hank píše:... Takže problém se zřejmě dá rozdělit na dva dílčí: a) jak zamezit zkratu při řezání výhybky, b) jak zajistit vrácení jazyků do základní polohy.
V době digi, PC, TC (a ovšem i relátek a další elektroniky v analogu) to sice považuji za blbost, ale proti gustu ...
Jen pořád nechápu, jaký zkrat ? Nebo že by v jiných měřítcích, než TT, byla jiná konstrukce? Chybí totiž nejen údaj o měřítku, ale i info o typu kolejiva. Takže ...
TT, Tillig modelové - Plastová srdcovka je u EW1 a IBW. Při
říznutí k žádnému zkratu nedochází !!!
Problém je však v té pružnosti.
Je-li malá, hrozí pohyb jazyků při směru jízdy proti hrotu srdcovky. Jazyky nemusí udržet polohu u přídržnice.
Je-li velká, vykolejí lehčí vozidla při směru jízdy po hrotu srdcovky, při
říznutí.
V modelové železnici je to, pro vozidla kromě lokomotiv, prakticky neřešitelné, neboť vagony jsou příliš lehké.
Jediné, co si dovedu představit, je použití pružiny s aretací krajních poloh, při jízdě mašiny, jako první. Stejně to však bude na přesné seřízení problematické.
P.S. Info o relátkách, kontaktech atd. tady není k věci. Samovratná výhybka je, dle Wikipedie, "trvale přestavena do jednoho směru, jazyky jsou drženy v dané poloze pružně. Při jízdě z druhého směru vozidlo výměnu rozřízne a po jeho průjezdu se jazyky vrátí do základní polohy."