kolejivo N

[Jirkátor]

Uznávám, že to kolejivo vypadá už hodně modelově, ale všechno mívá své ale. Jak píše Honza, ne se vším se po to dá jezdit. Já použil kolejivo Fleischmann a jsem si sice vědom faktu, že je to už relativně vysoký profil, ale zase je sjízdné pro vše, co mám doma. Proste jsem vyměnil modelovost za funkčnost. PECO55 bude myslím použitelnější než tohle, ale zase je třeba zohlednit délku výhybek, která je v porovnání s Fleischmannem znatelně větší. Všechno je to o prioritách jednotlivce.

[vojtas]

Vypadá to krásně, tohle už jsou kolejnice skoro pro TT Já jsem si nechal vyrobit nějaké výhybky v TT s CODE 55 a vlastně mi i to přijde trochu jako zábradlí, jsou to vlastně R65 a já bych radši A, maximálně S49

[Stanin]

Jak už jsem se zmínil v tématu "Moduly" všeobecně, německý kolega Remo Suriami se pustil do úprav výhybkových jazyků na výhybkách PECO/STREAMLINE/LARGE/CODE055/10°. Důvodem úprav, můj tip, je instalace zcela nových výhybek při stavbě nové odbočné stanici RheiNfort-Kapelle, které jsem popsal, EWR 190 1:7,5 - EWR 300 1:9 - IBWL 300 1:9 a další. Snímky snad netřeba popisovat. Zdroj: Remo Suriami/RheiNfort-Kapalle.
-m-

Ví se, co použil na jazyky za kolejnice (výrobce)? Peco má dvojitou patu, tak je bez úpravy nepoužitelné. Leda by se ta spodní pata odřízla.

[PetrN]

Dobrý den,
nemá někdo zkušenost s obloukovými výhybkami Minitrix s poloměrem R3/R4 a s vodivou srdcovkou, katalogové číslo 14947 a 14948? Jedná se mi o to, jak se chovají v digitálním provozu.
Pro mne jsou zajímavé tím, že mají větší poloměr a jsou kompatibilní s kolejivem Fleischmann bez podloží, které používám.
Výhybky měly dříve katalogové číslo 14981 a 14983, nevím, proč mají nyní jiné označení. Není možné, že výrobce výhybky nějak vylepšil, např. aby byly "DCC friendly"?

[Jirkátor]

Nějak nechápu, proč by neměly být DCC přátelské. Já mám v kolejišti 4 obloukové výhybky s vodivou srdcovkou, sice o menším poloměru než ty, na které se ptáš, ale fungují normálně. Pokud vedou proud, pak jim bude jedno, zda je střídavý, či stejnosměrný. V pricipu by to mělo být stejné - elektřině je jedno, zda jde rovně, nebo zatáčí. Rád si ale nechám rozšířit obzory.

[PetrN]

Já s digitálem začínám, takže obzory zkušenějším asi moc nerozšířím. V obchodě jsem poslouchal jiného zákazníka, jak říká, že mu to při přejezdu delšího soukolí přes výhybku s vodivou srdcovkou hodí zkrat a následně musí restartovat centrálu. Dále jsem četl článek na webu mojeTT s názvem: "znáte DCC-friendly výhybky ? Já už (bohužel) ano". Dále jsem četl asi dva články o úpravách výhybek Peco tak, aby nedocházelo ke zkratu. Tak jsem se chtěl zeptat, zdali mne s obloukovými výhybkami s vodivou srdcovkou zn. Minitrix nečekají nějaké problémy vedoucí k nutnosti úprav, o kterých se píše v uvedených článcích. Anebo, zda budou v pohodě.

[Jirkátor]

Ale to není problém jen u DCC, to se bude dít i u analogu, jen ten na to nebude tak citlivý.
Koukni tady na konec příspěvku viewtopic.php?f=1&t=12586&start=180#p297380

[HonzaM]

V obchodě jsem poslouchal jiného zákazníka, jak říká, že mu to při přejezdu delšího soukolí přes výhybku s vodivou srdcovkou hodí zkrat a následně musí restartovat centrálu. Dále jsem četl článek na webu mojeTT s názvem: "znáte DCC-friendly výhybky ? Já už (bohužel) ano". Dále jsem četl asi dva články o úpravách výhybek Peco tak, aby nedocházelo ke zkratu. Tak jsem se chtěl zeptat, zdali mne s obloukovými výhybkami s vodivou srdcovkou zn. Minitrix nečekají nějaké problémy vedoucí k nutnosti úprav, o kterých se píše v uvedených článcích. Anebo, zda budou v pohodě.

