BR89, 312.8, 310.0 a podobné

[Střelec]

Ještě to bude chtít spoustu věcí, mimo jiné lehce dobrousit komín, aby mašina prošla hladce vratama malé výtopny od Igry. Taky jsem dosud nepřišel na to,kudy se do téhle mašiny lila voda - vršek van nikde není vidět a nějaké extra plnící hrdlo taky ne. Možná hadicí ze studny?

Co se týká použití - primárně to bude segmentovka Líny, kde je čtyřvozová souprava maximum. V současnosti mám k dispozici jedno klasické pětiokno a dvě malá osmiokna zkrácená z německých hračkových desetioken. K tomu DF, nebo krátké D (kdysi ho dělaly Pečky). Reálný provoz by mohl být s nákladními vlaky (uhláky, plošiňáky a zetka, možná občas cisterna) a obsluhou vlečky do plechárny, nebo se smíšenými vlaky/manipuláky ke skladišti ve stanici. Vzhledem ke kolejivu Kuehn budu muset řadu vozů přezout na kola s nižšími okolky.
S ohledem na prostor a požadavky provozu plánuju do budoucna nějaké záměnné segmenty (malý obloukový, zrcadlově otočený střední s vlečkou/odbočkou a možná časem nějaké "skryté" seřadiště).

[hank]

Taky jsem dosud nepřišel na to,kudy se do téhle mašiny lila voda - vršek van nikde není vidět a nějaké extra plnící hrdlo taky ne.

Kraussky mívaly vodojem v rámu a plnicí otvory na bruknách. (Menší - např. úzké - mašiny i jinde, třeba před dýmnicí. A parní vůz M 112.0 měl plnicí hrdlo na stěně služebního oddílu.) Občas z nich trčely trubky, jindy byly jen zakryté plechovými víky. Ty kastlíky před kuchyní nejsou vodojemy - na levé straně bylo v kastlíku uhlí, u pana mistra vercajk, konve s olejem apod.

[Střelec]

Díky za info, na fotkách je většinou 311.503 s plechovým komínem s horní hranou zpevněnou páskem plechu (na nejstarších fotkách ale měla komín s korunou jako měly ostatní stroje FOD). Z kotle lezlo po stranách pár podivných trubek, ale ty měly průměr tak na nasazení zahradní hadice na zalejvání. Uhlí na levé straně buď bylo vždy pod zavíracím deklem, nebo se tam plnilo z budky, protože na žádné fotce není vidět - ani uhlí, ani případný dekl,který by se zvedal, pokud by bylo přeplníno. A verzajk byl asi taky přístupný z budky, protože na těch pár vzácných a ne moc ostrých fotkách pravého boku jsem nezaregistroval žádný náznak dvířek, jako mají některé 310.0.

[hank]

Tady máš fotku lok. 311.502 z roku 1940, kdy do roztrhání těla sloužila tisíciletém rajchu v Bw Friedland (Isergeb).

311.502_nejmensi.jpg

(Fotka je z publikace ke 100. výročí dráhy do Jindřichovic pod Smrkem, vydalo Saxi v r. 2002.)

Ten svislý váleček na ochozu za pákovím přestavování rozvodu je plnicí hrdlo. A je krásně vidět i dekl na kastlíku na nářadí.

Fotku levé strany žádné frýdlantské lok. nemám, ale principiálně konstrukčně podobná je i jiná krausska - lok. Princ Erich (kdysi 300.203 ČSD). Obrázky z její opravy najdeš tady:
http://www.1loco.eu/CZ.fotoalbum.php?ad ... rinc_Erich.
Je tam vidět plnicí hrdlo vodojemu i dekl uhláku.

[Střelec]

Díky moc, to je zatím nejlepší fotka pravý strany stroje a ten cukrovarskej kousek taky dost vysvětluje. Hrdlo je v místech, kde má použitej pojezd zesílení pro čepy kulisy, či co to je. To se doplní snadno. Dvířka pro vercajk asi střihnu a nalepim z tenkýho papíru - měly by bejt jen rytý s vystouplejma pantama (ty možná naznačí kapky hustýho vteřiňáku), ale to by do daného materiálu dost dobře nešlo. Levá strana je v původním Atlasu lokomotiv od Beka (taky válečná), 311.503 tam má zaslepený ty malý okýnka po stranách boudy (vypadá to na speciálně dělaný deklíky vsazený zevnitř) a vana na uhlí se jeví dokonale uzavřená.

[Střelec]

A když už díky Hankovi vím, co mám hledat, našel jsem plnicí hrdlo i na fotce levé strany stroje v Bekovi. Trefit se do něčeho tak malého (odhaduju to na 15-20 cm) vodním jeřábem vyžadovalo nějaký nástavec, ideálně doplněný hadicí (o průměru hasičské), nebo plnění z hydrantu rovnou hadicí.

[hank]

...našel jsem plnicí hrdlo i na fotce levé strany stroje v Bekovi.

