DCC++ (Arduino)

[BohousP]

Toto téma zakládám v optimistickém doufání, že jeden člen fóra přestane zaprasovat všechna možná vlákna o DCC v podstatě stále se opakujícím příspěvkem.
[ viewtopic.php?f=6&t=10120&p=201474#p201459
Samotný projekt DCC++ je zajímavý a podnětný a věřím, že se dočká uznání i u nás.
http://jmri.org/help/en/html/hardware/dccpp/index.shtml

To že opakováním a pochlebováním mu nejmenovaný poskytuje medvědí službu, je škoda. Ale s tím nic nenaděláme.
Byl bych rád, kdyby se tady objevily konkrétní zkušenosti a případné úpravy a rozšíření. Jalových řečí bylo už dost.

[j1r1]

Dobře tedy, začnu svojí zkušeností.
Asi po 30 letech jsem se vrátil k TT zakoupením digitálního startsetu Roco s Brejlovcem. Dost brzo jsem zjistil, že Roco kostka a myš neumí číst CV (je to vůbec možný?, taková blbost?). Postavil jsem na Arduinu dekodéry vyhybek se servy, fungují, ale nebavilo mě přehazovat vyhybky myší. Začal jsem se poohlížet po ústřednách, které by se daly připojit k počítači. Přitom jsem narazil na DCC++ a rozhodl se ho zkusit. Arduina mám doma, na motorshield jsem musel čekat asi 3 týdny z Číny. Pak už to byla otázka cca 20 minut vyzkoušet. Propojení s počítačem přes USB i Etherent bez problémů. Roco kostka a myš se vrátily do krabice.
Poměrně složitější byla další fáze. Pro vytvoření počítačového panelu pro přehazování vyhybek jsou dvě možnosti - buď se naučit programovat v Processingu3, nebo se naučit JMRI. Druhá možnost se zdá být univerzálnější. Základní vytvoření panelu už jsem zvládnul a jezdím (i s ovládáním mašin z androidího mobilu). Až potud dobrý. Kdybych chtěl jít dál s automatizací kolejiště, asi by to bylo komplikovanější. Autor DCC++ zvažuje použítí spousty volných pinů Arduina Mega pro zpětná hlášení vyhybek a čidel, ale to zatím asi není nijak moc zdokumentováno a ani propojeno s JMRI. Navíc jsem zjistil, že mi chybí ovladač do ruky s točítkem, a to nejlépe bezdrátový. Možná něco existuje jako vstupní zařízení kompatibilní s JMRI, ale představoval bych si to jako novou konstrukci s wifi ESP8266 a v cenové relaci opět do 300,-Kč. A to zatím asi není.

Vzal jsem to trochu letem světem... Někdo bude rozumět, někdo se třeba zeptá.

[Jirka_US]

citace:Autor DCC++ zvažuji použítí spousty volných pinů Arduina Mega pro zpětná hlášení vyhybek a čidel, ale to zatím asi není nijak moc zdokumentováno a ani propojeno s JMRI.

Propojeno s JMRI to je a sice nabidka DCC++ v PanelPro - Configure Sensors and Turnouts. Pak se objevi okno se 3 zalozkama:
Sensors - vyberes IO piny, ktere maji slouzit jako vstupy/senzory
Turnouts - ovladani vyhybek pres DCC sbernici
Outputs - vyberes IO piny, ktere maji slouzit jako vystup
Pak je treba pridat senzory, vyhybky do prislusne tabulky. Nabidka v PanelPro - Tools - Tables

citace: Možná něco existuje jako vstupní zařízení kompatibilní s JMRI, ale představoval bych si to jako novou konstrukci s wifi ESP8266 a v cenové relaci opět do 300,-Kč. A to zatím asi není.

Ano existuje vice nez 5 let ikdyz ne s ESP8266, popisoval jsem to jiz zde nekolikrat, viz SZ.

[j1r1]

Pro neznalé- hardware startovací sestavy za cenu do 300,-Kč. Do zelené svorkovnice se připojí kolejiště a programovací kolej.
Neviditelnou část tvoří software - do Arduina a do PC.

[sidlo]

Dobře tedy, začnu svojí zkušeností...

Aby byly zkušenosti přenositelné a využitelné je třeba je dobře zdokumentovat a publikovat. A tady bych se velmi přimlouval právě za podrobné publikování nabytých zkušeností. Vždyť kolik práce pro modelářskou komunitu udělali Lokopin, Houmr, ... Nastačí na fóru ukázat fotku. Přitom možností jak publikovat je dost. Např google weby nabízí vytvoření vlastních stránek zdarma.

Co se týká JMRI, tak tady je pole neorané. JMRI má mnoho funkcí, ale pro běžného českého modeláře jsou tyto funkce nedostupné, protože nejsou v češtině srozumitelně zdokumentované způsobem, jakým to udělal Lokopin pro TC.

Při tvorbě vlastních stránek je třeba se nebát popisovat i triviální věci. Čtenáři stránek se sami rozdělí do třech skupin. Jedna skupina to číst nebude, protože to považuje za příliš triviální. Druhá skupina to považuje naopak za příliš složité. A pak se najde skupina lidí, kterým úroveň složitosti přijde právě tak akorát. Mnozí také poskytnou zpětnou vazbu, pomohou odstraňovat chyby nebo vylepšit návody. A to je to, co posouvá komunitu k větší radosti z modelaření.

[j1r1]

Sensors - vyberes IO piny, ktere maji slouzit jako vstupy/senzory
Turnouts - ovladani vyhybek pres DCC sbernici
Outputs - vyberes IO piny, ktere maji slouzit jako vystup

Mám (nehotové) kolejiště s 20 vyhybkami a cca 30 detekcemi obsazení úseku. Drátařina na připojení všech těhle prvků do jednoho bodu (Arduino) mě ale vůbec neláká a nemyslím, že je to dobrý nápad (např. zpětné hlášení od výhybky vést vodičem přes půl kolejiště na nechráněný pin Arduina).

[BohousP]

Sensors - vyberes IO piny, ktere maji slouzit jako vstupy/senzory
Turnouts - ovladani vyhybek pres DCC sbernici
Outputs - vyberes IO piny, ktere maji slouzit jako vystup

Mám (nehotové) kolejiště s 20 vyhybkami a cca 30 detekcemi obsazení úseku. Drátařina na připojení všech těhle prvků do jednoho bodu (Arduino) mě ale vůbec neláká a nemyslím, že je to dobrý nápad (např. zpětné hlášení od výhybky vést vodičem přes půl kolejiště na nechráněný pin Arduina).

Ano, to je přesně to, co lze tomuto projektu vytknout (pokud budu vycházet z publikovaných reklamních příspěvků, že je to vhodné pro začátečníky ...). Jako centrála ok, ale nemá nijak pořešené ochrany vstupů před rušením, přepětím a pod. To, co tady kdesi prezentoval Jirka_US (počet použitelných pinů), je sice pravda, ale ve skutečnosti bez dalších obvodů nevyužitelná.

Tahat dráty přimo z pinů procesoru je smrt celého řešení. Ve výsledku to opět bude směřovat k decentralizovanému (z hlediska ovládání perifierií) řešení. Např. dekodér pro 4-8 výhybek, návěstidel, obvod vyhodnocující obsazení úseků a pod. Čiže spíš sběrnice, ať už jakákoliv (nabízí se např. I2C).

[JanoW]

...
citace: Možná něco existuje jako vstupní zařízení kompatibilní s JMRI, ale představoval bych si to jako novou konstrukci s wifi ESP8266 a v cenové relaci opět do 300,-Kč. A to zatím asi není.
Ano existuje vice nez 5 let ikdyz ne s ESP8266, popisoval jsem to jiz zde nekolikrat, viz SZ.

Znovu ukážka objektívnej informácie, ktorými je tento autor už preslávený. Ak to bolo niekde v tejto diskusii, stačil by link. Ale nie taký, ako Jirka_US obvykle používa, t.j. kruhové odkazy. Čo poslal v SZ j1r1, ťažko posúdiť.

