České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

[milan ferdián]

Sakra! Já nestihnul hlasování!
A to bych byl pokaždé "PRO NÁVRH".

Jak tohle vysvětlím u Helbicha mi není jasné

Jestli je Helbich 19.6.,tak není co vysvětlovat.Budu mimo území Slezska

[Ferda]

Sakra! Já nestihnul hlasování!
A to bych byl pokaždé "PRO NÁVRH".

Jak tohle vysvětlím u Helbicha mi není jasné

Jestli je Helbich 19.6.,tak není co vysvětlovat.Budu mimo území Slezska

Já asi taky, takže jsem si zase nepomohl.

[hank]

Dnes budeme pokračovat normáliemi kkStB pro výstavbu přízemních staničních budov. Jak již bylo řečeno, tyto normálie se používaly na drahách garantovaných rakouským státem. Koncepčně jsou podobné pozdějším budovám podle normálií ZvKČ, ale nějaké rozdíly přece jen najdeme. Bytové jednotky u těchto budov jsou menší - křídla s byty kolmá ke kolejím jsou užší než u budov ZvKČ. Je-li ve staniční budově druhé bytové křídlo rovnoběžné s kolejemi, je stejně široké jako protilehlé křídlo s čekárnou (kdežto u normálií ZvKČ je toto obytné křídlo širší, přes celou délku bytového křídla kolmého ke kolejím). WC u bytů jsou v představcích. Štítová zeď křídla s čekárnou má navíc okno. A konečně přístřešek nad nástupištěm navazuje na konstrukci střechy čekárny - nesou ho prodloužené krokve podepřené o stěnu čekárny, zatímco u budov ZvKČ mají přístřešky vlastní střešní konstrukci nesenou sloupy zakotvenými do nástupiště - ani to ale neplatí obecně, někde se i u budov kkStB používaly přístřešky opřené o zem.

Musím přiznat, že pokud jde o označení těchto státních normálií, budu teď trochu chodit po tenkém ledě. Nečerpám z primárních zdrojů, ale z publikací o různých drahách a v nich nejsou jednoznačné údaje. Třeba mě někdo opraví a/nebo doplní.

14/H



15/H



15a/H



14a/H - v literatuře označeno duplicitně jako 15/H, víc k tomu nevím



Podle normálie 14/H vznikl kvalitní papírový model dostupný volně na stránkách německého internetového obchdu Gleimo tady: http://www.gleimo.de/download/032011/dl032011.php, a to ve všech běžných velikostech od HO až po Z.

Kromě toho existuje v HO a TT papírový model staniční budovy Rovensko pod Troskami českého autora Ondřeje Hejla dostupný např. tady: http://www.mpg-modely.cz/www-webareal-c ... tion#anch1. Výkres této staniční budovy vyšel v příloze Světa železnice 3-4(7-8)2003.

Vím, že železniční modeláři občas papírové modely podceňují s argumentací, že jsou ploché a nelze na nich znázornit plasticitu oken, nároží apod. Oba dostupné modely jsou důkazem, že tomu tak nemusí být.

Pokračování za chvíli.

zdraví
hank

[hank]

Na některých tratích garantovaných státem se vyskytoval ještě jeden typ staničních budov - podle normálie 253/H kkStB. Její kopie jsem získal díky laskavosti jednoho ze zdejších diskutujících známého jako michal_n_cz, ale protože od něho nemám svolení volně je publikovat, odkážu na stránky http://www.parostroj.net, kde v části o historii lokálky Dolní Lipová - Javorník je tento obrázek:



Snad mě Michal nebude bít, když vás pro podrobnosti o normálii 253/H zatím odkážu na něho - požádal jsem ho o spolupráci na chystané publikaci a věřím, že se její přípravy zúčastní.

Příště dám dohromady seznam těch stanic, o nichž vím, které normálie v nich byly pro výstavbu budov použity.

zdraví
hank

[hank]

Dnes přidám ještě jednu normálii, která sice pochází z českomoravské transversálky (Domažlice - Horažďovice, Písek - Tábor - H. Cerekev, Veselí n. L. - Jihlava - tam všude zásadně z neomítnutých cihel), ale několikrát byla použita i na lokálkách (Telč, Třešť, Polička, Rychnov nad Kněžnou), a to vždy omítnutá. Opět mám potíž s jejím označením, v mně dostupné literatuře je označena jako 16a/H, ale taky jako 17/H.



