Kolejiště N - návrh dvojkolejky

[HonzaM]

Podívej se pro inspiraci na Jirkátorovo kolejiště 1500 x 750 mm. Máš větší délku i šířku, tak bys mohl hlavní trať zdvojkolejnit. U té Tvé osmičky by ti pravděpodobně nevyšla podjezdná výška při přijatelném stoupání.

[chphoto]

U té Tvé osmičky by ti pravděpodobně nevyšla podjezdná výška při přijatelném stoupání.

Právě jsem na to koukal a vystoupání na 50mm to dá přesně na 3%, což jak jsem četl je přijatelné maximum. A podjezd 50mm dostačuje taky, dle NEM102 by stačilo i 45mm. Vím, že to je do oblouku, ale oblouk je už mírnější a vyzkoušel jsem, že na 3% stoupání jsem na rovné trati vyvezl 6 osobních vagonů, takže tady předpokládám, že se 4-mi nebude problém.

[Jirkátor]

Musíš počítat i s nějakou překližkou pod kolejí, která 0,8 - 1cm z té výšky ubere.

[Ove]

R1 se pokus vyhnout, osobní zkušenost. Pokud se chceš inspirovat, případně vyhnout chybám, co jsem udělal (nejen) já, celá tříletá historie mé stavby je zde:
viewtopic.php?f=1&t=11531

a vedle toho stavím ještě jednu dvoukolejku:
viewtopic.php?f=1&t=13265

[chphoto]

Musíš počítat i s nějakou překližkou pod kolejí, která 0,8 - 1cm z té výšky ubere.

S tím počítám, těch 50mm mám počítaných jako prostor v tom skrytém nádraží od vršku spodní deky po spodek vrchní desky. Nahoře bude jen 3mm překližka. Takže od koleje po strop to bude cca těch 45mm.

[chphoto]

R1 se pokus vyhnout, osobní zkušenost. Pokud se chceš inspirovat, případně vyhnout chybám, co jsem udělal (nejen) já, celá tříletá historie mé stavby je zde:
viewtopic.php?f=1&t=11531

a vedle toho stavím ještě jednu dvoukolejku:
viewtopic.php?f=1&t=13265

Jo, R1 jsem už v podstatě zavrhnul, i na odstavnou kolej minimálně R2. Na Váš projekt se jdu hned podívat.

[Jirkátor]

S tím počítám, těch 50mm mám počítaných jako prostor v tom skrytém nádraží od vršku spodní deky po spodek vrchní desky. Nahoře bude jen 3mm překližka. Takže od koleje po strop to bude cca těch 45mm.

Dělej jak myslíš, ale na té spodní desce teprve bude ležet kolej a pokud pod ní dáš ještě korek a to je celkem nějakých 0,5 cm. Taky 3mm překližka není nic moc, aby se ti to časem nekroutilo.

[chphoto]

No kolega truhlář říkal, že má něco echtovního rovnýho, ale vlastně mi neřekl sílu (když tak o tom přemýšlím) tak nevím, jestli neměl na mysli něco podstatně silnějšího. Tak tam třeba ty překližky dám 2, nebo nějakou 5mm silnou. To už na těch stoupáních nebude takový rozdíl, 3mm budou i tak v pohodě, podle toho, že se dá koupit stoupání z fabriky na 3.5%, tak já takhle budu na 3.3%, to by asi neměla bejt extra hrůza. A když začnu se stoupáním hned za tunelem, tak se to skoro vyrovná.

[Ove]

Doporučuji zapomenout na 5mm překližku. Až budeš studovat můj stavební postup, zjistíš, že jsem na počátku taky použil 5mm, ale po následných problémech s kroucením jsem celé patro strhnul a nahradil překližkou 10mm….

[chphoto]

Tak daleko jsem zatím nedočetl (k výměně překližky). Já jsem přemýšlel, právě kvůli zamezení kroucení, slepit více vrstev (třeba 2 desky síly 4mm) přeplátovaně přes sebe a jakoby kolmo na sebe vláknama. To mi ten truhlář říkal, že by taky pomohlo.

[Jirkátor]

Než pracně lepit 2x 4mm, tak dám rovnou 8mm a to už bude držet. Já používám 1cm a ani se nehne.

[chphoto]

K použití 2ks menší tloušťky mám i jeden praktický důvod (krom toho že tohoto materiálu mám dostatek) tak i to, že jsem počítal na stoupání a další věci, že do té vrchní desky si vyfrézuju různé držáky a do nich potom vložím a zalepím díly od stoupání, abych měl danou přesně polohu. Když to bude ze silnýho, tak to bude muset být zafrézováno (to CNCčko umí), ale taky se budu muset trefit mnohem přesněji.

[Dovi]

...podle toho, že se dá koupit stoupání z fabriky na 3.5%, tak já takhle budu na 3.3%, to by asi neměla bejt extra hrůza. A když začnu se stoupáním hned za tunelem, tak se to skoro vyrovná.

Při těchto výpočtech (nebo odhadech) sklonových poměrů je potřeba zohlednit rozdíl mezi průměrným sklonem a mezi výsledným maximálním sklonem..

Délka plně využitelného stoupání je kratší, než jak by se mohlo z půdorysu kolejiště a nivelety jeho tratí zdát. Na začátku a na konci stoupání/klesàní je nutno vytvořit plynulé přechody, kdy sklon tratě se plynule (ne skokově) mění z jedné krajní hodnoty (typicky z nulové) do druhé krajní hodnoty.

Laicky a stručně řečeno, kolej nesmí být výškově zlomena.
Žák na vyšším stupni ZŠ by to možná popsal tak, že "výškové tečny" se musí měnit plynule. A vysokoškolák v 1. semestru matematiky nebo i některý maturant by se u zkoušky vyjádřil v tom smyslu, že první derivace výšky tratě musí mít ve všech bodech spojitý průběh..

[chphoto]

JJ, se "zlomením tratě" jsem si užil svoje když jsem na TT používal koleje s podložím a "naplánoval" jsem si to přesně do napojení kolejí a pak měla mašina docela velký problém. S kolejemi bez podloží jsem pak už na tohle dával pozor a vytvořil jsem takový pozvolný nájezd. Takže z toho mi vyšlo, že to co je namalované v počítači a jak to bude v reálu, že ten nájezd bude pozvolnější.

[sidlo]

Na velké železnici se tomu říká zaoblení lomu sklonu.