Ve velikosti N je prostor pro vozidla ČSD pořád značný. Byť i tam už se třeba pár nejběžnějších dieselů díky MTB sehnat dá.
Pokud se podívám na H0, které se věnuji, tak už moc bílých míst u poválečných lokomotiv z větších sérii nezbývá. Kdo by to býval 30-35 let dozadu řekl...
Z dieselů mi chybí snad jenom Karkule, jak plešatá T444.0, tak hlavně normální T444.1/2. Máme i tak okrajové, v malých číslech dodané, řady jako jsou Pomeranče nebo Kalugu.
U elektrik už tu je Bobina, Šestikolák, Eso, Rakaňa i Laminátka. Jsem spokojen.
U párovek je situace ze zřejmých důvodů horší, ale ne špatná. Po Albatrosu se nabízí Štokr 556.0, možná bych rád viděl i Čtyřkoláka 434.0/1/2, ideálně dvojkového. Je to univerzální stroj a dle epochy se uživí jak na osobáku, tak i na nákladu, na hlavní trati i na lokálce. Navíc jezdil v celém "bývalém" Rakousko-Uhersku, jestli si rozumíme... kdo že to koupil zbytky po firmě pana Kleina?

Němky jsou od několika výrobců, všudybylku máme také, nakonec i ten Arcivévoda Karel je. No, snad ještě malá 310.0 by se uživila.
U motoráků konečně máme na trhu legendární Kredenc (byť s nějakými porodními bolestmi) a dokonce i prototypové Chrochtadlo, o Orchestrionu nemluvě, ale určitě by šel na odbyt i Hurvajz M131.1 a velké M286.0/1.
Co však opravdu chybí jsou asi ty vozy, již zmíněné Rybáky i s jejich poštovními a služebními deriváty nebo další Balm-y, třeba i ty dlouhé. U nákladních se sem tam sice něco objeví, ale tady je každý kus dobrý...
H0 a H0e, analog (zatím), IV epocha. Lepty. Motorové lokomotivy a motoráky. Technika a její vývoj.