Konzultace koncové staničky s vlečkou a malé strojovky

Fórum pro stavbu, přestavbu a provoz modelového kolejiště.

Moderátoři: Abe Simpson, milan ferdián, Michal Dalecký, Jarda H.

Re: Konzultace koncové staničky s vlečkou a malé strojovky

Příspěvekod Bw_Ig » stř 07 lis, 2018 7:42 pm

Už jsem to s tebou konzultova v práci. Je toho moc najednou k vyjádření.
Všechno se dá řešit, tak jsem to bral a ladil podle stojových stanic na Vysočině. Ono je právě důležité údpbí provozu. Dá se docela dobře vše namýchat, ale musí se kombinovat reálné podmínky.
Když mám 310.0 - nemůžu mít zauhlovací výtah - ten by sypal uhlí na boudu střechu. U 422.0 by výtah sypal uhlí jen do poloviny zadního uhláku - zbytek by padla do kanálu. Zauhlovací výtah prostě patří k 423.0 a výše (433.0 a loko s tendrem - viz ta 434.2)
K 310.0 a 422.0 patří uhelné skladiště s rampou, koše s uhlím, zbrojící rampa, dřevěné kozy a na nich fošny nad kolejemi - pro kolmý vstup k zadnímu uhláku 422.0...
Je toho moc co by se dalo i nedalo řešit. Ale to co jsi mě ukazoval na foce je dost dobře řešitelné - něco někdy ti nakreslím jak co kam dát. Předpokládám provoz v letech 1949-1960, tedy už bez 310.0 i 422. - tedy jen 423.0, 433.0.
LD,Jihl_objekt_ZdarnSaz_kolejiste_1938_RIC,600.jpg

LD,Jihl_objekt_Telc_strojstan_1919_RIC,600.jpg

Nemůžu sem dát hned plány kolejišt strojovek - mám je v TIFF, musím to překomprimovat na JPG.
Bw_Ig
 
Příspěvky: 76
Registrován: pát 01 led, 2016 6:10 pm

Re: Konzultace koncové staničky s vlečkou a malé strojovky

Příspěvekod hank » stř 07 lis, 2018 7:53 pm

Tak já si tady honím triko a pán má poradce, před jehož kvalifikací se můžu jít akorát tak schovat do kouta a tiše se tam stydět... :oops: Tos mohl taky říct rovnou, kdo ti radí. :mrgreen:
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 2537
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Konzultace koncové staničky s vlečkou a malé strojovky

Příspěvekod TTmili » stř 07 lis, 2018 8:25 pm

Já to hanku beru tak, že víc hlav víc ví, od každého si odnesu něco, a stejně si to udělám po svém :mrgreen: . Něco vím, znám, na základě něčeho vymýšlím, kreslím a plánuji, spoustu věcí se snažím konzultovat, ale kolikrát (zvlášť ve spojitosti se znalostmi především současného provozu) vymyslím hovadinu, proto jsem se obrátil i tady na fórum a jsem rád za každý nápad a radu která odsud vzejde. Mimoto hledám samozřejmně i mezi plánky od Milana, z čehož například vznikla (zatím) poslední možnost koncové staničky na základě plánku Panské z III. dílu Plánů kolejišť. Snad se mi zítra povede dokreslit plánek toho svéh výmyslu, dneska mi to nějak nejde z ruky.
TT
DIGITÁL
Epocha: IV
Snažíme se dokonale napodobit skutečnou nedokonalost, má to význam?
Uživatelský avatar
TTmili
 
Příspěvky: 1543
Registrován: čtv 17 črc, 2008 9:48 am
Bydliště: Jihlava

Re: Konzultace koncové staničky s vlečkou a malé strojovky

Příspěvekod Dusan » stř 07 lis, 2018 10:28 pm

To: Bw_Ig nebylo možno ukázat u toho Žďáru i plán v místě pravého, koncového zhlaví ? Děkuji velmi.
HO(N),DCC,ep.II.-III.
Uživatelský avatar
Dusan
 
Příspěvky: 713
Registrován: ned 04 úno, 2007 4:48 pm
Bydliště: Brno

Re: Konzultace koncové staničky s vlečkou a malé strojovky

Příspěvekod Bw_Ig » čtv 08 lis, 2018 4:59 am

Já to věděl - ukážu prstíček - a hned se chce celá ruka.
Tady jsou dva plány Žďáru ale u průjezdné stanice stav před rokem 1932 a stav před rokem 1938. Datace je důležitá, vždy se něco zásadně změnilo.
IMAG0013m.jpg