A když zalistuješ o stránku zpět na obrázek levé strany lok. 310.801, tak tam kromě plnicího hrdla uvidíš i plech, který zakrývá uhlák. A zase další brouk v hlavě: O co se to ten plech na té fotce opírá? Vypadá to jako kus trubky... Co když si mašinka vozila s sebou nálevku na nastavení toho plnicího hrdla, aby se do něj líp strefovali proudem vody z vodního jeřábu?

[Střelec]

Spíš bych to typoval na větší konev na olej, klasický trychtýř (jestli nebyl určený k manipulaci s mazadly) by byl spíš plejtvání vodou - pokud by nešel spojit s chobotem vodního jeřábu.
Když jsem porovnával fotky 310.8 a 311.5, napadlo mě, jestli u Kraussů nepoužívali některé sériově dělané konstrukční uzly. Patrně by byly jen podle interních firemních norem, ale i tak by šlo na svou dobu o pokrok.

Na starších snímcích jiných malých lokomotiv jsem si ale všiml lecjakých předmětů, odložených na vany - kýblů, košťat různých typů a dokonce i žebříků. Snímky ale povětšinou byly ze zbrojení či z bezprostředního okolí výtopen, nedovedu si představit, tenhle binec ve výhledu mašinfíry na trati.

[hank]

Za císařpána se jako součást prvního vybavení především lokálkových lokomotiv nářadím standardně dodávaly i hevery, které se vozily na bruknách nebo na vanách, většinou po dvou kusech. Existuje spousta krásných starých fotek, kde to je vidět. Výkres takového heveru je ve známé monografii lok. 310.0 z Corony. S vykolejováním, které tehdy bývalo zvlášť na některých profáklých lokálkách s lakomým vedením (typicky např. BCB, ale i FOD byly svou šetrností pověstné...) téměř na denním pořádku, se nedělaly žádné velké štráchy; když vypadla jenom jedna náprava lokomotivy nebo vozu, vozidlo se udrželo na kolejích a nedošlo k jeho poškození a/nebo poškození svršku, tak se to prostě s pomocí těch heverů zase nakolejilo a mohlo se jet dál. To nebylo jako dneska, kdy každou hovadinu hodiny a hodiny řeší policie a drážní inspekce...

[Střelec]

Podobnej povzdech jsem našel na adresu letecký inspekce - byl v monografii o Šmolíku Š1/Š2. K havárii v terénu dorazila komise (nejpozději do půl dne, zástupci vojska nejdřív), nejpozději do konce druhýho dne byl vrak odtaženej a tou dobou už komise smolila zprávu o nehodě a vyšetřovací protokol. Do dvou - tří dnů bylo hotovo. Dneska se vyšetřuje i několik let... A v zásadě stejnej v článku o lokálkách Českého lesa ve Světě železnice.

Ale k věci - mrknul jsem se na obě fotky v Bekovi lupou. Ta divná zakrytá věc na 310.8 je s velkou pravděpodobností nástavec na rameno vodního jeřábu, to, co ji zakrejvá ale nebude originál dekl uhláku, ale buď plát tenkýho plechu, nebo možná i lina. Snímek levé strany 311.503 při zkoumání lupou ukázal zvedací madlo deklu uhláku u vnější strany "vany" - dekl se tedy odklápěl směrem ke kotli.

Nástavec je vidět na výkresu vodního jeřábu z příručky pro strojvedoucí a topiče z roku 1928

[brudr]

Trošku jsem googlil a narazil na toto: http://www.bundesbahnzeit.de/seite.php?id=774#Teil2
Pěkné fotky různých tuningových úprav. Budu se podle nich inspirovat pro takovou "freelenc" vlečkovou verzi.

A Němci moc nemusí řešit nástavce na plnící hrdlo.

[hank]

brudr: Díky za ten odkaz, pořád je na netu spousta věcí, o kterých jsem neměl ani tušení... Je vidět, že všelijaké samo-domo obludné nástavby na uhláky malých tendrovek se po válce bastlily na obou stranách železné opony, nejen na naše třistadesítky.

Někde v hlubinách svého archlívu mám německé lokálkové vodní jeřáby se dvěma koleny, aby dosáhly i do vodojemů těch nejmenších mašin, ale to teď fakt nedokážu rychle najít...

[brudr]

Chlapci, měl bych na Vás dotaz. Co to přesně je? Píšťala? Nějaký pojistný ventil?

[Bw_Ig]

Fotky ale existují, v soukromých sbírkách.
Takže tady výřez jedné fotky z října 1938, těsně po "osvobození" sudet. Lokomotiva ještě nemá nápis "Deutsche Reichsbahn", ale strojvedoucí již má krásnou předpisovou pokrývku hlavy DR. Na kolti a lokomotivě dobře viditelné části a součásti armatury a výstroje.

Dále: to nejsou nějaké trubky, ale pojištovací ventily Ramsbottom (nebo tak nějak se to jmenuje), a dobře se dají identifikovat i na našich kotlích, třeba u 310.922. U německých lokomotiv - běžná výstroj, třeba je měly přávě ty převzaté stroje 413.0.

[brudr]

Super, děkuji