Moderátoři: Michal Dalecký, Jarda H., Rudolf, 123.marek
Jirka_US píše:belgarat píše:My si to uvedomujeme ... ti, co sem prijdou jako novi, dostanou nazorne varovani ze v U.S. neplati obvykle fyzikalni zakony
Jak jste nato prisel, ze tam neplati obvykle fyzikalni zakony ? Vysly Vam snad ty vypocty jinak nez mne, aby jste tedy dolozil sve tvrzeni, ze je pravdive ?
Ucili Vas snad ve skole, ze mezi 2 stejnymi potencialy (14V) muze teci proud ? Je snad neco senzacniho na principu zpetne vazby, ktery jsem zde popisoval:
viewtopic.php?f=6&t=11393&start=30kompenzace funguje tak, ze pokud nastavim vystupni napeti na 14V, tak bude diky zpetne vazbe stale 14V nezavisle na zatezi.
Takze, pokud bude zatez 5.6Ohmu (2.5A), tak to znamena, ze napetovy regulator uvnitr boosteru bude dodavat 15.25V (presne podle vypoctu) pro koncovy stupen.
Pokud bude zatez 1.25A tak to napeti bude 14.625V a tak dale pro jakykoliv pracovni bod v ramci specifikace boosteru.Pricemz napeti DCC na svorkach boosteru bude stale 14V.
Takze mate nejaka fakta, ktera by potvrzovala Vase vyse uvedene tvrzeni, ze tento princip zpetne vazby nemuze fungovat i v Hrebeci ?
fulda píše:To ano, ale odborná debata o h.... je o tom, že v takovém dělení nemůžeš nechat stát lokomotivu (ani vagón) s několika propojenýma sběrnýma nápravama tak, aby jedna byla v jednom úseku a druhá v druhém. Ono to chvíli (jen po čas přejetí) nevadí, ale pokud je tam necháš dlouho, tak se budou pozvolna ohřívat a to je problém.
Jirka_US píše:4) Obvykle se postupuje od jednoducheho prikladu ke slozitejsim, jestli jste si nevsiml tak kolega Belgarat stale neni presvedcen, ze 12.59V neni 14V pro pripad, kdy se uvazuje bezezdratove vedeni.
belgarat píše:Akorat k tomu schazeji Tve odpovedi, jako napr. co a kde presne je tam spatne. Napriklad uvnitr boosteru 14V je - uvnitr obou. Oba "boostery" maji take stejny (modelovy) vnitrni odpor. Ale co je na tomhle spatne jsi nerekl.
Jirka_US píše:belgarat píše:Akorat k tomu schazeji Tve odpovedi, jako napr. co a kde presne je tam spatne. Napriklad uvnitr boosteru 14V je - uvnitr obou. Oba "boostery" maji take stejny (modelovy) vnitrni odpor. Ale co je na tomhle spatne jsi nerekl.
Zaznelo to nekolikrat, vvity ma na vystupu boosteru pred rozpojenim na prave strane 12.88V, na leve strane boosteru 13.89V.... Kdyz pominu absolutni hodnotu tak je tam 1V rozdil, takze nektery z tech vstupnich parametru nebude spravne a jediny, ktery zustava je napeti uvnitr boosteru.
Jirka_US píše:Pane kolego,
patrne jste prehledl jednu zasadni informaci,
1) ze otazka hned na zacatku znela na realne kolejiste a rozhodne az dosud debate na tema 10m nezaznela takze do zadani vnasite dalsi prvek, ktery nebyl predmetem puvodniho zadani a diskuze. Zatim byla debata o centrale, ktera ma tak velke ztraty koncoveho stupne NanoX(DIY), ze podle fuldy muze na rozhrani 2 boosteru vlivem proudovych pretoku poskodit lokomotivu. A to jsme zatim uvazovali pouze idealni vedeni.