Hlavní trakt budovy bez přízemních přístaveb a bez krytého nástupiště posloužil ing. arch. Vyškovskému jako předloha papírového modelu cca 1:150, který vyšel v ABC pod názvem "Staré nádraží".

zdraví
hank

[hank]

Tady přináším neúplný a doufám, že ne moc nepřesný seznam použití normálií staničních budov na lokálkách spadajících do pojednávaného období. Nerozlišuju provozované, t. č. uzavřené a definitivně zrušené trati. Neuvádím přístavby a přestavby. Nerozlišuju stanice, zastávky a nákladiště se zastávkou. V seznamu jsou i úzkorozchodky. Některé informace čerpám jen z fotek, tak snad jsem se moc často nemýlil v případech, kdy přestavby setřely charakteristické znaky - třeba zazděním okna ve štítě čekárny nebo přidáním dveří, změnou nosné konstrukce přístřešku nad nástupištěm nebo jeho odebráním, zbouráním přístavku s WC u bytového křídla apod. Kdybyste někdy chtěli sami prozkoumat tyto budovy v terénu, je asi jediné jednoznačné a nezměnitelné kritérium, které může napovědět, podle které sady normálií - kkStB nebo ZvKČ - se tam stavělo: Je to délka štítové stěny (tj. rovnoběžné s kolejemi) bytového křídla. U normálií kkStB má tato stěna 7 m, u normálií ZvKČ 8,15 m. (I tento rozměr se mohl zkrátit až o 15 cm otlučením vystupující omítky v ozdobném nároží, ale jak říkali staří zedníci: Centimetr žádná míra.)

ZvKČ:
LVI: N. Včelnice, Černovice u Tábora, Slatina n. Zdobnicí, Osov, Hostomice p. Brdy, Liteň, Mistrovice, Volfartice, Hor. Libchava, Čer. Janovice, Malešov, Zbraslavice, Horka n Sáz., Vlastějovice, Chřenovice, Samechov, Vlkovec, Soběšín, Poláky, Brtníky, Rataje n. Sáz. předm., Budyně n. Ohří, Čer. Pečky, Dl. Lhota, Holostřevy, Hovězí, Chotouchov, Malšice, Radonice n. Ohří, St. Město u Bruntálu
LV: Lovětín, Včelnička, Cholina, Mladeč
LVII: Kamenice n. L., Kam. Šenov hor. n., N. Oldřichov, Zruč. n. S., Ledeč n. S., Mšené Lázně
LVIII: Rosice u Chrasti, Uhřetice, Meclov, Ratboř
LIX: Polná, Rokytnice v Orl. h., Dalovice, Sadov, Mladějov v Č., Skalsko, Ondřejovice
LX: Chrudim m., Chrast u Chrudimi, Hvězdonice, Hroznětín

kkStB:
14: Blažejov, Hůrky, Hodice, Sedlejov, Libuň, Rovensko p. Tr., Rapotín, Šebetov, Pohl. Dvořáci, Pohled, Sázava, Ronov n. Sáz., Bavorov, Bohumilice, Borová u Poličky, Čachnov, Čkyně, Husinec, Janovice u Trutnova, Karolinka, Květná, Lčovice, Liptaň, Malenice n. Volyňkou, Radomyšl, Strunkovice n. Blanicí, Nebužely
15: Mor. Beroun, Lubná, St. Město p. Sněžníkem, Skalice n. Svit. míst. nádr., Kouty n. D, Hudčice, Osoblaha, Vyšší Brod klášter, Čertova stěna, Adršpach, Blahousty, Cebiv, Rožmberk n. Vlt., Lubná, Mačkov, Teplice n. Met. město, Polerady
14a: Střížovice, Kunžak, Salavice, Přibyslav, Chvalešovice, Zbytiny
15a: Dvorce, Kožlany
253: Pernink, Hor. Blatná, N. Hamry, Teplička u K. Varů, Štíty, Javorník ve Sl., M. Morávka, Vel. Kraš, Zlaté Hory, Červená Voda, Vidnava, Žulová, Vápenná, Světlá Hora, Vodňany

Chybí mi znalosti o dalších modifikacích, např. o normáliích typu použitého na trati Tršnice - Luby u Chebu, kde je druhý byt přistavěn symetricky do křídla kolmého ke kolejím. Totéž platí o normálii podobné typu 253/H, kde však je křídlo rovnoběžné s kolejemi o jedny dveře kratší - viz některé stanice na trati Rakovník - Louny. Existuje i normálie kkStb analogická normálii LVIII ZvKČ se dvěma byty a čekárnou dlouhou jen na dvoje dveře, jejíž označení neznám - byla použita např. v Kubově Huti. Ale jistě se najde někdo, kdo mě opraví, doplní, poučí, o což vás tímto všechny prosím.

