Někteří autoři historických publikací to dělají tak, že nakreslí mapu jen té jedné sítě a do ní dopíšou letopočty vzniku trati, jejího případného odprodeje jiné společnosti, postátnění a případného zániku. Taky je možné říct si určitý letopočet a nakreslit mapu celé sítě s vynačením vlastníků drah k tomu letopočtu. Nicméně čas jako další dimenze se do statických map (obvykle dvourozměrných...) zaznamenává dost blbě.
Z hlediska používání normálií je navíc celkem jedno, jestli vznikly v té nebo oné projekční kanceláři. Jakmile byla normálie jednou schválena ve Vídni, platila a mohla se používat v celém Předlitavsku, i když původně vznikla na prkně architekta určité konkrétní soukromé společnosti. Normálie typu C lokálek ÖNWB se zaběhla až na Pacifik (Ledečko) a do Krušných hor (Merklín). Slavná normálie 16/H, která nakonec zamořila předlitavské státní i soukromé lokálky i některé hlavní trati od Jižních Tyrol až po Bukovinu, vznikla původně pro Dolnokraňské místní dráhy ve Štýrsku (dnes Slovinsko). Naopak taková ÖLEG měla staniční budovy (téměř) každý pes jiná ves. Některé dráhy (StEG, KFNB, ATE), které stavěly své dráhy ve vlnách s odstupem třeba až desítek let, používaly pro nové tratě nových normálií. (A to jich ještě řada - třeba po zániku zmíněné ÖLEG - zůstala na prkně a nikdy se nerealizovaly.)
To už je zajímavější hledat typické prvky používané jednotlivými architekty. Až se ten web trochu rozjede (zatím bych to ještě nekomplikoval), můžeme přidat tagy třídící odkazy podle architektů. Jména jako Dachler a Bobrowsky (KFNB) nebo Hellwag, Schlimp a Unger (ÖNWB), případně Danda (ČSD) jsou v dějinách železnic pojmy.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.