hank píše:Mně trochu uchází logika postupu stavby, kdy se takové věci řeší až nakonec. Desítky let se různí lidi snaží ostatním vysvětlovat, že a proč je potřeba před začátkem stavby mít připravené plány všech součástí kolejiště včetně krajiny, a stejně je to jako házení hrachu na stěnu.
(A to jsem si sliboval, že se diskusím na toto téma budu plánovitě vyhýbat. Stejně jsem to nevydržel...
)
Jak na stavbu kolejiště.
Nejlepší metoda, jak postavit krajinu je hromada písku.
Necháte si přivést domů písek, polijete vodou a udusáte do tvaru předpokládané krajiny.
Pak pomocí špachtlí tvarujete staniční pláň a stavíte tratě. Někde musíte udělat zářez a někde bude potřeba násep. Pomocí vyřezaných desek děláte opěrné zdi, mosty a portály tunelů. Na kolejnice poslouží vyřezaný papírový profil kolejí a vyhybek. Podle terénu je vidět kudy poteče voda a tak postavíte propustky. Až je vše hotové, tak na písek položíte noviny a pomocí tapetového lepidla a novin uděláte otisk budoucí krajiny. Vzniklá skořepina je základ pro budoucí kolejiště.
Jenže modelář to staví obráceně, udělá železniční provoz a pak staví krajinu, kde jednotlivá patra jsou oddělena skálou nebo betonovou stěnou. Na jedné straně kolejiště je čedičový lom, na druhé straně jsou pískovcové skály a uprostřed je betonárka. A hlavně, že na stanici, která má dvě koleje musí být velká točna a rotunda. A to je obraz dnešních kolejišť.
Na modulové kolejiště, že skoro žádná krajina nevejde, jen kromě příkopu kolem tratě.