M.F.: Já teď mám na mysli ten konkrétní post, na který odkazuju; a v obecné rovině přístup, který rozšiřuje řemeslnou stránku věci o to, čemu se obvykle říká umění. Ale nechce se mi to znovu opisovat. Myslím, že to podstatné jsem napsal tady:
viewtopic.php?f=51&t=7183&start=615#p336359Jim Hilton si nejednou stěžoval, že skoro každá diskuse nad kolejištěm nebo modelem vozidla či stavby, virtuální i živá, nakonec skončí u těch řemeslných náležitostí. Ale málokdo se tvůrce zeptá:
Proč děláš zrovna tohle? Co tě k tomu přitahuje? Jakou vzpomínku, myšlenku nebo náladu, jaký pocit tím chceš vyjádřit/v divákovi navodit? Kdo na tohle umí odpovědět, ten jistě tvoří za pomoci vědomého soustředění (viz ten těžko přeložitelný anglický pojem
mindfulness) právě na tyto stránky tvorby; dílo dobrého výtvarného umělce v divákovi nějaký pocit vyvolá okamžitě při prvním pohledu a když je ten pocit shodný s pocitem, s nímž tvůrce ke tvorbě přistupoval, lze dílo označit za dobré.
Jim Hilton také vyjádřil, jaký pocit v okamžicích plných
mindfulness doprovází jeho tvorbu a co se jí snaží vyjadřovat on. Definuje to dalším pojmem, který angličtina vůbec nepřekládá, a to
saudade - jde o slovo portugalského původu. Ani čeština pro něj nemá jednoslovnou verzi. Význam je zhruba následující (převzato z anglickojazyčné Wikipedie):
Saudade je emocionální stav melancholického nebo hluboce nostalgického stesku po milované, ale nepřítomné věci nebo osobě. Často je spojen s potlačovaným vědomím, že se s objektem touhy už nikdy nesetkáme. Jde o vzpomínku na pocity, zážitky, místa nebo události, často neuchopitelné, které vyvolávají pocit odloučení od vzrušujících, příjemných nebo radostných pocitů, jež kdysi vyvolávaly.A ještě:
Proslulé saudade Portugalců je nejasná a neustálá touha po něčem, co neexistuje a pravděpodobně ani existovat nemůže, po něčem jiném než po přítomnosti, obrácení se k minulosti nebo k budoucnosti; není to aktivní nespokojenost nebo dojemný smutek, ale lhostejné snění a touha.(Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Saudade)Stejné wikipedické heslo navrhuje jako český ekvivalent
stesk. Nejsem si jistý, jestli ten pocit vyjadřuje v plném rozsahu.
I mně chvilku trvalo, než jsem se prokousal ke smyslu řečeného. Přesně řečeno do okamžiku, kdy jsem se podíval
na toto video. I ve vztahu k těmto záběrům použil Jim Hilton pojmu
saudade. A je dáno genialitou filmaře, že ten pocit dokázaly vyvolat i ve mně jako v člověku, který v Irsku nikdy nebyl, nemá s ním nic společného a skoro nic o něm neví.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.