Když jsem sepisoval příspěvek do jiného vlákna, kde přišla řeč na výtopny/depa/strojové stanice bez remíz, vzpomněl jsem si na následující námět. Jedná se o Lokbahnhof - nebo Lokeinsatzstelle, jestli vám lépe vyhovuje prusky řízný zdeúřední jazyk
- jak ho/ji na svém provozním diorámatu vytvořil a na výstavě v Lipsku v roce 2014 předvedl známý německý modelář Ingo Scholz a v magazínu MIBA 8/2015 na str. 70 ad. popsal redaktor Franz Rittig.
Tématem diorámatu v TT je tedy strojová (nebo vozební) stanice v NDR pro dieselovou trakci v epoše IV těsně po likvidaci parní trakce, tj. někdy v 70. - 80. letech. Jejím centrálním prvkem je segmentová točna (v českých poměrech asi snadno nahraditelná točnou o malém průměru, např. 12 m = 10 cm v TT jako v Tanvaldu - točna může mít stejně jako originál ruční pohon). Remíza/rotunda se dvěma stáními - jedno z nich bylo průjezdné - už byla zbořena a zbylo po ní jenom betonové plato, vedle něhož byla dodatečně zřízena tankovací stanice s nadzemní naftovou nádrží. U dalšího kolejového paprsku je šachta, kde kdysi býval vodní jeřáb - jeho rozpálené pozůstatky dosud leží vedle koleje. Zřejmě tam bývala i popelová jáma, která už dnes vzala za své. No a celek dokresluje těžce zchátralý objekt se sociálním zázemím, možná i nocležnou a kancelářičkou pro strojmistra (jehož funkci zřejmě v kumulaci ke své práci vykonává strojvedoucí-instruktor čili - jak se dříve říkalo podle sovětských vzorů - starší strojvedoucí). Model této budovy vznikl úpravou, omítnutím a patinací známého plastového modelu Auhagen 13287 Lokleitung, který ovšem modelář upravil k nepoznání; využil toho, že je objekt v rohu diorámatu, takže mu stačilo znázornit jako viditelné dvě stěny, které zkombinoval z dílů původní stavebnice. Dioráma lze připojit k jiným kolejišťovým segmentům, výjezd "do světa" je maskován vzrostlou vegetací.
V článku je dále popsána segmentová točna včetně pohonu vlastní konstrukce, ale to už nechám pro samostudium laskavých čtenářů. Kdyby měl někdo zájem, kopii článku mohu poslat v SZ.
Vnější rozměry "kastlíku", do kterého je dílo umístěno, jsou (dxšxv) 50x30x50 cm; rozměry vlastního diorámatu sice nejsou uvedeny, ale jistě se dají snadno odvodit.
Tak snad ještě nějaké obrázky...
Celkový pohled:
Tankoviště:
Lokleitung:
Kdyby to někdo chtěl počeštit, jistě by doplnil všelijaké kůlny, boudy, vozové skříně a jiné haluzny, kuče a šopy
pro uskladnění např. sudů s oleji a čisticími prostředky, drobných ND a jiného spotřebního materiálu. Komu zbude místo, může zvážit přiměřeně zchátralou vodárnu (nebo její ruinu) nebo aspoň budku nad vodárenskou studnou. Jako příklad nechť poslouží již zmíněný Tanvald. A kdo se může a chce ještě více prostorově rozšoupnout, může znázornit dochované zákoutí pro příležitostné ošetření a zbrojení hostující muzejní parní lokomotivy včetně zachovalého vodního jeřábu, popelové jámy, trochy uhlí a pásového dopravníku; to už ponechám fantazii ctěného publika...
Na závěr poprosím lepší němčináře než jsem sám o výpomoc. Článek v MIBA je součástí soutěžního cyklu "Reif für die Bühne". Die Bühne je samozřejmě ta segmentová točna. Nad čím jsem však na rozpacích, to je správný překlad výrazu Reif. Ono to může znamenat leccos, ale žádné mně známé synonymum se mi do kontextu nehodí, takže si rád nechám poradit.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.