Jak už bylo ve zdejších diskusích mnohokrát řečeno, ať si modelář vymyslí jakoukoli šílenost, může si být skoro jistý, že ji někdo někde v praxi realizoval. Jedna z takových situací je popsána v článku v Modell Eisenbahneru 10/1988 pod titulkem Eine Werkbahn im Elstertal, čili Vlečka v údolí řeky Elster.
V meandru řeky Elster v Durynsku koupil začátkem 20. století jeden podnikatel dvě lokality vzdálené od sebe asi kilometr vzdušnou čarou a oddělené od sebe nízkým hřebenem a korytem řeky. V Lehnamühle vybudoval brusírnu dřeva a později výrobnu kufrové a obuvnické lepenky, v místě zvaném Rüssdorf, kde býval dříve hamr a mlýn, vznikl provoz na zpracování lepenky. V r. 1904 obě místa spojila vlečka o rozchodu 600 mm, která překážející kopec překonala tunelem dlouhým 150 m a vysokým 3 m a jejíž celková délka kolejí nakonec dosáhla asi 4 km. Původně se na vlečce používala animální ("koňská") trakce, pro manipulace uvnitř provozu Lehnamühle pouze lidská síla. Až asi v 50. letech se na vlečce začalo používat lokomotiv. Vystřídalo se jich tam více, z toho za zmínku stojí československá dieselová BN 30 R a dvě německé akumulátorové lokomotivy EL 9. Provoz byl jednoduchý: Na plošinových vozech se vozila lepenka ke zpracování z výroby v Lehnamühle do Rüssdorfu, zpět se vozily hotové výrobky k nakládce na normálně rozchodnou vlečku a v kiplórách (= překlopných vozících) vlastní výmět z kartonážního zpracování v Rüssdorfu zpět do výroby v Lehnamühle. V 80. letech se tyto manipulace prováděly v průměru 2x týdně. Fabrika nakonec nepřežila změnu společenskopolitických poměrů, v 90. letech zanikl provoz v Rüssdorfu a začátkem našeho století skončila i vlastní lepenkárna.
Tak ještě plánek: