Myšpulín píše:Pánové, myslím, že v tom Trixovi děláte pěkný zmatek. Možná se mýlím, ale Trix chtěl nějaký malý podnik, snad výrobnu rozváděčů, nebo tak něco. A vy do něj s Fatrou Napajedla. Opravdu podobnost čistě náhodná.
Trix by asi měl opět naspecifikovat své vlastní požadavky a z nich by měla vyvstat podoba stanice a vlečky. Výrobce beden určitě nebude tak bohatý či nebude neustále šoupat s vozy, aby na to měl vlastní lokomotivu (vrátek mu postačí
). A podle toho bude mít podobu i vlečka a způsob její obsluhy.
A ohledně oné zmiňované výhybky, je potřeba neplést si pojmy a dojmy (před časem to tady Hank v nějakém vlákně vysvětloval i s používáním na našem území).
Tak
trixt v první řadě neví úplně přesně, co vlastně chce. Předpokládám, že, stejně jako každý z nás, chce mít na kolejišti co nejpestřejší provoz. A když se podívám, jakým tempem roste jeho kolejiště, tak předpokládám, že po jeho dokončení bude stejným tempem růst jeho vozový park. A vozy bude chtít prezentovat.
Na chvíli zavřu oči a zasním se, jak bych to postavil já (kdybych to uměl). Viz schema "
trixt 214". str.22.
Na začátku se vrátím do historie. Odbočná stanice Brodek nad Hniličkou byla původně bezvýznamná zastávka na trati I.Radiální Předlitavské Dráhy (I.RPD) někde ve středních Čechách. Na konci devatenáctého století se velkostatkář kníže Švarceneger rozhodl povznést kraj a rozhojnit svůj nevelký majetek a postavil z Brodku nad Hniličkou do Lhoty pod Plešivcem krátkou lokálku.
Lhota p/P byla původně jen dvoukolejná koncová stanička. Původní provozovatel předpokládal, že v této malé koncové stanici bude nocovat malá parní lokomotiva, která zde zajišťovala provoz. Proto na kusé koleji vybudoval popelovou jámu, vodní jeřáb a malou výtopnu. Zbrojení uhlím se provádělo koši z dřevěné rampy, jejíž základy vidíme vedle kusé koleje. Stanička měla malou staniční budovu. Vedle ní vyrostlo dřevěné skladišťátko s rampičkou. Po zestátnění dráhy byla výtopna snesena, ale popelová jáma a vodní jeřáb zůstaly.
V Brodku nad Hniličkou vznikla malá stanice se dvěma kolejemi pro lokálku. Majitelé I.RPD se rozhodli přiživit na lokálce a postavili čtvrtou kolej.
A protože tehdejší stavitelé nepoznali výhody plánovitého hospodářství, vznikl ve stanici nesourodý soubor kusých kolejí...
Velkostatkář Š. nebyl moc dobrý podnikatel. Proto byl rád, když jeho skomírající velkostatek převzali nadšení členové JZD Ohnivý srpen. A Lhota p/P rázem nabrala na významu. Ve stanici přibyla nová kusá kolej na které se provádí příležitostná nakládka živých zvířat ( vozy Hks/M). A zrovna tento týden pořádají členové Svazu požární ochrany a místní sportovci "železnou neděli" a budou potřebovat vůz E/Vtr.
V blízkosti stanice byla ve starém pivovaru postavena „krvárna“ (závod na zpracování dobytčí krve). Krev se dováží v konvích ve vozech Glm/Ztr a po zpracování na krmivo pro dobytek, se odváží v pytlích ve vozech Hacgs/Zsa. Vykládka a nakládka se provádí na rampě. Malé skladiště slouží místním zahrádkářům a malorolníkům jako sklad hnojiva ( všechny typy „Zetek“). Manipulační kolej u staniční budovy nestačila provozu a tak byla pro objíždění souprav a příležitostné odložení vozů vybudována další staniční kolej.
Osvícení straničtí funkcionáři se rozhodli místní kraj dále zvelebit a umožnit lidem lepší bydlení. Proto měla být v blízkém městečku Lhota p/P zahájena výstavba panelových domů. Protože „paneláky“ měly vyrůst i v širokém okolí, ukázalo se hospodárnější vyrábět panely přímo na místě. A tak byla postavena malá panelárna/betonárka, ke které byla vybudována krátká vlečka s objízdnou kolejí. Z areálu panelárny ale na kolejišti vidíme jen dva bunkry na kamenivo (vozy Faccs/Sas) a malé silo na cement (Uacs/Raj). Hotové výrobky jsou nakládány portálovým jeřábem (alternativně autojeřáby) na plošinové vozy (Smmp/Pao). Na vytápění administrativní budovy panelárny a blízkých bytovek byla postavena mobilní kotelna na TO ( ve známé buňce) a TO je stáčen do starého kotle (Zkk/R). Kotelna, její ocelový komín i kotel jsou umístěny v prostoru mezi vlečkou a stanicí.
V počátcích provozu byla lokálka obsluhována smíšenými vlaky, jejichž hnací vozy (M131, M262 apod.) obsluhovaly i vlečku panelárny. To se ale ukázalo jako nedostačující a tak si podnik pořídil malou posunovací lokomotivu (T211, T334). Pro nocování a zbrojení byla postavena krátká kusá kolej odbočující protisměrně z vlečky kolem vjezdového zhlaví stanice. Na jejím konci je malá zděná „garáž“ . Kolej je využívána i při posunu na vlečce. Postupem času docházelo na lokálce k obměně vozidel (M152/810). Do stanice a na vlečku zajížděl Mn vedený „karkulkou“ (T444.x), „hektorem“ (T435.x) nebo „pielštykem“ (T466.x). Na osobácích se začaly objevovat „regionovy“ a uvažovalo se i o dalších moderních vozidlech.
Crrrrrrrrr!!!!!. Zazvonil mi budík a já se naštěstí probudil včas, než se vlády ujali tržní komsomolci a stanici Brodek n/H oholili na dřeň a lokálku do Lhoty p/P snesli a na jejím tělese vybudovali cyklostezku…. Takové kolejiště by se asi kolegovi
trixt nelíbilo.
O vývoji provozu na trati I.RPD se dobové dokumenty nezmiňují.