IMAG0010m.jpg
Bw_Ig
 
Příspěvky: 76
Registrován: pát 01 led, 2016 6:10 pm

Re: Konzultace koncové staničky s vlečkou a malé strojovky

Příspěvekod hank » čtv 08 lis, 2018 7:05 am

Ano, to je elegantní řešení umístění kanálu, když u remízy není místo - dát ho do dopravní koleje. V tomto případě 1 a 3. To umístění navíc napovídá, že na trati jezdily krátké vlaky - bodejť by ne, když tam dlouho jezdily lok. 310.0. Na důležitějších tratích se dávaly kanály s vodními jeřáby až ke zhlaví, většinou tak, aby se dlouhé nákladní vlaky vešly mezi námezníky a zároveň aby se lokomotivy křižujících/předjížděných nákladních vlaků čekajících na odjezd mohly během toho čekání ošetřit. Někdy - to spíš u osobních vlaků - se s tím počítalo i v grafikonech; v sešitových jízdních řádech se pak objevovaly poznámky např. "V 15" znamenající plánované nácestné ošetření hnacího vozidla - přinejmenším vysypání popelníku a dobrání vody - v délce 15 minut. (Ty poznámky v SJŘ leckde vydržely ještě i v dobách po nástupu dieselové trakce a znamenaly dobírání vody pro vytápěcí generátor hnacího vozidla.)

Na tom novějším plánku přibyla stavba označená "Gar." - to bude zřejmě remíza neboli garáž pro motorové vozy. Nebyl by prosím její náčrtek nebo aspoň fotka?

Kanály zdaleka nebývaly jen ve stanicích s výtopnami/remízami. Například na lokálce do Rokytnice v Orlických horách byl ještě nedávno nezasypaný krátký kanál ve dvoukolejné nácestné dopravně D3 Slatina nad Zdobnicí, a to přibližně uprostřed délky její jediné dopravní koleje. U kanálu byla vedle koleje dřevěná boudička nad studánkou, odkud se původně dobírala voda pulsometrováním; později tam dosadili čerpadlo s elektromotorem. A například na trati z Kájova na Želnavu byly za provozu lok. 310.0 uhelné skládky s dřevěnými rampami a koši pro ruční dozbrojování mezi dopravními kolejemi ve všech nácestných stanicích. Takže i na nejmenším kolejišti nebo diorámatu lze takto znázornit zákoutí pro zbrojení parní lokomotivy.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 2537
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Konzultace koncové staničky s vlečkou a malé strojovky

Příspěvekod Bw_Ig » pát 09 lis, 2018 2:53 am

Pane kolego, ad garáž motorových vozů Žďár - raději se přesunte do skupiny Podklady ke stavbě - založil jsem další tématickou stránu: Remíza motorových vozů - unifikace ČSD. Tam můžeme pokračovat v odborné diskuzi.
Bw_Ig
 
Příspěvky: 76
Registrován: pát 01 led, 2016 6:10 pm

Re: Konzultace koncové staničky s vlečkou a malé strojovky

Příspěvekod TTmili » pát 09 lis, 2018 1:37 pm

Přikládám náčrt podoby (především budoucí, i když některé části zůstanou tak jak jsou teď, nebo jen s minimálními zásahy) kolejiště jak bych jej rád stavěl. Samosebou se spoustou věcí lze hýbat. Nejde mi ani tak o vytváření modelu podle nějaké skutečné předlohy, ale spíš o to, aby nešlo říct "takhle to rozhodně nebylo/nemohlo být". Snad hanku získáš představu a posune to nápady někam dál (i Bw_Ig získá mnohem lepší představu, vždy jsme zatím konzultovali pouze konkrétní části celku).
Obrázek
TT
DIGITÁL
Epocha: IV
Snažíme se dokonale napodobit skutečnou nedokonalost, má to význam?
Uživatelský avatar
TTmili
 