[michal.kubista]

JanoW - je logické hledat rozšíření pro DCC++ všude, jen ne v diskusi pro DCC++ (Jirko, prosím dej sem alespoň link)

Jirko, prosím o informaci, zatím jsem nehledal jinde , dá se DCC++ centrála propojit nějakou sběrnicí s čidlama zpětného hlášení a dalším příslušenstvím? BohusP zvažule I2C, ale to je použitelné jen na krátké vzdálenosti a oficiálně asi není podporován ani v JMRI.
Nabízí se použití některé, ze sběrnic xpressnet, loconet nebo openLCB či něco jiného.

[j1r1]

Zatím jsem nenašel zmínku, že by DCC++ podporovalo nějakou vstupní sběrnici. Proto autor uvažuje o použití vstupních a výstupních pinů.
Ano, je třeba vedle těch ++ vidět i mínusy, resp. současná omezení. Je to Open Source projekt. Až ty -- a omezení budou někoho schopného opravdu štvát, může navázat na Greggův základ a rozšířit to kam je třeba. Já odhaduju, že hardware ten poteciál má.

[TonikM]

Určitě jde o zajímavý počin, ale více si mi zamlouvá návod na centrálu ze stránek http://pgahtow.de/wiki/index.php?title=Zentrale . Jsou tam hned tři provedení, podle potřeb toho kterého kolejiště. Kdybych nebyl se svojí centrálou spokojen, určitě bych se pustil do stavby. Má všechny potřebné rozhraní a pár součástek okolo.

[Jirka_US]

citace: Určitě jde o zajímavý počin, ale více si mi zamlouvá návod na centrálu ze stránek http://pgahtow.de/wiki/index.php?title=Zentrale . Jsou tam hned tři provedení, podle potřeb toho kterého kolejiště. Kdybych nebyl se svojí centrálou spokojen, určitě bych se pustil do stavby. Má všechny potřebné rozhraní a pár součástek okolo.

To urcite je. To co dela DCC++ projekt zajimavym a odlisuje se od ostatnich je prima podpora JMRI, ale hlavne laik nemusi nic bastlit nato aby to rozchodil. Do doby nez DCC++ melo primo podporu JMRI, tak z meho pohledu byl zajimavejsi projekt DCC na RPi.Cimz se dostavame k trochu odbornenjsi debate. A sice vzhledem k podpore JMRI a jeho prostredkum ( podpora snad temer vsech protokolu bezne pouzivanych v model.zeleznici, WiFI, BT ) tak se domnivam, ze dava smysl (jak ekonomikcy, tak z duvodu pracnosti, spolehlivosti) vsechny funkce (mimo generovani DCC signalu) nechat na pocitaci, na kterem bezi JMRI a nikoliv se je snazit integrovat do Arduina, ktere ve finale stejne k tomu pocitaci pripojim. Vsechny ostatni sbernice (LocoNet, S88 atd) pripojim primo k tomu pocitaci, na kterem bezi JMRI nikoliv k DCC++, ktere slouzi ke generovani DCC signalu, popr jako KZH

citace: Jirko, prosím o informaci, zatím jsem nehledal jinde , dá se DCC++ centrála propojit nějakou sběrnicí s čidlama zpětného hlášení a dalším příslušenstvím? BohusP zvažule I2C, ale to je použitelné jen na krátké vzdálenosti a oficiálně asi není podporován ani v JMRI.
1) Proc dalsi sbernici a proc zrovna I2C ? Je tam USB.....pro prislusentsvi sbernice DCC
2) Pouzitelna vzdalenost vodicu (mezi IO pinem Arduina a senzorem) je stejna jako u podobnych kontrukci KZH
3) Pokud delka vodicu presahne rozumnou mez, tak pripojim k pocitaci dalsi DCC++ vzhledem k cene a jednoduchosti zapojeni dostatecne reseni pro bezne ceske kolejiste.
4) Pokud velikost kolejiste presahne "beznou" velikost, tak pro zpetnou vazbu pouziji Loconet, S88 sbernici atd, ktere jsou pripojeny primo k pocitaci na kterem bezi JMRI. Proc bych to mel pripojovat k Arduinu, na kterem me JMRI nepobezi a zbytecne bych si komplikoval zivot ?