U výhybek s vodivou srdcovkou je vždy nutné zajistit přepínání napájení této srdcovky v souladu s polohou jazyků. Pokud jde o úpravu výhybek PECO, jedná se u nich o snížení nebezpečí zkratu mezi jazyky výhybky a sousedící kolejnicí prostřednictvím nákolků (jazyky jsou totiž spojeny se srdcovkou). Jediným rozdílem z ohledu možnosti reakce na zkrat je, že u zdrojů analogového napájení není rychlá pojistka jako u většiny DCC centrál, takže se krátký zkrat neprojeví. Ani u DCC provozu ale nemusí jít vždy o nutnost restartu centrály, například prvek Digitrax PM42 umožní v případě zkratu přerušit napájení, které se ale po odstranění zkratu obnoví automaticky. Na domácím kolejišti to používám, je příjemnější když například po říznutí výhybky stačí ji přestavit do správné polohy a vlak automaticky pokračuje v jízdě.

[PetrN]

Děkuji za odpovědi, přeji hezký den.

[Ivan]

Zdravím kolegy eNkaře!

Sic jsem pravověrný ttéčkař III/IV epocha, můj sedmiletý syn zatoužil po VI. epoše a rakouském railjetu .

Tak jsme se začali, zatím spíš teoreticky, zajímat o toto královské měřítko s myšlenkou, zda je vůbec pro nás reálné postavit "mini" kolejiště pro railjet. Samozřejmě vím, že slova mini a railjet nejdou dohromady, ale zrodila se idea jakéhosi jevišťátka. Tématem je dvojkolejka se zastávkou v městské zástavbě u přední strany kolejiště, v zadní části zřejmě most s dvojkolejkou. Byla by to relativně úzká nudle, na koncích by se vlaky skrytě otočili v nehezkém oblouku a vidět tak bude jen přímá (možná lehce zvlněná). Koncept provozu by byl falešná dvojkolejka se SN dole a předjízdnými kolejemi. Ve viditelné části tedy max 1 výhybka na vlečku, možná olejová spojka.

A nyní dotazy. Vlákno jsem četl celé, ale přeci jen některé příspěvky jsou starší, tak prosím spíše o info, zda už není k dispozici něco lepšího.
Kolejivo :
Preferuji modelovost, líbí se mi PECO55, nebo je již překonané něčím? Nějakou drahou maloserii také nechci.

Minimální poloměr. Snaha je o co nejmenší poloměr oblouku, ale musí být zachován spolehlivý provoz. Stavím zásadně z flexi, takže číslo může být jakékoli. Bude stačit na vnitřní oblouk dvojkolejky poloměr 220mm? Bohužel bude muset být ve stoupání (klesání).

Osovka, je potřeba dodržet 30mm a nebo lze snížit dle Peca na onech 26.7? Spojky na dvojkolejce asi nebudou, je falešná.

Rovnou se přiznám, že šance na realizaci je méně než 50%, ale třeba bude i jen plánek pro někoho jiného inspirativní.

A ještě dotaz, railjet dělá v N také hobbytrain. Je to použitelné? Nepotřebujeme asi top model, ale aby to zas nepůsobilo hračkovitě.
po vyřešení otázky kolejivo asi založím samostatné vlákno. Teď jsem na dovolené, takže nemohu ani kreslit, geometrii N moc neznám.

[HonzaM]

Vítej mezi N-kaři. Jezdím na mezinárodní setkání FREMO a podle mých zkušeností je PECO Code 55 kolejivo používané většinou účastníků. Neviděl jsem na trhu žádné komerční kolejivo, které by bylo lepší. Pokud jde o RailJet od Hobbytrainu, mám ho jak ve verzi ÖBB, tak ČD. Co se týká osové vzdálenosti u dvojkolejky, v přímém úseku není 27,5 mm, v oblouku ale s vozy RailJetu to stačit nebude.
Představa zastávky pro RailJet je ovšem poněkud neobvyklá.

