?

[Michal Šuhajda]

Tak to je docela ostuda, tim byche se moc nechválil

Tak to pozor! Číslování koleji je něco jiného. Nedělej ze mě blbce. O začátku a konci nebyla řeč, ani o staničení, které nemusí vést od začátku ke konci (viz Beroun).
Psal jsem, že neznám jeden pojem, který je zřejmě místní. Ani na netu jsem ho nenašel. No nic díky za opakování a teď raději zpět k plánu.

[Sandy]

Výhybka na kterou někdo šlápl. Jinak mám pocit, že se diskuse rozjela nepatřičným směrem. Už se ptám na číslování kolejí ve vlákně soukromého kolejiště, nechal jsem se zmást a omlouvám se .

Nic si z toho nedělej, to je tady běžné. Já si někdy připadám jak na zkouškách na VŠ. Tam se taky téma odpovědi velmi často odchylovalo od zadané otázky. Říkali jsme tomu umění úniku, a někdy to i vyšlo. Většinou ale byl zkoušející příliš inteligentní a vyžadoval odpověď na původní otázku!
Omlouvám se za OT.

[jirkan]

Asi je dobré doplnit, že ten rovný úsek má obvykle délku rovnou osové vzdálenosti daného typu kolejiva. A obě větve výhybky mají také stejný úhel. Takže když doplníme výhybku obloukovými kolejemi o stejném poloměru na výsledný úhel 90°, dostaneme dvě paralelní koleje o správné osové vdálnosti a začínající přesne vedle sebe. To je výhodné pro jednoduchá hračková kolejiště nebo jako spojka mezi dvěma paralelními oblouky, ale špatně to navazuje třeba na normální přímé výhybky (zlatá geometrie strýho dobrýho PILZe).

[sidlo]

Moc děkuji za komentáře.
Ty příklady z reálných stanic jsou velmi poučné. Mění to můj názor na to co je ještě modelové a co už ne.
Až budu mít chvíli času tak to dále rozpracuji v návrhu.

[KaRei]

Přiznám se, že "určující zhlaví" je pojem, se kterým jsem se nesetkal ani při studiu dopravních resp. železničních staveb na střední aní a VŠ a následně ani v práci, ale nikdo není dokonalý. Nebyl jsem nejlepší student... Zkusím si doplnit vzdělání.
Mmch, kde máš na plánku začátek a konec trati?

Nečekal jsem, že to budeš brát jako nějaké kouzelné heslo
Hlavní kolej se určuje podle přímého směru (nebo většího poloměru odbočení) výhybek na zhlaví blíže k začátku trati, tak jsem toto zhlaví jednoduše zmínil jako "určující", protože jsem to pokládal za výstižné. Je to obyčejná čeština. Nic víc za tím nehledej

Který plánek máš konkrétně na mysli? Ty plánky stanic Beroun a Nýřany nebo plánek sidlova kolejiště?
U plánků stanic se stanice standartně kreslí v orientaci se začátkem trati směrem vlevo, a koncem trati směrem doprava. Pro jistotu jsem si ten Beroun-Závodí a Nýřany ověřoval ještě podle tratě, že ty stanice nejsou třeba omylem nakresleny obráceně.
U sidlova plánku jsem postupoval jak je u domácích modelových kolejišť zvykem. Tedy že v nádraží, které je u bližší hrany panelu, je začátek trati vlevo a konec trati vpravo (stejně jako u skutečných plánků stanic). Směr L (od začátku tratě ke konci) je na oválu tedy proti směru hodinových ručiček a směr S (od konce tratě k jejímu začátku) je ve směru hodinových ručiček.

[Michal Šuhajda]

Který plánek máš konkrétně na mysli? Ty plánky stanic Beroun a Nýřany nebo plánek sidlova kolejiště?
U plánků stanic se stanice standartně kreslí v orientaci se začátkem trati směrem vlevo, a koncem trati směrem doprava. Pro jistotu jsem si ten Beroun-Závodí a Nýřany ověřoval ještě podle tratě, že ty stanice nejsou třeba omylem nakresleny obráceně.
U sidlova plánku jsem postupoval jak je u domácích modelových kolejišť zvykem. Tedy že v nádraží, které je u bližší hrany panelu, je začátek trati vlevo a konec trati vpravo (stejně jako u skutečných plánků stanic). Směr L (od začátku tratě ke konci) je na oválu tedy proti směru hodinových ručiček a směr S (od konce tratě k jejímu začátku) je ve směru hodinových ručiček.

Myslel jsem sidlův plánek kolejiště, v plánech stanic si začátek a konec trati najít umím (třeba podle číslování výhybek), tak špatný jsem zase nebyl
Co se týká číslování kolejí, znám (a při navrhování dodržuju) pravidlo, že u hlavní (největší) stanice jsou od 1 koleje směrem k výpravní budově koleje sudé bez ohledu na orientaci stanice vůči rámu. V případě, že je první kolej u budovy jsou ve stanici pouze liché koleje.
Tu poznámku jsem psal spíš, aby bylo zřejmé, že podobné záležitosti v modelovém kolejišti podle mě nejsou až tak podstatné a v podobných situacích bych nechal volnou ruku autorovi návrhu.

[sidlo]

V tomto vlákně byla diskuse na téma pseudoobloukové výhybky. Pro mě byla velmi poučná. Prosím kam byla přesunuta?

[milan ferdián]

V tomto vlákně byla diskuse na téma pseudoobloukové výhybky. Pro mě byla velmi poučná. Prosím kam byla přesunuta?

Je pryč,měl jsi napsat,že ti zde,toto téma mohlo zůstat.