Mohu se samozřejmě mýlit, ale řekl bych, že jen jako vozy pro pomocné účely, do stavebních vlaků apod. Na K-reportu svého času proběhl snímek takového vozu ČSD zdokumentovaného ještě začátkem 90. let.
Na Drescheibe Online se dá dočíst, že v skutečnosti bylo těch vozů řady MC4i-44 postaveno jen asi 67, a to až koncem války. Bylo použito násilně poškozených rychlíkových vozů se schopným spodkem. Pokud jde o provoz, tak v obou německých státech byly používány v osobní dopravě v době nouze o pořádné osobní vozy, tj. nanejvýš do let 1951 - 53. Většina jich po r. 1949 přešla k DR, některé zůstaly v cizině, k DB přešlo jen 17 vozů, z toho 3 ks byly přestavěny v r. 1955 na dopravu osobních automobilů. Přeznačení na 2. třídu se jich u DB dožilo 5, z toho jeden byl ještě přestavěn na pojízdný vinný sklep
a ostatní byly zřejmě začátkem 60. let přeznačeny na MPw4yg, tj. služební (zavazadlové?) vozy. Některé byly napevno spřaženy do dvojic, opatřeny na koncích představky s měchy a takto řazeny jako zavazadlové vozy do rychlíků DB ještě začátkem 60. let, jako vůbec poslední vozy DB s celodřevěnou skříní v osobní dopravě.
Ještě o něco dřív byly postaveny nějaké vozy řady MC4i-43 jako tzv. Landser-Schlafwagen, do češtiny bych to přeložil asi jako "spací vagóny pro bigoše", tj. zřejmě do rychlíků odvážejících zdecimované mužstvo wehrmachtu z východní fronty na západ. Některé snad byly použity i jako lazaretní vozy.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.