[Jirkátor]

Nejsem odborník na kolejivo Peco, ale pokud vím, tak má poměrně dlouhé výhybky, což znatelně zkracuje délku staničních kolejí. Sice to vypadá pěkně modelově, ale u skrytého nádraží je to celkem zbytečný rozmar. Osobně jsem se z toho důvodu přiklonil ke kolejivu Fleischmann piccolo. Je zde možnost kolejí s podložím i bez něj. U obou je v nabídce flexi kolej. Na svém kolejišti jsem kombinoval výhybky s podložím a flexi koleje bez podloží viewtopic.php?f=1&t=12586&start=105#p288760 . Funguje to bez problémů, viz. ale druhý odstavec viewtopic.php?f=1&t=12586&start=150#p296221 .

[milan ferdián]

Ivane, též tě a tvého kloučka vítám mezi N-kaře. Zkusím ti odpovědět na tvé dotazy a začneme hlavně u os souběžných kolejí. Ono záleží dost, kterého výrobce vybereš pro výhybky.


--výrobce------------------------------osy ------- doporučené poloměry pro dvojkolenou trať--
PECO (flexi)........................27,5 mm..................R477,5 - R450
PECO/ČSD (flexi)..................30 mm....................R355 - R325
FLEISCHMANN(exROCO)..........33,6 mm..................R295,4 - R261,8 (kusé kolejivo R3a/R3)-----R283,6 - R250 (flexi PECO)

Píšeš o výhybkách. U každého výrobce je to jiné podle os kolejí.
osa 27,5 mm - PECO/CODE055 - dlouhé/10°-
osa 30,0 mm - PECO/CODE055 - dlouhé/10°- mezi výhybky při vytvoření spojky musíš vložit přímou kolej o délce 19 mm
osa 33,6 mm - FLEISCHMANN(exROCO) - jednoduchá 15°-

Pozor na minimální poloměry dané od výrobce pro průjezdnost lokomotiv a vozů v oblouků. Je potřeba je zjistit. Souprava RailJetu bez lokomotivy podle výrobce zvládá průjezd minimálním poloměrem R250.
-m-

[Ivan]

Díky za informace, zkusím to vstřebat.

Ještě doplním, že zastávka není určena pro railjet, s nějakou soupravou pro osobák se počítá (mne se líbí nějaká elektrická jednotka, syn asi spíš klasiku). Kolejiště bude možná OeBB, ještě uvidíme.
Railjet bude jen projíždět na kochačku. Doufal jsem jen, že se vejdu s šířkou kolejiště do 600 mm, potřebuji otočit dvoukolejku.
Jde opravdu jen o spolehlivost v otočení, bude to skryté, nejspíše za domy a jedna strana v tunelu. Samozřejmě mohu kolejivo i kombinovat, jde to vždy nějak nabastlit.
SN by byly jen 1-2 predjizdné koleje u každé ze dvou koleji, takže by mne delší výhybky peco55 tolik netrápily.

Nejsem teď doma, abych si mohl projít archiv s Milanovymi, ale i jinými plánky. Bohužel zatím nevím, ani maximální délku kolejiště. Tak čas zatím věnuji alespoň studiu geometrie a možnostem.
Vím, že Milan udělal sérii nudlí v kolejivu Kato (aspoň tuším), ale pro mne bude problém jeho vzhled.

Třeba si to syn ještě rozmyslí, i když není úplně ten typ, a s mýma TT vláčkama jezdí hodně od mala a stále ho to baví.
teď už za den nakreslil asi dvacatou verzi jeho kolejiště
Jen nevím, jak mu vysvětlit, že geometrie se nedá ošulit.

Ještě jedna otázka pro ty z vás, co mají spirálu. Na jaký poloměr lze jít?
Milan mi to hezky popsal, ale zajímá mne nějaká praktická zkušenost, co ještě projde.

Diky všem!

[Zlámalík]

Něco jako tohle? Tady maník má dva metry tratě na kusu desky s krajinou, na koncích jsou normálně smyčky z kolejiva na koberci. A railjety mu tam sviští taky
Na tomhle kanále toho najdeš hodně k inspiraci.
https://www.youtube.com/watch?v=8D9hFawbHGA