od Bw_Ig » úte 13 úno, 2018 5:49 pm
Takže ne konkrétně jen vybér bodů na všeobecné téma (jen z mého obvodu):
Pokud tato čísla statistiky rozečteme může dostat velmi dobrý obraz o denním provozu uhelných skládek výtopny Jihlava roku 1928, kde pracovali především uhlíři a měli značný objem ruční práce. Značná ruční práce byla při zbrojení lokomotiv, i když zde již od roku 1919 byl dvoukomorový elektrický uhelný výtah. Přesto některé stroje byly ručně zbrojeny uhlím ve vzdálenějších skládkách (od výtahu). Tak bylo ve výtopně Jihlava denně v průměru vyzbrojeno do lokomotiv 218 tun uhlí, což bylo 104 tun hnědého a 114 tun černého uhlí. Při tak velkém výdaji bylo nutné uhlí na skládkách pravidelně doplňovat a zde to byla opět ruční práce bez mechanizace ve vykládce vozů.
Jen denně bylo na skládky výtopny dovezeno v průměru 252 tun uhlí, což při průměrné ložném váze jednoho dvounápravového „uhláku“ 20 tun znamenalo denně vyložit 13 vagónů s uhlím (!) a to pouze ručně (!). Do tohoto lze ještě připočíst další každodenní práci a to překládání uhlí ze vzdálenějších uhelných skládek do pomocných vagónů, převezení ke skládce u uhelného výtahu a zde opět jeho složení. Tento ruční úkon byl prováděn pro obměnu a „čerstvost“ uhlí i v dalších vzdálenějších skládkách.
Zde lze doložit i normované časy na skládání uhlí roku 1924. Vyložení 20 tun kusového uhlí z vagónu do prázdné skládky byl pro 3 muže úkol na 3,40 hodiny a složení 20 tun drobného uhlí úkol na 3 hodiny. Vedle těchto činností bylo to hlavně velký podíl ruční práce normované a placené v úkolové mzdě, což lze velice dobře doložit jednotlivými činnostmi, například v červenci a srpnu roku 1924. Zde lze uvést, že v pobočné výtopně Znojmo byly tři výzbrojní čety pro výzbroj strojů uhlím a za čištění popelníků a dýmnic byl ještě zde vyplácen denní příplatek 1,50 Kč a při vymývání kotlů byl vyplácen denní příplatek 1,80 Kč.
Podle seznamu výtopenských zařízení (MŽ č.j. 21.302/1921) měla výtopna Jihlava v červenci 1921 pro zbrojení uhlím dvě zařízení a to elektricky poháněný dvoukomorový uhelný svislý výtah Teudloff-Dittrich a jednonásypkový uhelný šikmý výtah s ručním ovládáním. U obou zařízení byly používány stejné pojízdné uhelné vozíky objemu 0,550 tun černého nebo 0,45 tun hnědého uhlí. Celkový počet zásobních uhelných vozíků byl uváděn 41 vozíků. Zbrojící vozíky na uhlí byly ručně nasypávány uhlíři z uhelných skládek a přes úzkokolejnou kolejničkovou dráhu dotlačeny k uhelnému výtahu. Právě systém kolejnicové drážky byl rozsáhlý a uhlí do vozíků výtahu bylo nakládáno i ze vzdálenějších skládek (aby byly postupně vybírány), a opět dotlačovány k uhelnému výtahu. Tato činnost byly zvláště náročná v zimním údobí.
Zde je možno opět připomenou, že průměrný denní výdej uhlí-zbrojení lokomotiv v Jihlavě roku 1929 byl 110 tun hnědého uhlí a 120 tun černého uhlí. Jelikož uhelný výtah byl pouze jeden mezi dvěmi kolejemi a dvěmi uhelnými ohradami, bylo další uhlí volně uložené v dalších uhelných ohradách u jiných kolejí. Toto uhlí se však také muselo používat. Nehledě k postupné obnově zásob uhlí se i to staré muselo spotřebovat. Takto u vzdálenějších uhelných skládek byly opět ručně zbrojeny především lokomotivy s nízkou horní hranou tendru, kam bylo možné uhlíři dosáhnout a vysypat proutěné koše, který pojal až 50 kg uhlí. Také toto ruční zbrojení lokomotiv bylo časově delší a byly takto zbrojeny především lokomotivy s nízkou hranou tendru, tedy stroje 311.1, 411.0, 413.0 ale i tendrovky 310.0, 422.0 z posunovacích výkonů.
