od hank » pát 23 črc, 2021 10:30 am
Milane, takhle jednoduše to taky nemůžeš smést ze stolu. Mezi vlečkami typu veksle + šturc a Vítkovickou závodní dráhou jsou i malé a středně velké areály, které by se podkladem pro model stát mohly, buď celé nebo jejich části, případně včetně přípojných malých stanic nebo nákladišť. Navíc takové areály často obsluhují i vedlejší vlečkaře, takže tam může být několik druhů přepravovaných komodit, tedy i více druhů vozů. Příkladem je třeba Jednota + ZZN Uherský Brod. Některé vlečky jsou dlouhé i několik km, třeba Kájov - JIP Větřní, a jako samostatné téma by se dala modelovat jejich mezilehlá předávací stanice - v konkrétním případě Hrotová úvrať. O papírnách už jsem tady koneckonců kdysi psal, papírna by zrovna mohl být zajímavý námět pro samostatný model vlečky, který by ani nemusel být moc rozsáhlý a přitom by byl dost různorodý s ohledem na přepravované náklady. Ne každá papírna s vlečkou je takový kolos jako Štětí.
Zajímavé jsou jistě i dlouhé vlečky typu Černá Voda nebo Benátky nad Jizerou, kde chybělo málo, aby se staly veřejnými dráhami, i takové, které se veřejnými dráhami staly, např. Mochov, nebo naopak veřejné dráhy, které přešly do kategorie vleček. A nesmím zapomenout na dost dlouhé vlečky s pravidelnou neveřejnou osobní dopravou, namátkou Zbrojovka Vsetín, Let Kunovice nebo Sigma Lutín.
Taky přemýšlím, za který konec to chytit a podle jakých typických kritérií vlečky z modelářského hlediska roztřídit. Pak už by jenom stačilo zpracovat od každého typu jednoho typického zástupce. Taková kniha by opravdu nemusela být moc tlustá.
A ještě: Na stejné vlečkové kolejiště (myslím tím stejné kolejové uspořádání) se jistě dá napasovat X různých druhů průmyslových objektů, včetně poloplastických nebo plochých kulis, a tím se odliší X druhů výroby i přepravovaných surovin, polotovarů a výrobků. Takhle to taky bývalo ve skutečnosti; např. vlečka Šlapanice vedla do areálu, kde se za 130 let postupně vystřídaly cukrovar, Dehtochema a kartonážka, přičemž změny kolejiště byly jen minimální. Takže si umím představit model "3 v 1", kde vyměnitelné objekty mohou znázornit různé historické podoby vlečkového areálu.
Pokud jde o výtopny/depa, modeláři obvykle mají snahu rozmáchnout se, což ale skutečnosti často neodpovídá. Víckrát jsem tady uváděl příklad strojové stanice Skalice nad Svitavou, kde za parního provozu v areálu s jednou výhybkou a dvěma kusými kolejemi bylo vše potřebné pro ustájení, dozbrojení a provozní ošetření 7 parních lokomotiv. Od r. 1957 dokonce bez remízy, která vyhořela, a dalších 20 let vše probíhalo pod širým nebem, přičemž některé objekty (sklady materiálu a ND) byly vlastně jenom vozové skříně. Tady opravdu méně často znamená více. Čímž nikoho nechci odrazovat od stavby velkých areálů s dílnami pro vyvazovací opravy atd. Skoro bych řekl, že takových plánků dep/výtopen už jsi vytvořil dost, většinou při kreslení větších kolejišť, ale i jako samostatných plánků. Jestliže však publikum dospěje k názoru, že jich dost není nikdy, tak jako podklad pro další inspiraci bych doporučil "samizdaty" Pavla Korbela, kde vedle přehledů provozu parních lokomotiv jednotlivých vycházejí i další dvě řady publikací nazvané Ztracená depa a výtopny a Uhelné dráhy a jejich vlečky.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.