Příspěvky: 1543
Registrován: čtv 17 črc, 2008 9:48 am
Bydliště: Jihlava

Re: Konzultace koncové staničky s vlečkou a malé strojovky

Příspěvekod Lucy » pát 09 lis, 2018 4:53 pm

S předlohou jste se trefil se stanici Kopidlno.Místo jedné koleje do remízy má ve skutečnosti dvě.Uhelnou skládku prohoďte s vodním jeřábem.Zapomínáte na povinnou týdenní zásobu uhlí a ta potřebuje prostor.
Uživatelský avatar
Lucy
 
Příspěvky: 62
Registrován: ned 08 dub, 2018 9:43 am
Bydliště: Neverland

Re: Konzultace koncové staničky s vlečkou a malé strojovky

Příspěvekod hank » pát 09 lis, 2018 5:31 pm

Lucy píše:S předlohou jste se trefil se stanici Kopidlno.Místo jedné koleje do remízy má ve skutečnosti dvě.Uhelnou skládku prohoďte s vodním jeřábem.Zapomínáte na povinnou týdenní zásobu uhlí a ta potřebuje prostor.


Plánuje tam jednu 423.0/433.0, na tu mu stačí tak 7 t denně, tj. týdenní zásoba bude asi 50 t uhlí ~ cca 70 m³, tj. řekněme 7x5x2 m nebo 10x3,5x2 m.

Já bych to udělal tak, jako to měli v tom Žďáře. I druhý kanál s jeřábem bych dal do dopravní koleje a u remízy bych nechal jen to uhlí.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 2537
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Konzultace koncové staničky s vlečkou a malé strojovky

Příspěvekod TTmili » sob 10 lis, 2018 5:09 pm

Ono ten náčrtek opravdu není v měřítku, ani to nebyl účel, je spíš pouze pro představu. Ohrada pro uhlí má v přepočtu 86 metrů čtverečních, což je víc jak dvojnásobek toho co hank spočítal jako týdenní zásobu (takže bude moct zbrojit i 434.1 od manipuláku podle potřeby), a ještě zbyde volný prostor v ohradě na kolejničky ke zbrojení pro vozíky. Naopak pokud bych ji prohodil s vodním jeřábem, tak se nevejde mezi silnici a popelovou jámu (je to tam tip-ťop, silnice bude už ve svahu cca centimetr nad úrovní topírenské koleje), a hlavně zásobovací kolej by pozbyla svého účelu.

Sice chápu jak to myslíš s tím druhým kanálem do stanice, a asi by to i lecos vyřešilo s přihlédnutím k minimu prostoru. Ale přesto mi to úplně nedává smysl, Žďár i Telč byly nácestné stanice kde jámy s vodními jeřáby sloužily i v průběhu dne projíždějícím vlakům. Navíc do obou stanic je to víceméně do stoupání nebo jsou relativně v půlce trati.
U mě má strojovka od počátku sloužit výhradně strojům lokálky, popřípadě strojům od vlaků zde nocujících (pro lokálku dvojice 422.0 nebo 310.0, z hlavní tratě zde původně mohli nocovat stroje stejných řad, případně 423.0). Z toho hlediska si sám za sebe umím představit, jak by mě "štvalo" přejíždět z jedné koleje na druhou kvůli vodě a popelu, a pak ještě pro uhlí před remízu, zvlášť pak pokud bych lokomotivu odstavoval opět ve stanici. Stačí to, že v Havl. Brodě nemáme u nafty vodu, přejíždění po depu docela zdržuje.
Další věc je že stanice vlastně může být tak trochu podle Žďárce u Skutče, stoupání směrem do stanice i ze stanice, čímž je opodstatněná ta jáma s jeřábem na té straně co mám na náčrtku, ale směrem ke druhému zhlaví by se asi nevyužívala jindy než při odstavování, tak nevím jestli ji nutně cpát do stanice?
TT
DIGITÁL
Epocha: IV
Snažíme se dokonale napodobit skutečnou nedokonalost, má to význam?
Uživatelský avatar
TTmili
 
Příspěvky: 1543
Registrován: čtv 17 črc, 2008 9:48 am
Bydliště: Jihlava

Re: Konzultace koncové staničky s vlečkou a malé strojovky

Příspěvekod hank » sob 10 lis, 2018 5:56 pm

TTmili píše:Ono ten náčrtek opravdu není v měřítku, ani to nebyl účel, je spíš pouze pro představu. Ohrada pro uhlí má v přepočtu 86 metrů čtverečních, což je víc jak dvojnásobek toho co hank spočítal jako týdenní zásobu (takže bude moct zbrojit i 434.1 od manipuláku podle potřeby), a ještě zbyde volný prostor v ohradě na kolejničky ke zbrojení pro vozíky. Naopak pokud bych ji prohodil s vodním jeřábem, tak se nevejde mezi silnici a popelovou jámu (je to tam tip-ťop, silnice bude už ve svahu cca centimetr nad úrovní topírenské koleje), a hlavně zásobovací kolej by pozbyla svého účelu.

