Podzimní prázdniny mi daly čas na přemýšlení jak dál, vaše návrhy jsem si pročetl a některé jsou vskutku neotřelé. Nicméně jsem se rozhodl zůstat u jednoduchého řešení bez nějakých výklopných částí skříně nebo falešných dvojkolí. Úsilí, které bych tomu musel věnovat mi za to nestojí.
Zůstanu u stávajících podvozků s rozvorem 19,7mm - nic delšího se prostě nevytočí. Co jsem ale zkusil je posunutí podvozku co nejvíce k čelu to jde - poloha stejně není ideální, ale z bočního pohledu to vypadá o něco lépe. Musel jsem rozšířit vybrání ve skříni - delší vzdálenost otočných čepů vyžaduje větší úhel natočení podvozku. Zatím jsem sochal ve stávající skříni ale je vidět, že by to byla cesta. Co je nevýhoda, je fakt brutální vyosení vozu v oblouku, pro porovnání s etalonem dlouhých vozů Bmto Kuehn, vybočuje střední část ještě o víc než 1mm do středu oblouku, ale asi by to ještě problémy s průjezdností nepůsobilo. Na normy se tu spolehnout nedá, protože NEM neuvažují s průjezdem vozidel skupiny C obloukem menším než R350. Oproti tomu se zmenší vybočení čela vozu vně oblouku, ale bohužel ne nějak zásadně.
Níže přikládám pro porovnání fotky s podvozky v původní poloze (vnitřní dvojkolí ve správné poloze) a v poloze u čela (neodpovídá poloha žádného dvojkolí). Při bočním pohledu je řešení s podvozky u čela takové "strelovější", bohužel poloha v oblouku to aspoň pro mne vizuálně dost degraduje. Nevím vlastně pro co se rozhodnout. řešení s kratším rozvorem je provozně spolehlivější a má nějakou rezervu na podkročení oblouku R310. Druhé řešení je v R310 na hraně bez rezervy...
Na fotkách nahoře vždy kratší rozvor, dole delší.