Edit: Doplněny informace od přispěvatelů michal_n_cz a vojtas.

Některé staniční budovy byly stavebně spojeny s krátkými příručními skladišti bez ramp - na to se podíváme příště, až probereme skladiště jako taková.

zdraví
hank

[vojtas]

15/H Polerady nad Labem

[hank]

Další nepřehlédnutelnou pozemní stavbou v lokálkových stanicích a některých nákladištích bylo skladiště. V dobách, kdy se dráhou dalo poslat téměř cokoliv od výbušnin až po mrtvoly a kdy nejrychlejším způsobem uvědomění příjemce o příchodu zásilky byl drážní telegram doručený pěším poslem (později bývaly ve větších stanicích služební bicykly), stanice potřebovaly značnou plochu na ukládání "nákladního zboží" - především kusových zásilek a spěšnin. Ve většině stanic bylo skladiště aspoň "na jedna vrata" o ploše cca 6x8 - 8x8 m, ve větších stanicích pak dvojitá skladiště "na dvoje vrata" s vytápěnou kanceláří, kde už aspoň občas úřadoval i nějaký ten komerční pracovník (což bývala mimochodem jedna z prvních profesí, kterou u dráhy zastávaly ženy - s jejich zaměstnáváním se ve větší míře začalo za I. světové války, kdy muži museli rukovat do armády), a pokud měly stanice pro přepravu zboží omezená oprávnění, určitě se v nich našlo aspoň příruční skladiště přistavěné ke štítové zdi čekárny. Na skladiště navazovala sypaná (později i dlážděná) rampa s hranami zpevněnými lomovým kamenem nejméně zhruba dvakrát delší než skladiště. Skladiště stavěná podle zemských i státních normálií byla skoro vždy dřevěná a na některých lokálkách se časem různě přestavovala a rozšiřovala.

Jednoduchá skladiště

23/H



24/H

Od předchozího se liší absencí dveří ve štítové stěně odvrácené od rampy - dveře byly z rampy a ve druhém štítě bylo okno.



23/H prodloužené



561/H



353/H



Dvojitá skladiště

25/H



354/H



Normálie rampy 30/H k jednoduchému skladišti, v tomto případě typu 23/H nebo 24/H



Příruční skladiště LXXXI/H



Povšimněte si prosím úpravy štítové stěny čekárny. Jak lze rozpoznat z označení normálie římským číslem, tato úprava platí pro budovy podle zemských normálií.

Plastikový model skladiště "na jedna vrata" se v 90. letech vyráběl v TT a i když nebyl ideální, dalo se s ním pracovat. Návod pro stavbu podobného skladiště v HO nebo TT si můžete stáhnout ze stránek KŽM Praha 3 (http://www.kzm-praha.cz/rady/stavby/skladHO.zip). A výrobce papírových modelů Gleimo nabízí tady http://www.gleimo.com/epages/554732250. ... ts/BGS0019 zdarma ke stažení model skladiště (i když ne úplně přesný, ale dá se snadno upravit) podle normálie kkStB ve všech standardních modelových velikostech od HO až po Z.

zdraví
hank

[hank]

Neplánovaně si odskočíme, a to k tématu osvětlování stanic v I. epoše, na které se mě dotazuje vmucha.

Je to celkem jednoduché. Jediným osvětlovacím médiem do elektrifikace byl petrolej. Elektřina se na několika málo místech začala zavádět ještě za císaře pána, ve větší míře pak za I. republiky a za protektorátu, ale ještě v 50. letech se v některých odlehlých stanicích svítilo petrolejem. Např. stanice Střížovice na dnešní trati JHMD Jindřichův Hradec - N. Bystřice dostala elektrické osvětlení až v r. 1956. Leckde dráha projevovala svou "pokrokovost" podobně jako v Kájově mezi Č. Budějovicemi a Želnavou. Papírník Spiro ve Větřní si postavil elektrárnu v Loučovicích na Vltavě už v r. 1903 a vlečku na území závodu elektrifikoval v r. 1909. S elektrifikací jeho továrny se "svezly" i obce v okolí rozvodné trasy z Loučovic do Větřní, ale přípojná stanice jeho vlečky svítila petrolejkami až do r. 1939.