Sice chápu jak to myslíš s tím druhým kanálem do stanice, a asi by to i lecos vyřešilo s přihlédnutím k minimu prostoru. Ale přesto mi to úplně nedává smysl, Žďár i Telč byly nácestné stanice kde jámy s vodními jeřáby sloužily i v průběhu dne projíždějícím vlakům. Navíc do obou stanic je to víceméně do stoupání nebo jsou relativně v půlce trati.
U mě má strojovka od počátku sloužit výhradně strojům lokálky, popřípadě strojům od vlaků zde nocujících (pro lokálku dvojice 422.0 nebo 310.0, z hlavní tratě zde původně mohli nocovat stroje stejných řad, případně 423.0). Z toho hlediska si sám za sebe umím představit, jak by mě "štvalo" přejíždět z jedné koleje na druhou kvůli vodě a popelu, a pak ještě pro uhlí před remízu, zvlášť pak pokud bych lokomotivu odstavoval opět ve stanici. Stačí to, že v Havl. Brodě nemáme u nafty vodu, přejíždění po depu docela zdržuje.
Další věc je že stanice vlastně může být tak trochu podle Žďárce u Skutče, stoupání směrem do stanice i ze stanice, čímž je opodstatněná ta jáma s jeřábem na té straně co mám na náčrtku, ale směrem ke druhému zhlaví by se asi nevyužívala jindy než při odstavování, tak nevím jestli ji nutně cpát do stanice?


Žďár byl v letech 1898 - 1905 koncovou stanicí. Jak ti už vysvětlil Bw_Ig, pro zbrojení malých tendrovek jako 310.0 nebo 422.0 je uhelný výtah nepoužitelný. Když byla žďárská stanice koncová, měla dvě dopravní a jednu manipulační kolej; kolej k topírně odbočovala z dopravní koleje nejvzdálenější od budovy, výhybka byla asi v její polovině a ještě před odbočením na topírenskou kolej byla u této dopravní koleje částečně zastřešená skládka uhlí, včetně dřevěného lešení s koši na uhlí. Třeba ti Bw_Ig řekne i to, jestli ty kanály a vodní jeřáby byly na svých místech (viz plánky stanice ze 30. let) už v té době nebo až po prodloužení lokálky do Tišnova. Nicméně dovolím si zaspekulovat, že kdyby byl kanál v letech 1898 - 1905 u remízy, těžko by ho asi po prodloužení tratě zrušili jen proto, aby nový zřídili v dopravní koleji.

Ještě mě napadla jedna věc: Když jsme nedávno dávali s Milanem Ferdiánem dohromady, jak vypadala ve 30. letech stanice Moravské Staré Město (dnes St. M. pod Sněžníkem), dopracovali jsme se k tomu, že tam byla jediná topírenská kolej dlouhá skoro 90 m. Na ni/k ní se v pohodě vešla remíza na 7 oken (pro dva kafemlejnky) a za sebou kanál s vodním jeřábem i figury. Tj. přesně podle zásady, že kanál nemá být vedle figur. Jinak řečeno, u dráhy se tento problém řešil pokud možno dostatečnou délkou kolejí. A co dělat, když tam na dostatečně dlouhé koleje nebylo místo, to ti navrhují ty plánky od Bw_Ig.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 2537
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Konzultace koncové staničky s vlečkou a malé strojovky