Ano, to je přesně to, co lze tomuto projektu vytknout (pokud budu vycházet z publikovaných reklamních příspěvků, že je to vhodné pro začátečníky ...). Jako centrála ok, ale nemá nijak pořešené ochrany vstupů před rušením, přepětím a pod. To, co tady kdesi prezentoval Jirka_US (počet použitelných pinů), je sice pravda, ale ve skutečnosti bez dalších obvodů nevyužitelná.

Jak jsi prosim te dosel k zaveru, ze Arduino je v techto parametrech (vzhledem k pouziti v zel. modelarstvi) horsi nez nez napr. obvod 4044, IO pin PICu nebo snad I2C expander ? Jinak tve opet zavadeji informace ( chyby citace, fakta, konkretni zkusenost pro dany typ konstrukce nikoliv obecne) ktere snad nema cenu ani vice komentovat, uz jsem ti vysvetloval ( v pripade kdy jsi laikovi doporucoval kontrolovat teplotu soucastek na Arduinu cipu prstem...),ze dnesni moderni polovodicove soucastky jsou svou konstrukci uplne nekdo jinde nez pred 30 lety. Je treba si alepson precist katalogovy list a pak vest pripadne diskuzi v nejakem jinem vlakne. A na dehonestujici prispevky ohledne vyrobku/konstrukci, ktere zde popisuji, bych si dovolil nereagovat.

ale ve skutečnosti bez dalších obvodů nevyužitelná.
jsou vyuzitelne minimalne stejne jako u podobnych konstrukci KZH....., navic u Arduina lze libovolne nagonfigurovat jestli to bude vstup nebo vystup, mam na mysli IO piny 22 az 53 u Mega2560

Mám (nehotové) kolejiště s 20 vyhybkami a cca 30 detekcemi obsazení úseku. Drátařina na připojení všech těhle prvků do jednoho bodu (Arduino) mě ale vůbec neláká a nemyslím, že je to dobrý nápad (např. zpětné hlášení od výhybky vést vodičem přes půl kolejiště na nechráněný pin Arduina).
1) O jak velkem kolejiste se jedna ?
2) No on ten IO pin Arduina neni nechranen, viz katalogovy list a dalsi dokumentace na strankach vyrobce (cipu ne Arduina)

[michal.kubista]

1) Proc dalsi sbernici a proc zrovna I2C ? Je tam USB.....pro prislusentsvi sbernice DCC

Protože mám kolejiště po obvodu místnosti na půdě, rozměr 10x4m, to je 14m při dobře umístěné centrále. To uznáš sám, že je hodně daleko na nerušené přenosy, a těch drátů, to jsem mohl zůstat v analogu

2) Pouzitelna vzdalenost vodicu (mezi IO pinem Arduina a senzorem) je stejna jako u podobnych kontrukci KZH

Použitelná vzdálenost je desítky centimetrů, nedoporučil bych jít přes jeden metr.

3) Pokud delka vodicu presahne rozumnou mez, tak pripojim k pocitaci dalsi DCC++ vzhledem k cene a jednoduchosti zapojeni dostatecne reseni pro bezne ceske kolejiste.

Já se třeba chci počítači vyhnout, proto hledám řešení spojená s centrálou - ovladače, příslušenství i detektory

4) Pokud velikost kolejiste presahne "beznou" velikost, tak pro zpetnou vazbu pouziji Loconet, S88 sbernici atd, ktere jsou pripojeny primo k pocitaci na kterem bezi JMRI. Proc bych to mel pripojovat k Arduinu, na kterem me JMRI nepobezi a zbytecne bych si komplikoval zivot ?

Ono i ten počítač může komplikovat život, ale to je věc názoru. Jako u 3. chci se vyhnout PC. Proto mi zatím nejvýhodněji vychází Loconet, ale tam spíše profi zařízení (a já chci něco samodomo), a druhá možnost je OpenLCB, ale tady toho ještě moc neexistuje, tak nevím, kudy dál.