Dráha to s osvětlováním staničních prostorů především na lokálkách určitě nepřeháněla. Na nástupišti běžné stanice byla nanejvýš dvě svítidla, jedno na stěně staniční budovy - na budovách typu LVI/H a odvozených bývalo umístěno mezi okny bytového křídla. Osvětlovaly se i vodní jeřáby u dopravních kolejí. Na neobsazených zastávkách musel stačit tzv. "dřevěný přednosta" - dřevěný sloupek s názvem zastávky a jedinou lucernou.

Následující dva výkresy jsou z normálií kkStB z r. 1888.





No, zvětšil jsem to až moc, ale stejně jsou ty kóty nečitelné. Takže výška sloupku je 285 cm, výška tělesa svítidla je 65 cm včetně větracího komínku. Průřez sloupku u země je 19/19 a nahoře 13/13 cm. Sloupek v tomto provedení byl dřevěný, později se používaly kovové. Ty dvě příčky nahoře na sloupku pod svítidlem sloužily k opření žebříku při výměně prázdných lamp za plné.

Dřevěný přednosta podle zemské normálie VI/U:



Sloupek byl dřevěný a umisťoval se tak, aby cedule s označením zastávky byla kolmo k ose kolejí. Jeho výška bez svítidla byla také 285 cm.

Osvětlení vodního jeřábu:



Rozměry lucerny si můžete odměřit podle ostatních kót.

Uvedený způsob osvětlení modelových stanic je obecně použitelný po celou I. epochu a ve II. epoše přinejmenším do konce 20. let, ale velkou chybou nebude, když ho použijete i na kolejištích s provozem věžáků.

zdraví
hank

[JanoH0e]

Pridám budovy na trati Krupá - Kolešovice
Článok a popis https://picasaweb.google.com/Janicko.H0 ... 4635780114

[hank]

JanoHOe: Dík, i když jsme si téma vymezili jinak - tato dráha vznikla bez podpory státu nebo země (100% v režii Buštěhradské dráhy) a mimo pojednávané období (1883). Podle výkresu byly postaveny jen dvě budovy - Kněževes a Chrášťany zastávka (ve druhém případě se skladiště nedochovalo).

A papírový model této budovy vyšel kdysi v ABC v měřítku cca 1:150, teď nejsem schopen dohledat kdy.

zdraví
hank

[hank]

Omlouvám se za delší prodlevu způsobenou rodinnými důvody.

Dnes tedy přináším slíbené výkresy vedlejších budov stanic na lokálkách, tj. záchodů s hospodářskými přístavky. Z dnešního hlediska jsou suché dřevěné záchody považovány za něco beznadějně zastaralého, ale přesto bych si na adresu těchto "oblíbených" zařízení našich drah dovolil podotknout několik poznámek na jejich obhajobu.

Především, ve své době suché záchody se septiky odpovídaly nárokům na běžnou hygienu. Každou stanici nebo zastávku se zařízením pro cestující veřejnost schvaloval i příslušný lékař vykonávající v daném místě hygienickou službu. (Mimochodem tato služba byla vytvořena už za osvícených panovníků Marie Terezie a Josefa II., tj. dávno před vznikem prvních železnic.) Zdánlivě zkostnatělá rakousko-uherská byrokracie vytvořila v pojednávané době předpisy vyžadující přítomnost zdroje nezávadné pitné vody a záchodů pro cestující veřejnost. Bez nich by stanice nebyly zkolaudovány. Srovnejme to s dnešní "modernizací" a "revitalizací" u SŽDC a ČD, zvlášť tam, kde byly stanice "optimalizovány" zrušením veškerého personálu, což má většinou za následek i uzavření WC a neodvratné chátrání budov, které jsou předmětem nezájmu a kompetenčních sporů obou zmíněných organizací a naopak zájmu vandalů a/nebo "sběračů" druhotných surovin a odpadů všeho druhu.