Příspěvekod TTmili » sob 10 lis, 2018 9:50 pm

Chápu tvou snahu o osvětu a přivedení tazatele k alespoň základním znalostem o provozu a historii dráhy. Spousta z těch věcí mi je známa, něco se snažím konzultovat v zaměstnání, jiné se snažím odvodit. Třeba ale etapa provozu původní tratě pouze do Žďáru mi poněkud unikla, děkuji za rozšíření obzorů (ani z toho plánku mi to pohužel nedošlo).
Konkrétně zbrojení uhlím (jedno v jaké podobě, ať už lávka s koši nebo rovnou uhelný výtah Vosáhlo) vedle popelové jámy před remízou jsem konzultoval s Bw_Ig, víceméně to bylo schváleno s komentářem, že pokud to bylo možné, byla snaha provádět většinu činností na jednom místě bez popojíždění, s vysvětlením specifik zbrojení jednotlivých řad lokomotiv. Prohledával jsem také plánky a knihy od Milana, a také se nedá říct, že by se jednalo o zcela ojedinělou záležitost. Tak nevím, stále jsem na vážkách, zkusím vypsat takový příběh, okénko do historie, které by mohlo ospravedlnit mé počínání, a uvidíme co dále. Stále tak trochu doufám že mě "zachrání" právě Žďárec u Skutče. Neměl by někdo tušení o dřívější podobě?

Řekněme že začátkem 80tých let 19. století byla dostavěna mezilehlá stanička, kdesi ve vnitrozemí, spíše směrem jihozápadně od Jihlavy, s typickou staničkou transverzální dráhy, dřevěným skladištěm a malou vodárničkou. Stanice leží přibližně uprostřed dlouhého stoupání, směrem dolu se nachází asi po 3km odbočka do kamenolomu, dále pak asi po dalších 7km podobně velká stanička, směrem nahoru je naopak asi po 5km malá výhybna. Vzhledem k umístění staničky je na jedné z dopravních kolejí vybudována popelová jáma a vodní jeřáb na zhlaví vzdálejším od výpravní budovy.
Počátkem 20. století se z mezilehlé stává pomalu ale jistě odbočná stanice. Dostavuje se lokálka, především z důvodu poptávky po přepravě mastných výrobků, s tím souvisí i přestavba stanice, dostavuje se remíza se zázemím a vodárnou, před remízou vzniká další popelová jáma s vodním jeřábem a kůlnou na uhlí. Původní vodárna jde k zemi, místo ní vzniká stavědlo a stanice přechází na ústředně stavěné výhybky (zejména kvůli odbočce za tunelem). Obsluhu lokálky zajišťují lokomotivy 310.0 náležící strojovce v odbočné stanici. Po hlavní trati naproti tomu začínají jezdit i větší stroje s větší zátěží z kamenolomu.
Lokálka je následně koncem 20tých let zažívá motorový převrat. V koncové staničce se pomalu ale jistě začíná budovat garáž se zbrojením pro motorový vůz. S tím jde ruku v ruce i přesun obou lokomotiv 310.0 ze strojovky především na obsluhu kamenolomu, posun ve stanici a při větší zátěži než jeden chladící vůz vypomáhají i na lokálce.
Jen o pár let později přichází ambiciózní podnikatel, který ve vesničce u koncové stanice staví velký průmyslový areál (co se za jeho branami děje je mi dodnes utajeno :mrgreen: ), vlečku napojuje do koncové stanice, a denně na obsluhu vlečky a kamenolomu přestávají lokomotivy 310.0 stačit. Ke stávající dvojici 310.0 přichází třetí lokomotiva 423.0 zajišťující především obsluhu kamenolomu. Osobní vlaky jsou na lokálce až na vyjímky nebo smíšené vlaky zajišťovány dvojcí M130.4.
Po válce, po obnovení provozu přicházejí motorové vozy M131.1 a parní lokomotivy 310.0 pomalu ale jistě dosluhují, náhrada je však zatím stále v nedohlednu. Kamenolom je zpravidla obsluhován lokomotivami od nákladních vlaků určených pro kamenolom (434.x nebo 534.03), které v době nakládání jezdí zpět do strojové stanice pro vodu, případně i dozbrojit uhlí. Domácí 423.0 obsluhuje především lokálku, pokud je menší zátěž, jezdí za ni na lokálku 310.0 která obyčejně zajišťuje manipulaci v odbočné stanici. Úleva přichází alespoň na vlečce v koncové staničce, závod si pořídil vlastní BN-60, která tak hodně usnadnila manipulaci ve staničce a zároveň uvolnila lokomotivy od manipuláků z obsluhy vlečky.
V průběhu dalších let se toho moc nemění, pouze s příchodem motorové trakce a odsunem páry "do ústraní" záčíná být ve strojovce živo. Lokomotivy 310.0 jsou postupně nahrazovány dalšími 423.0, které naopak nahrazují pár let na to 433.0. V 60tých letech se začíná uvažovat i o přesunu lokomotiv 434.X do zdejší strojovky, dvojice lokomotiv by zajišťovala především kyvadlovou dopravu mezi kamenolomem a odbočnou stanicí, lokálka by byla stále závislá na dvou lokomotivách řady 433.0 a motorových vozech M131.1. Tato vize se stává skutečností koncem 60tých let, kdy se uvolní jeden zauhlovací výtah z větší služebny kde bude zbrojení nadále provádět EDK a většinu vozby pomalu, ale jistě přebírají motorové lokomotivy. Provoz pak vypadá tak, že obě lokomotivy 434.X provádějí obsluhu kamenolomu a kyvadlovou dopravu vozů ze stanice a zpět. Jedna z lokomotiv 433.0 jezdí se smíšenými a osobními vlaky proti M131.1 a druhá jezdí především manipulační vlaky, které však už nejezdí pouze z odbočné stanice, ale díky čímdál větší frekvenci ucelených vlaků jsou manipuláky zavedeny z koncové stanice po hlavní trati až do většího dopravního uzlu.
Další pomocí je v 70tých letech nová lokomotiva T448.05 na vlečce kamenolomu a zánovní T211.0 na vlečce v koncové staničce. Ve strojové staničce díky tomu zůstává už jen a pouze jediná 433.022 jezdící především manipulační a smíšené vlaky na lokálce. Díky omezení výkonů strojovky je na víkend plánované střídání lokomotivy 433.0 za motorovou T444.1 kvůli údržbě. Druhá lokomotiva původně jezdící nákladní vlaky z koncové stanice do uzlové stanice je taktéž nahrazena motorovou trakcí. Její výkon je oproti původnímu "parnímu" výkonu přesně otočen, a vlaky jsou zavedeny pouze do odbočné stanice. Motorová lokomotiva poté vypomáhá v dopravě vozů z kamenolomu. Osobní vlaky na lokálce jsou až na vyjímky (první ranní vlak, popřípadě smíšené během odpoledne a na večer) vedeny novými motorovými vozy M152.0 střídajícími se zde v dvoudenním turnusu.
TT
DIGITÁL
Epocha: IV
Snažíme se dokonale napodobit skutečnou nedokonalost, má to význam?
Uživatelský avatar
TTmili
 