Jirka_US píše:citace:fulda píše:To ano, ale odborná debata o h.... je o tom, že v takovém dělení nemůžeš nechat stát lokomotivu (ani vagón) s několika propojenýma sběrnýma nápravama tak, aby jedna byla v jednom úseku a druhá v druhém. Ono to chvíli (jen po čas přejetí) nevadí, ale pokud je tam necháš dlouho, tak se budou pozvolna ohřívat a to je problém.
romino píše:tak toto musi predsa paltit vo vsetkych pripadoch a nielen v idealnom stave kedy oba boostre pracuju a na rozhraniu je vami uvazovanych 14V na oboch stranach.
romino píše:Staci aby jeden z nich vypol (dovod je uz lubovolny) a v tom momente je Fuldove trvdenie spravne a na to dufam netreba ziadne vypocty. A je uplne jedno aka centrala, alebo boostrer je tam zapojeny, ci doma poskladana, alebo kupovane firemne riesenie.
belgarat píše:Vzdyt o tom se bavim. vvity ma v boosteru (pravy i levy) zdroj a k nemu seriove odpor 0.5 Ohm (u obou stejny). To cele, zdroj napeti plus odpor je modelovy zdroj.
romino píše:Jirka_US píše:Ano, priznavamm sa, ze tuto informaciu som prehliadol. Som vychovany na modulovke, kde taketo dlzky trate napajane z jedneho boostra su bezne a teda aj spominane prechodove odpory. Takze v tomto mate pravdu.
Jirka_US píše:No takze kdyz vite o cem se bavime, tak je Vam jasne, proc ta simulace neodpovida tomu puvodnimu zadani a debata jestli ten odpor je 0.5Ohmu nebo 1 Ohmu je v tom prvnim kroku podstatna.
Jirka_US píše:Viz nize, tedy koncovy stupen, ktery generuje DCC.
Jinak bylo by celkem vhodne to schema dat do nejakeho simulatoru, aby pokud se nekde objevi kA (kiloamper) nebo kV, tak aby bylo hned zrejme, ze asi neni neco uplne vporadku.
A take by se hodilo, kdyby tam byly doplneny udaje jako napeti, proudy a hodnota toho resistoru z realneho kolejiste.
1.kouzlo: idealni zdroje se vyskytuji v teoreticke elektrotechnice, v zel.model. moc casto ne.
2.kouzlo: chybi tam koncovy stupen boostru nebo DCC stanice. A take je podstatne jak jsou propojeny napajeci zdroje, to znamena primarni strany tech zdroju,
kresleny jsou pouze vystupy.Takze prosim doplnit.
Jirka_US píše:romino píše:tak toto musi predsa paltit vo vsetkych pripadoch a nielen v idealnom stave kedy oba boostre pracuju a na rozhraniu je vami uvazovanych 14V na oboch stranach.
Co musi platit, ze pres dva body (konce dcc boosteru) na stejnem potencialu (14V) potece proud, tak to snad ne ?
Jirka_US píše:romino píše:Staci aby jeden z nich vypol (dovod je uz lubovolny) a v tom momente je Fuldove trvdenie spravne a na to dufam netreba ziadne vypocty. A je uplne jedno aka centrala, alebo boostrer je tam zapojeny, ci doma poskladana, alebo kupovane firemne riesenie.
1) Jedno to neni, zvlaste pokud mam system boosteru a jisteni nastaven tak, ze se vypne ten sousedni booster.
2) Popiste vice do detailu co si myslite, ze se stane kdyz jeden booster vypne, myslim, ze ty vypocty se preci jen budou hodit.
Jirka_US píše:Pokud je ta delka v modulovce bezna, o cemz ja nepochybuji, tak me zajima, jaky je ten prechodovy odpor, tedy konretni cislo. Protoze muzou nasta pouze 2 situace
1) budto jsou ty prechodove odpory tak nizke a napeti se prilis nelisi od nominalni hodnoty rekneme 14V.
2) ty ztraty jsou tak velke, ze nejsou zanedbatelne a pak je chyba v rozvodu kolejisti, pak bych ale zacal premyslet kde dotycni udelali chybu.....a v tom pripade verim, ze masinku skutecne "upecete", o tom snad neni pochyb. A tyto pripady jak to nedelat jsou zdokumnetovany a popsany jak v odborne literature tak i na internetu.
Zpět na Elektrika a elektronika
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník