Výborný článek v čerstvém čísle Světa železnice mě přivedl k další trati, kde se ve III. epoše vozily nákladní vlaky motorovými vozy.
Trať Bor – Svojšín (tehdy se Svojšín ještě jmenoval Svojšín-Černošín) byla motorizována v roce 1934 prostřednictvím motorových vozů M 120.4, které ale nebyly použitelné pro nákladní dopravu, a tak se zátěže do Boru a Bělé nad Radbuzou vozily v parní trakci oklikou přes Tachov; zřejmě už tehdy vyhodnotili vedení nákladních vlaků v uvedeném úseku jako neekonomické. Když v prosinci 1948 výtopna Cheb dostala jako úplně první motorák této řady vůz M 131.156, dislokovala ho právě do Boru. Po úspěšném vyzkoušení s nákladními vlaky do Svojšína mu byla stanovena norma hmotnosti pro vlaky MPv bez cestujících ve směru do Boru 50 t a opačně 80 t, s cestujícími 45/60 t. Od února do prosince 1949 bylo MPv vlaky v uvedeném traťovém úseku odvezeno neskutečných 2137 nákladních vozů, tj. v průměru 6 vozů denně. A navíc v roce 1950 v pauzách mezi vlaky ve Svojšíně motorák odvážel vozy se zeminou vytěženou při výstavbě 6 km vzdálené výhybny Ošelín. Popsaný způsob organizace provozu přetrval až do r. 1964, kdy byly přepracovány oběhy a na trati byly nově zavedeny dva páry parních Pv vlaků.
Mám tady sešitový jízdní řád 621 pro GVD 1962/63. Podle něho bylo v úseku Bor – Svojšín pravidelně vedeno 18 vlaků: 5 vlaků MOs (norma 45/60 t), 10 vlaků MPv s přepravou cestujících (norma 45/60 t), 3 vlaky MPv bez přepravy cestujících (norma 50/80 t). 1 pár vlaků (MPv 9644/9647 bez přepravy cestujících) v dopoledních hodinách měl v jízdních dobách zapracovanou obsluhu nácestného nz Holostřevy, ostatní vlaky MPv pouze provážely zátěž mezi oběma koncovými stanicemi. Dále SJŘ 621 pro GVD 1962/63 uvádí pro vozbu vlaků MPv tato ustanovení:
Ze všech tratí s provozem vlaků MPv, o nichž jsem tu zatím psal, je toto jediný mně známý případ, kde
bylo povoleno vozit soupravy motor + přívěs + nákladní vůz.Jestli to někoho zaujalo, tak situační plán nz Holostřevy platný v letech 1949 - 61 je ve zdejší diskusi stále dostupný tady:
viewtopic.php?f=11&t=5038&start=30#p93038Délka manipulační koleje od námezníku k námezníku byla 115 m.
K obligátní staniční budově podle normálie ZvKČ LVI/H bylo připojeno příruční skladiště LXXXI/H, dále byla v zastávce vedlejší budova 19a/H a dodatečně vybudovaný chlívek s kůlnou; tyto budovy existují dodnes a protože byt je obýván, nejsou ani příliš zchátralé. Kromě toho v popisovaných dobách bývalo v nz skladiště materiálu traťmistra - blíže nespecifikovaná malá kůlna. Odkazovaný plánek znázorňuje vlečku stavební fy Posista, která naposledy patřila podniku Silnice Stříbro a úředně byla zrušena v listopadu 1999. Zánik manipulační koleje v červnu 2018 proběhl tím do nebe volajícím způsobem, že když ji SŽDC vytrhala včetně obou výhybek, neobtěžovala se oznámit to ČD Cargo, takže když si jeden špeditér smluvil zakázku na přepravy do Holostřev, Cargo tuto skutečnost zjistilo teprve až se příslušní pracovníci dostavili na místo připravit nákladiště k vykládce. Vyšší stupeň modrogumovosti aby člověk hledal s lucernou v poledne: O tom, že kraj neobjedná osobní dopravu, se jednalo už dlouho předem, tak aby si SŽDC zajistila nulové starosti i s nákladní dopravou, preventivně a za zády všech zúčastněných provedla tuhle prasárnu. Ale to už jsem OT, omlouvám se...
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.