Kolejiště TT 266 x 115

[Ferys]

Chybama se člověk učí, aneb když se neposlouchají rady zkušenějších... Kromě zásadní úpravy rámu a lehce vyjímatelného SN jsem byl nucen upravit výšku mezi SN a základní rovinou. Původních 10,9 cm výškového rozdílu a sklon 3,6 - 4 % bylo neúnosných. Provedl jsem jízdní zkoušky se soupravou pěti kotlů od Igry (musím podotknout, že mají mizerné jízdní vlastnosti - značný odpor v ložiskách). Velké lokomotivy problém neměly, ale pielstick či hektor se v obloucích skoro zastavili díky prokluzu.
SN jsem tedy zvedl o 23 mm, tím jsem se dostal na sklon max 3,1 % a vypadá to, že se mi podaří vyřešit i průjezd el. lokomotiv, jejichž pantografy budou v nejkritičtějších místech pojíždět po lyžinách nad kolejí.

[Trixt]

Hlavně že jsi na to přišel dřív, než bylo vše napevno a zadrátováno. Já jsem nešel v oblouku nad 2,5% a na rovině nad 3%. Co se týká podjezdné výšky, myslím si, že ještě dlouho budeš jezdit se zaklapnutými pantografy.

[Ferys]

To určitě ano, do plného zprovoznění mám ještě hodně daleko. Nicméně el. lokomotiv bych se vzdal nerad. Dostal jsem níž o 10 mm i skryté nádraží v základní úrovni, odkud se klesá do spodního SN. Nyní má spád jen 2,82 %. To už je myslím přijatelná hodnota.

[Ferys]

Přeji krásný den všem. Naučil jsem se pracovat s DCC komponenty, abych si ujasnil další pokračování stavby kolejiště. Vyzkoušel jsem si dekodéry pro servopřestravníky (Němeček) a pro MP1 od MTB, princip detekce obsazení, a také hlouběji program RocRail a Train Controller. Díky absenci informací k RocRailu, a také jednoduchému využití návěstní soustavy ČSD, se stal pro mě RR slepou uličkou. Rozhodl jsem se proto definitivně pro TC.
Přikládám počáteční layout celého kolejiště a foto rozpracované elektroinstalace levého zhlaví SN. Pro napájení srdcovek jsem rozvedl napájení J/K z pájecí svorkovnice a propojil paralelně. Je to obvyklý způsob, nebo myslíte, že je lepší přivést napájecí napětí k mikrospínačům vodiči z kolejí přímo nad servopřestavníkem? Děkuji za případné připomínky.

[Trixt]

S tím RocRailem je mi to líto, neb není moc lidí, se kterými by se dal RocRail probírat. Já se ho zatím držím. Jinak osobně si myslím, že je jedno odkud vezmeš zdroj pro napájení srdcovek. Tak jak to máš, je to v pohodě.

[belgarat]

Ja mam taky vyvedene napajeni pro srdcovky ze spolecneho "paterniho" rozvodu.
Akorat vzdy pro 2-3 vyhybky mam pomocnou (sroubovaci) svorkovnici, na ktere jsou pripojene vsechny draty vyhybky a 3zilovy kabel k mikrospinaci na 3pinovy konektor. Uz nekolikrat se mi osvedcila moznost odpojit jednotlive vyhybky, nebo dily vyhybky od napajeni pri hledani zkratu

[mpinta]

Zdá se to nepodstatné, ale ...
Jsou zde dva aspekty, které mluví proti "centrálnímu" rozvodu k napájení srdcovek.
1. Každý zbytečně delší drát přispívá k možnosti rušení, přeslechů a smyčkových proudů. Čím více se tomu vyhneme, tím lépe.
2. Pokud je u výhybky nebo skupiny výhybek aplikována proudová detekce obsazení (DO), což rozhodně doporučuji, musí být srdcovka napájena přímo z oblasti výhybky, tedy až za DO. Jinak napájení a detekce nebude funkgovat.

Prakticky každá výhybku s napájenou srdcovkou má vyvedeny tři vodiče (J-K-srdcovka), které se přivedou na přepínač (relé, mikrospínač a pod.). Je to i vidět na obrázcích v souboru http://lokopin.wz.cz/body.php/kolejiste/01_sn.htm (např. první obrázek v odstavci Elektrifikace).

[Trixt]

To je pravda, na detekci jsem zapomněl. Vodič mám veden z dekodéru vždy na malou svorkovnici a z ní rozvedeno napájení výhybek (v jednom detekovaném úseku mám více výhybek z jednoho zhlaví) a současně i napájení odpovídajících srdcovek (v mém případě přes MP1). Druhý vodič pak mám veden kolem kolejiště a z něj opakovaně napájím druhou nedetekovanou kolej a též srdcovky.

[Ferys]

Nojo, já si to vůbec neuvědomil. Ze společné kolejnice J vezmu tedy jeden pól, z kolejnice K, kterou vedu přes DO, vezmu druhý pól detekující zhlaví. Úprava bude jednoduchá. Děkuji vám, kolegové, za připomínku.

[Ferys]

Mám radost. Na vzhledu kolejiště se nezměnilo téměř nic, ale na jeho funkčnosti hodně. Mám zatím zapojeno komplet jedno zhlaví SN, detekci úseků, a taky vratnou smyčku. Tu jsem chtěl řešit po vzoru kolegy Trixta, ale než jsem objednal součástky, objevil se na trhu hotový modul pracující na stejném principu. Modul obslouží dvě smyčky, každá potřebuje čtyři optočleny. Smyčku tvoří jeden úsek, není potřeba ji dělit na tři. Je napájen 12V ss, musel jsem ještě zakomponovat modul AC/DC se stabilizovaným výstupem. Nyní se pustím do úpravy vedení vodičů - tomu jsem věnoval méně péče, nemohl jsem se dočkat, až bude vše fungovat.

[Trixt]

Ahoj, pěkně postupuješ. Sám moc dobře vím, kolik času zabere konfigurace programu, ale jak je to úžasné, když to dělá to, co od toho očekáváš, včetně částečné automatizace. Co se týká uspořádání elektroniky na spodní části panelu, tak prozatím nemáš problém, neb řešíš elektroniku na spodní straně skrytého nádraží, kde jsou akorát serva. Horší to bude, pokud budeš mít dekodéry a další součástky připevněny na spodní straně panelu, na kterém bude viditelná část kolejiště. Tam se pak klidně může stát, že pokud se rozhodneš vyvrtat díru pro stožár osvětlení, tak se trefíš do nějaké svorkovnice či dokonce dekodéru. Tam se již vyplatí mnohem více plánovat. Mě se to tak úplně nepodařilo, takže se občasným úpravám elektroinstalace nevyhnu.

[Ferys]

I přes "modelářsky nepříznivé" počasí se mi podaří občas udělat nějaké drobné práce. SN v suterénu je funkční, nyní pokládám koleje a zapojuji elektroniku v základní rovině. Asi mi více času zabírá vše dobře promyslet, než samotná realizace.
Ve volné chvíli jsem vytvořil skicu terénu, jak by mohl ve finále vypadat. Je vykreslený bez jakéhokoli porostu, ten řadu kompromisních řešení myslím schová. Trochu jsem se pral s "odvodněním kolejiště". To jsem navrhnul protažením údolí do patřičně dimenzovaného propustku pod odbočnou stanicí. U krajních kolejí je zábradlí, všechny koleje jsou jakoby na mostovce, která bude znázorněná krablovaným plechem s náležitou patinou staré rzi. Pokouším se vycházet z reálu, není to neobvyklé.
Z pravého dolního rohu vede komunikace III. třídy pod most, který by měl být výrazným prvkem kolejiště, až ke kamenolomu s násypkou v pozadí a ke koncové stanici. Jinak více staveb neplánuji - výpravní budovy v ŽST, v odbočné malé překladiště u levé kusé koleje, zázemí traťovky u pravé kusé koleje, stavědlo na pravém zhlaví a možná nějaké drobné stavby pro oživení.
Zajímal by mě názor vás, zkušenějších kolegů, zda jsou mé úvahy v souladu s obecnými zákonitostmi. Přeji všem krásné léto.

[Trixt]

Nevím, zda jsem ten pravý na hodnocení, ale vypadá to dobře. Možná by to ještě chtělo naznačit, kudy odteče voda z pravého zářezu tratě, neb kolem jsou svahy a přeci jen to na obrázku vypadá, že za koncovou tratí vzniklo malé údolí směřující k tomuto zářezu.

[Jirkátor]

Řekl bych, že v pravém zářezu trať stoupá, tudíž voda odtéká korytem podél tratě.

[JanoH0e]

Trix má pravdu. V podstate by bola v období dažďov medzi traťami bažina. Takže tam dať priepustky, skôr väčšie. Sklad v dolnej stanici premiestniť z "vnútra" na vonkajšiu stranu. Akákoľvek manipulácia "medzi koľajami" musí byť hororový zážitok. Inak by som to presunul - vymenil s traťovkou. Tá ma zase nepotrebnú dlhú koľaj.