No to se ale mýlíš, normálie označené římskými čísly jsou odlišné a patří do sbírky normálií železničního oddělení Zemského výboru Království českého (ZvKČ). Normálie s arabskými čísly pocházejí původně ze zemí mimo Korunu českou. Používaly se často na Moravě, na šumavských lokálkách apod. Řada z nich (včetně všudypřítomné slavné normálie 16/H) se poprvé použila např. na Dolnokraňských místních drahách ve Štýrsku na území dnešního Slovinska. Jakmile jednou normálii pozemní stavby schválilo vídeňské ministerstvo železnic, mohla být použita kdekoli na území Předlitavska, od rakouských korunních zemí přes Čechy, Moravu a Rakouské Slezsko až po Halič a Bukovinu. V zalitavské (=uherské) části monarchie nikoli, ta si železnice řídila samostatně už od rakousko-uherského vyrovnání v r. 1867.
Kde se používaly které normálie, na to snad ani nebylo úplně jasné pravidlo. Mohlo to záviset např. na tom, jestli ta která lokálka byla budována s finanční pomocí rakouského státu nebo české země, při využití obou druhů podpor na tom, která převládala, ale některé lokálky byly budovány i zcela bez veřejné podpory a tam snad ani žádná zákonitost neexistovala. Možná taky na tom, podle kterých zákonů se lokálky stavěly - ve Vídni byly k lokálkám v letech 1880 - 1910 přijaty postupně 4 říšské zákony platné pro celé Předlitavsko a k tomu ještě jeden v r. 1892 v Praze platný pro Království české. (Mohu se ale samozřejmě mýlit.)
Stavby v úplně původním provedení se dochovaly málokde, ale pokud ano, rozlišovací znaky jsou například okno ve štítové stěně čekárny (budovy ZvKČ ho nemají) a záchod v přístavku obytné části (budovy ZvKČ mají záchod uvnitř půdorysu obytného křídla). Také příruční sklady přistavěné přímo k podélnému křídlu budovy jsou jen u budov ZvKČ.
Normálie 13/H existuje. Patří do ní přízemní budovy vzniklé přístavbou zděných čekáren ke strážním domkům (obvykle typu 4/H) a pak taky zděné vedlejší budovy se záchody pro cestující a prádelnou/chlívkem/dřevníkem/lampárnou (účely užití prostorů se mohly lišit) jako např. na lokálkách Žďár n. Sázavou - Tišnov nebo Rakovník - Louny. Jedna z těch vedlejších budov se v původním stavu dochovala v Rozsochách.
Karel Barták nabízí výhradně modely budov podle normálií ZvKČ, tj. označené římskými čísly.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.