[BohousP]

...
1) Proc dalsi sbernici a proc zrovna I2C ? Je tam USB.....pro prislusentsvi sbernice DCC

I2C jsem uvedl jen jako jednu ze sběrnicí používaných v mikroprocesorové technice. Napadla mne proto, že na trhu je řada využitelných modulů např. pro serva. Vůbec netvrdím, že je pro DCC nejlepší, navíc, nemá v naší komunitě příliš velkou podporu.

Ano, to je přesně to, co lze tomuto projektu vytknout (pokud budu vycházet z publikovaných reklamních příspěvků, že je to vhodné pro začátečníky ...). Jako centrála ok, ale nemá nijak pořešené ochrany vstupů před rušením, přepětím a pod. To, co tady kdesi prezentoval Jirka_US (počet použitelných pinů), je sice pravda, ale ve skutečnosti bez dalších obvodů nevyužitelná.

Jak jsi prosim te dosel k zaveru, ze Arduino je v techto parametrech (vzhledem k pouziti v zel. modelarstvi) horsi nez nez napr. obvod 4044 nebo snad I2C expander ? Jinak tve opet zavadeji informace ( chyby citace, fakta, konkretni zkusenost pro dany typ konstrukce nikoliv obecne) ktere snad nema cenu ani vice komentovat, uz jsem ti vysvetloval ( v pripade kdy jsi laikovi doporucoval kontrolovat teplotu soucastek na Arduinu cipu prstem...),ze dnesni moderni polovodicove soucastky jsou svou konstrukci uplne nekdo jinde nez pred 30 lety.

To snad ani komentovat nebudu. Každý, kdo jednou pracoval s mikrokontrolérem, ví, že otázka ošetření I/O portů je klíčová. Pod pojmem "pracoval" nechápu to, že si o něm přečetl, nebo ho zapouzdřený a uzavřený v blackboxu někam připojil ... A nemluvil jsem o Arduinu, ale obecně o jakémkoliv mikroprocesoru. To nelze porovnávat s expandéry pro externí komunikaci.
To, že jsi mi vysvětlil vývoj polovodičových součástek za posledních 30 let je skutečně nehynoucí zásluha, bez toho bych dnes řešil vše na germaniových tranzistorech. Ještě jednou ti za to děkuji.

...Je treba si alepson precist katalogovy list a pak vest pripadne diskuzi v nejakem jinem vlakne. A na dehonestujici prispevky ohledne vyrobku/konstrukci, ktere zde popisuji, bych si dovolil nereagovat.

Vlákno jsem založil o DCC++, abys právě ty nemusel metodou CTRL+C, CTRL+V vkládat do každého vlákna v této diskuzi stejné odstavce. A jaksi nevidím žádné dehonestování cizích výrobků. Nechápu, proč bych měl jít diskutovat jinam.

Samotný projekt DCC++ je zajímavý a podnětný a věřím, že se dočká uznání i u nás. http://jmri.org/help/en/html/hardware/dccpp/index.shtml

Viz: viewtopic.php?f=6&t=10290&p=201508#p201476

Těch několik jízlivých vět chápu jako snahu o úvod do další hádky, ale na toto téma zde nehodlám diskutovat. Zvláště ne o chybách citace, to tady předvádí někdo jiný už delší dobu. Většina čtenářů fóra si názor dovede udělat sama.

[sidlo]

Ono i ten počítač může komplikovat život, ale to je věc názoru. Jako u 3. chci se vyhnout PC. Proto mi zatím nejvýhodněji vychází Loconet, ale tam spíše profi zařízení (a já chci něco samodomo), a druhá možnost je OpenLCB, ale tady toho ještě moc neexistuje, tak nevím, kudy dál.

Obávám se, že vstupní omezující podmínky jsou příliš přísné. Logicky z toho je výsledek "nevím kudy dál"
Nejlevnější nový laptop dnes stojí 10.000 Kč, repasovaný 1/3.
Dělat ovládání stanice se závislostmi na obsazení úseků, postavení výhybek, postavení vlakových cest, ... bez PC mi přijde masochismus.