od ondřej001 » pát 20 říj, 2023 10:56 am
Bylo pár dotazů ke kolejišti, tak jsem si zde dovolil přesunout původní návrh od Milana Ferdiána.
"Příchovice III.epocha H0/1:87 4500 x 2800 TILLIG/ELITE/15° zdroj: plocha ondřej001"
„Dobrý den, pasová a celní kontrola, prosím váše pasy“, oslovení, které vás oslovovalo vždy při překročení státních hranic. Obvyklá procedura. Naše stanice je první, která se nachází na území naše republiky. Cestující přijeli mezinárodním ry-chlíkem v motorové třídílné jednotce M 473.0, na tu doby velmi luxusní souprava, kterou konec války zastihl na našem území. Necháme v klidu proběhnout celní formality a porozhlédneme se po stanici. Stanice je pohraniční určená pro styk s cizí železnici, kde je zavedena přechodová a přípojná služba. Cizí zajíždějící stroje využívají provozní ošetření v lokomo-tivním depu na našem území.
Ve stanici je čilý ruch. Na koleji 4 stojí uhelný vlak a čeká na najetí postrku k soupravě. Postrková lokomotiva jede k pra-vému zhlaví po koleji 5. Obě parní lokomotivy jsou řady 555.1. Z vnitrozemí do stanice na kolej 2 nám přijíždí nákladní vlak částečně s prázdnými uhelnými vozy a částečně loženými vozy se strojírenským zbožím. Vozy i náklad jsou určené do zahraničí, prázdné vozy pro další potřebné uhlí. Souprava je tažena parní lokomotivou řady 534.031. Na výtažné koleji 3v vyčkává manipulák tažený lokomotivou řady 524.108 do skončení odbavení rychlíku. Manipulák dokončil posun ve stanici a ještě přibere prázdné uhláky, které narychlo vytahuje z lokomotivního depa parní lokomotiva řady 310.0.
Jak už jsem podotkli, lokomotivní depo slouží jak pro cizí zahraniční stroje, tak je domovem našich přidělených strojů. Točna, kde 555.1 se hravě otočí a má tu svůj paprsek v rotundě. Ale po pořadě. Stroje výjimečně do lokomotivního depa vjíždějí z koleje 5, blíže k výpravní budově než je zvykem, následuje popelová jáma s popelovým jeřábem, se svoji popelovou koleji, kde nám trůní oplechovaný vůz na odvoz popela. Vodní jeřáby, pískovací věž, točna. Pro rychlý obrat parních lokomotiv se používá hned za točnou místo s uhelnou skládkou s uhelným výtahem. Po dozbrojení a nafasování maziva a oleje, se lokomotiva na točně otočí podle potřeby a na druhé výjezdové koleji se připraví na další provozní službu. Lokomotivní depo má rotundu o třech stáních. Dvě pro krátké stroje a jednu pro dlouhou, naši 555.1. Stroje, které jsou zde přidělené, zbrojí uhlím na opačně straně. U uhelné větší skládky stojí dvoukomorový uhelný výtah. Pro motorové stroje byla nedávno postavena nádrž pro uskladnění nafty a menší nádrž pro oleje. Sklad maziv a olejů stojí z dřívějších let. Hned u boku rotundy leží kolej pro tankování motorových vozů a byla upravena proti úniku nafty s čerpací stanici.
V lokomotivním depu máme budovy, jako krytá skládka písku, sušička písku, kůlny, sociální zařízení s bufetem pro personál zajišťující provoz depa, vodárna a kancelář strojmistra. Obsluhy strojů nocují ve výpravní budově. Stojí nám v depu krátký nehodový vlak se základní soupravou a nad ní sněhový pluh.
Vzorem naši výpravní budovy je předloha ve stanici Dasnice, klasika skladiště s rampou, váha a volnou skládkou. Stanice je osazená na obou zhlavích patrovým stavědlem a mechanickými návěstidly.
Celní a pasová prohlídka skončila, nastupujeme jako doprovod našemu mašinfírovi. Souprava se dává tichým rozjezdem do pohybu. Stoupáme hned za poslední výhybkou, protože naše trať musí překonat průsmykem hřeben hor. Vlak se stáčí pravotočivým obloukem okolo lokomotivního depa, které máme na okamžik jak na dlani. Z výšky koukáme po chvíli na celou stanici a po překročení říčky po železničním ocelovém příhradovém mostě s horní mostovkou, nám stanice zmizí z očí. Hluboký skalní zářez, chvíle jízdy a projíždíme velmi slavnou stanici pod názvem „Liptákov“. Proč slavnou ? Důvod je v minulosti přítomnost našeho největšího génia a všeuměla Járy Cimrmana. Před našim průjezdem stanice projela motorová souprava tažená motorovým vozem řady M284.1 s dvěma přípojnými vozy Calm, jako osobní vlak.
Samotná stanice má tři dopravní koleje, manipulační skládkovou, vlečku k obilnímu silu a do skláren „Rasch“ majitele C.Rasche. Po projetí stanice naše trať klesá až do vnitrozemí. Objedeme sklárny, pohledem se zadíváme do okolní krajiny a světlo se nám ztratí v následujícím tunelu.
Skrytá část se skládá ze čtyř průjezdných kolejí a dvou kusých určených pro motorové vozy nebo pro jeden kratší nákladní nebo osobní vlak. Celkově ve skryťáků můžeme mít šest vlakových souprav.
-m-
- Přílohy
-
-
-