Dále, význam těchto všudypřítomných stavbiček z hlediska železničních zaměstnanců byl i sociální, platy obyvatel staničních budov a strážních domků na lokálkách (v tehdejší terminologii podúředníků a sluhů) nebyly nijak závratné a chlívky přistavěné k záchodům pro cestující umožňovaly přilepšit si chovem kozy nebo prasete (proto se řadě lokálek říkalo "kozí dráhy").

A konečně, renesance suchých záchodů podle mého názoru ještě přijde, v prostředí ekologických aktivistů vznikla řada konstrukcí tzv. kompostovacích záchodů, které lze dokonce vestavět i do budov, aniž by obtěžovaly zápachem. Výhoda je jasná - nepotřebujete septiky, vodu ani kanalizaci, záchod se po každém použití zasype pilinami a výsledným produktem je nezávadný kompost použitelný pro hnojení zahrad.

Nejčastějším objektem popisovaného druhu byly záchody s chlívkem a dřevníkem podle normálie 19/H kkStB. Stavěly se tam, kde byl ve staniční budově jeden byt, tj. tento objekt patří ke staničním budovám podle normálií LV/H až LVII/H ZvKČ nebo 14/H a 15/H kkStB. Do septiku byly zaústěny oba záchody (pánský i dámský) i odpad z chlívku.



Jiné provedení téhož se dvěma dřevníky podle normálie 549/H:



Tam, kde bylo ve staniční budově více bytů, se buď postavil objekt s více chlívky nebo se chlívky a dřevníky postavily odděleně od záchodů pro cestující. Příklad se dvěma chlívky je normálie XCII/H (92/H) ZvKČ, ta by tedy mohla být u budov podle normálií LVIII/H až LX/H nebo 14a/H a 15a/H:



A konečně u budov podle normálie 16/H se třemi byty mohl být použit objekt podle normálie XXXV/H - všimněte si, že pan přednosta mohl ta prasátka chovat i dvě :



Snad stojí ještě za zmínku, že železniční modeláři z Prahy 3 mají na svých stránkách zde

http://www.kzm-praha.cz/rady/stavby/zachody.htm

návod na stavbu záchodů zřejmě podle normálie 549/H ve velikosti HO.

Edit: Docela by mě zajímalo, jestli někdo víte o stanicích nebo zastávkách, kde tyto objekty ještě slouží původním účelům. Stojí jich ještě dost, ale většinou už jen jako ruiny nebo si je dnešní obyvatelé staničních budov zabrali jako kůlny (na Moravě by se řeklo šopy) pro skladování všelijakého haraburdí.

Příště přinesu něco informací o dalších nepříliš nápadných, ale přesto nezbytných objektech lokálkových stanic, jako byly jámy na smetí, studny s pitnou vodou, případně nadzemní a skalní sklepy tam, kde nešlo staniční budovy podsklepit.

zdraví
hank

[Střelec]

Co se týká osvětlení - Příručka pro strojvůdce a topiče (1928, str. 397) uvádí vedle petroleje jako velmi používané drážní osvětlovací médium řepkový olej. Nevýhodou bylo tuhnutí v chladu, výhodou, "že se plamen držel knotu a nezhasínal při otřesech".
Skladiště - páchá ho stále Malá Železnice - pro TT jako papírový model v klasické podobě, pro H0 jako plastikový polotovar modernizované verze.
Hajzlíky a kůlny - poslední novinky z laserem řezané dýhy od ModelScene začínají pokrývat i tohle pole - a vypadají dost věrohodně.
Jinak soudruzi ze SŽDC (nebo kdo má zrovna ve správě budovy) došli k závěru, že neexistuje předpis, že by dráha měla provozovat veřejné hajzlíky a rozhodli se je zrušit. Zároveň taky trestat zaměstnance, kteří veřejnosti poskytnou služební hajzl (ideálně vyhazovem), neb je to porušení předpisů. Vyvolalo to dost pozdvižení, ale jak to nakonec dopadlo, nemám tušení. Objevil se totiž návrh vylepit na dveře zrušených hajzlíků leták s plánkem, před kterou kanceláří na ředitelství drah mají nespokojení cestující "uvolnit své vnitřní tlaky", nebo-li hodit bobek....

[marwin]

Vypada to, ze se JM detail pekne rozjizdi a mame se na co tesit.
http://ostramo.parostroj.net/moduly/las ... r_okna.htm

[hank]

marwin: Tak to je další krok správným směrem k počeštění zdejších kolejišť, snad jim to vydrží a snad dobře odhadli trh.

zdraví
hank