pojezd pro žabotlam tentokrát v tt

[Zlámalík]

Tady ukázka, jak to má Tillig v Desiru (TT):

[fulda]

Co se týká stahováků, tak Honza Hlaváček dělal před časem srovnání, se dívám: http://www.honzikovyvlacky.cz/2023/07/0 ... -modelare/
(nechtějí se mi tam jen načítat obrázky, ale po rozkliknutí tam jsou)

TAKHLE se načítají

[Petr Barchánek]

U varianty picoloco by se mi líbilo pohánět jen ten přední podvozek, do strojovny by se to snad vešlo. Toto by bylo na obou koncích takže tahalo by to snad dobře ne?

Podobně má pohon vyřešený například výrobce MTB ve svých vozech M240,286,296 a 273 (842). Jeden podvozek je běžný, jeden je hnací. Ty vozy jsou rády, když v provozu utáhnou po rovině dva vlečňáky. Čtyřvozový Pantograf by pak musel mít obě čela hnací. Proti tomu třeba Vindobona VT 175 DR výrobce Kres má hnaný třetí vložený vůz oběma podvozky. Taková šestivozová Vindobona DR jezdí mnohem líp, než podobná, taky šestivozová Vindobona ČSD M296+4vleky+M296. Obě měří a váží zhruba stejně a obě mají čtyři hnací nápravy ve dvou otočných podvozcích a dvacet běžných.

[Vítek57]

Tak jsem napsal Jaromíru Uhrovi, který má teď picoloco na starost. Dělá i pojezdy s rozvorem 2600 mm, takže by to taky byla možnost. Co myslíte?

[Ivan]

Motoráky MTB mají také hnanou jen jeden podvozek. Mám dva a jezdí dobře, netřeba tahat deset vozů.

[Petr Barchánek]

Nemusí tahat deset vozů. Pantografy se dělaly čtyřvozové, takže jeden motorový vůz EM475 koncepce dvě nápravy hnané a dvě běžné by měl uvézt sebe a tři další -dva vleky a zadní čelní vůz bez pohonu, což třeba M296 od MTB nedokáže, čili bude třeba, aby oba motorové vozy měly v sobě pohon. Při koncepci Picoloco v obou podvozcích jednoho čelního vozu by stačil jeden motorový a jeden bezmotorový.

[Vítek57]

Tak mi pan Uher poslal 3d model svého podvozku, bohužel to teda teda vychází dost natěsno a to i tak to bude muset snižovat. Co myslíte, vyjde to? Případně může použít menší motor (12 x 15 mm), ale tam si zas není jistý, zda by to mělo dostatečnou sílu.

[Zdenek Valter]

Tak mi pan Uher poslal 3d model svého podvozku, bohužel to teda teda vychází dost natěsno a to i tak to bude muset snižovat. Co myslíte, vyjde to? Případně může použít menší motor (12 x 15 mm), ale tam si zas není jistý, zda by to mělo dostatečnou sílu.

No ten řez je nějaký divný - například kola jsou v hlavě kolejnice - podle mne je rám posazen špatně.
Vítku promiň, že se Ti nemůžu věnovat víc.
Zítra se zkusím podívat na model.

[Vítek57]

Ahoj, máš samozřejmě pravdu. Kola v hlavě jsou proto, že je celý pojezd posunutý o 1 mm dolů. Normálně by se tam ten pojezd nevešel na výšku, ale pan Uher mi řekl že by to mohl ještě o ten milimetr snížit. Pak by to vypadalo přesně takhle, jen by kola byla na koleji.

Rám je taky špatně, to je pravda. Ten ještě pochází z předešlého modelu, jenž byl pro kolegu, co to plánuje tisknout v měřítku 1:25. Uznávám, že ale bez tohoto komentáře to vypadá zmatečně. Za to se omlouvám.

[Vítek57]

Zatím má jen kastli vložeňáku.

[michal_d]

Já bych ten Picoloco podvozek nedával. Jednal se tam zjevně nevejde - podvozek potřebuje nad sebou místo pro naklápění při přejezdu nerovností - a za druhé moc nechápu jejich výhodu. Mám doma podvozky 2400mm pro ČKD mašiny a jeho vlastnosti mě nepřesvědčily abych jej někde použil (je to tedy původní produkce od p. Erbena - třeba je to dnes jinde). Za mě tam citelně chybí setrvačník, což v kombinaci s komutátorovým motorem dělá model hrozně citlivý na sběr proudu - model nemá žádnou setrvačnost. Sice pomáhají 2 nezávislé podvozky se samostatnými motory, ale stejně mi přijde, že to není ono. Je-li opravdu průhled interiérem takovou prioritou, tak bych zkusil ty corelles podvozky s integrovaným motorem - buď Halling, nebo MB modely, setrvačnost by měla být oproti picoloco lepší tím, že motor není brzděn komutátorem a nebude tam tolik ztrát v ozubených kolech. Před časem jsi psal, že se bojíš spálení motoru, ale ony ty malé motory v picoloco taky nejsou nic extra silného... Ale chápu, že nakoupit podvozky jenom na zkoušku je docela drahá záležitost...

[Vítek57]

Od picoloco si slibuji, že už je to vlastně hotový pohon, čímž by se celá stavba usnadnila. Představoval jsem si, že to bude něco podobného jako tady toto, což například použil tady kolega marian do kredence. Uvědomuju si, že ale koncepce podvozků picoloco je dost jiná. Je opravdu ten setravčník potřeba? Není lepší tam dát nějaký powerpack, viz zde?
A jinak, nemá někdo další ty podvozky od picoloco? Zajímalo by mě třeba jak to jezdí, jak je to hlasité a další zkušenosti. Kdyby někdo měl třeba video, tak bych Vám byl vděčný.
Edit: našel jsem zatím toto

[Vítek57]

A ještě ke spálení motoru, zde pouze předpokládám, že když ty podobné podvozky se prodávaly jako pojezd do bardotky, tak to snad něco utáhne. Narozdíl od toho, pojezd s corelles motorem od MB modely je podle autora určen jen pro menší tramvaje. Toť jen můj laický pohled.

[michal_d]

Stavíš-li to v DCC, tak můžeš dát powerpack, jak píšeš, a pak není setrvačník tak důležitý.

[TTmili]

Podvozek Picoloco mám připravený pro M475.0, je u něj potřeba si dát pozor na jednu věc, motor, a tím i otočný bod podvozku, není uprostřed, je to celé vyosené k přední (zadní, dle dispozic) nápravě, a zvlášť u vozidla kde jsou z části zakryté podvozky jako je EM475 to může dělat neplechu. Jinak ale sám o sobě podvozek jezdí dobře, tiše. Velký vykřičník ale je nad umístěním (a vlastně i správným otočením) podvozku pokud bude jediný hnaný. Divím se že to ještě nikdo nezmínil, ale fyzika je potvora a mám to vyzkoušeno i u modelů, i u reálné železnice. Čím míň hnaného v soupravě je, tím víc doprostřed se to musí pro dobré jízdní vlastnosti dostat, a samozřejmostí je také tuhé spojení mezi jednotlivými vozy (proto jednotka od Krese jezdí tak dobře, ne proto že by měla hnané oba podvozky).
V tomhle případě bych silně uvažoval nad přemístěním hnacího podvozku pod sběrač do "malé" strojovny, a platí samozřejmě i nutnost těžiště vozidla směřovat pak dozadu.