Příspěvky: 1543
Registrován: čtv 17 črc, 2008 9:48 am
Bydliště: Jihlava

Re: Konzultace koncové staničky s vlečkou a malé strojovky

Příspěvekod Bw_Ig » ned 11 lis, 2018 7:12 am

Napsal jsi Žďárec nebo Žďárec město ?
Záadaní rozdíl.
Lokálka od Poličky sice končila ve Žďárci (dnes Žďárec u Skutče), ale to byla přípojná stanice patřicící soukromé dráze ÖNWB. Tedy tady vlaky lokáky neměly žádné zázemí. Tak se musely vrátit do stanice Žďárec město. Tem bylo veškeré zázemí pro lokomotivy. Ono by to chělo větší povídání - provozních problémů zde bylo více než dost - i po zestátnění. Viz výkres.
Plan,stanice_Skutec,mesto_1925_RIC,600_orez.jpg
Bw_Ig
 
Příspěvky: 76
Registrován: pát 01 led, 2016 6:10 pm

Re: Konzultace koncové staničky s vlečkou a malé strojovky

Příspěvekod Bw_Ig » ned 11 lis, 2018 7:21 am

Ještě něco jsem našel - což bude dost zajímavé: Provozní služební řád strojové stanice Polička a Žďárec město - rok 1927. Tedy návody a popisy strojových stanic. Jelikož se dají vložit jen tři fotky, dám to na dva díly.
Sluzebna_Policka_vytopna,provoz,rad_1927,08,20_RIC,600.jpg

Sluzebna_Policka_vytopna,provoz,rad_1927,08,20_RIC,300.jpg
Bw_Ig
 
Příspěvky: 76
Registrován: pát 01 led, 2016 6:10 pm

PředchozíDalší

Zpět na Modelové kolejiště

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: gearus a 7 návštevníků