od JiriKTT » pát 21 říj, 2022 7:44 pm
TTmili: nekódování při jízdě odbočkou se za porušení zákona o drahách nepovažuje, protože buď nejedete do odbočky víc než 100, nebo máte zajištěn přenos kódu na staniční koleji před odjezdovým návěstidlem alespoň na délku viditelnosti návěstidla. Z tohoto důvodu se zkoušel přenos kódu na AH v rozsahu od viditelnosti předvěsti k oddílovému nebo vjezdovému návěstidlu, což postačuje pro zvýšení rychlosti na trati s AH na víc než 100. Viz návěsti VZHl a VZPř v D1.
look23: pokud jde o řízený "výpadek", tak prostě obvody pro ovládání kódu ve stanici jsou dost komplikované, každý izolák znamená přerušení toku kódu (nebo musí být kódovací smyčka, což je zase oblíbený cíl pro zloděje), výstupní spínací elektronika je náchylná na bouřky, prostě v různých dobách byly různé pohledy na to, co vše je potřeba kódovat. Takže máme stanice, kde se kóduje vše a máme stanice, kde se nekóduje téměř nic. Pokud tedy u vjezdu kód vypadne a obnoví se až u vjezdu pro opačný směr, tak stanice není vybavena pro přenos VZ. Nezapomeňme, že máme tratě s AB, na kterých jsou stanice s elektromechanikou buď úplně bez KO, nebo jen s KO na průjezdových staničních kolejích, takže v nich se kódovat nedá.
Pokud jde o výpadky poruchou, tak opět jde o vliv izolovaných styků, které na chvíli přeruší přenos, poruchy spínacích prvků, které trpí přepětím při bouřkách, zkratech TV a podobně, neshody fází vysílaného kódu v navazujících úsecích, vliv nesymetrie trakčních proudů a v neposlední řadě různá citlivost přijímačů na HV. Na rozdíl od většiny jiných poruch zabezpečovacího zařízení není porucha kódování automaticky detekována, takže zabezpečovák je odkázán na informace od strojvedoucích.
TT, DR5000