Vedle zbrojení uhlím byla ve výtopně Jihlava další ruční práce a to odpopelňování lokomotiv. Ve výtopně Jihlava se v údobí let 1900 až 1937 nalézal jediný odpopelňovací kanál a to na rovné koleji podél remízy délky 19,20 metrů, kde mohla vysypávat popel pouze jedna lokomotiva. Jelikož denní průměr obratu lokomotiv ve výtopně Jihlava v letech 1925 až 1930 činil 25 až 30 strojů, byl na tomto jediném popelovém kanále docel čilý ruch a při sjetí více lokomotiv se muselo pracovat velmi rychle. Tak bylo toho vysypaného popela a dýmničního mouru značné množství. Když vyčištěná lokomotiva odjela z kanálu, nastoupili popeláři a museli ručně popel vyházet lopatami na plochu vedle koleje a dále ručně jej naházet do přistaveného nízkostěnného vagónu (na vedlejší tzv. „škvárové“ koleji). Za určitou dobu, až se dva popelové vozy naplnily, byly předány traťové správě, která škváru a popel vysypávala podél tratě, prodávala či ji používala k údržbě železničního spodku.
Ted opustíme uhlí a budeme se věnovat odpadu z uhlí po spálení, tedy popelu-škváře a dýmnicovému mouru (nespálené části uhlí po průchodu kotlem). Každá lokomotivy po příjezdu do výtopny prováděla tzv. odpopelňování. Tedy vysypání popela a vybrání dýmnice od mouru. K tomu byla opět určena parta popelářů, sloužící ve 12-ti hodinových směnách. Náročnost práce byla dvojí a to dostat popel a mour z lokomotivy a pak ten popel naložit na tzv. popelové vozy. Práce byla opět a jedině ruční, tedy lopata. Zatímco vysypání z popelníku lokomotivy bylo u několika typů strojů ještě samospádem do kanálu, u většiny řad lokomotivy se muselo provádět ručně hrablem nebo vystříkat vodou. Naopak vybrání dýmnice od mouru, bylo jen ručně lopatou. Aby bylo možné v kanále se potom pohybovat bylo nutné popel a mour z kanálu vyházet na plochu u koleje. To bylo opět ručně lopatou. A pak zase naházet do popelového nízkostěnného vozu. Opět ručně lopatou. Vyprodukovanou škváru, popel i mour pak většinou odebíral Odbor udržování dráhy k údržbě tratového svršku, nebo byl prodáván různých stranám o něj žádající (Správy silnic, stavební podnikatelství, soukromníci, atd.). Takový popelář si mohl v úkolovém výdělku za 8 hodinovou směnu vydělat od 7,00 do 7,60 Kč. Vždy to bylo závislé na množství obsloužených lokomotiv, tedy odvislé od množství škváry-popela-mouru v m3.
Když se nacházíme u čištění lokomotivy, byla zde další důležitá funkce a to čističi kotlových trubek. Tyto trubky, žárnice i kouřovky se při spalování uhlím po určité době zanesly mourem a sazemi. Ty ale znesnadňovaly průchod kouřových plynů a kotle měl malý výkon. Tím bylo nutné tyto trubky po určité době čistit. Byla to nelehká ruční práce. K tomu sloužil čističi ocelový kartáč na dlouhé trubce. Ten byl vložen do kotlové trubky v dýmnici a ručně protlačen přes celou délku trubky až do pece a zase zpět. Třeba při počtu 99 žárnic v kotli to už byla dost namáhavá ruční práce v tlačení a tahání dlouhého kartáče. Pokud byly trubky silně zanesené a neprůchozí, náročnost práce velice stoupala. Výdělek ale nebyl tak velký. Pracovalo se v úkole, tedy podle počtu vyčištěných kotlů lokomotiv (přepočet na počet náprav lokomotivy – ne podle počtu vyčištěných kotlů), tedy za 8-mi hodinovou směnu to bylo od 1,50 do 2,60 Kč.
K partě čističů trubek, patřila ještě parta čističů lokomotiv. To byla další namáhavá ruční práce, tedy opět málo finančně ohodnocená. Takový čistič lokomotiv měl přidělenou činnost především v čištění lokomotiv a tendrů od uhlí, popelu, škváry, mouru, když se lokomotiva přistavovala do opravy a vymývání. Tedy vyčistění uhláku (od zbytků uhlí), popelníku (od zbytků popela a škváry), vyčištění topeniště a roštu (od zbytků škváry), vyčistění a očištění pojezdu lokomotivy od olejnatých zbytků tzv. šmíru. Výdělek ale nebyl tak velký. Pracovalo se v úkole, tedy podle počtu vyčištěných kotlů lokomotiv (přepočet na počet náprav lokomotivy – ne podle počtu vyčištěných kotlů), tedy za 8-mi hodinovou směnu to bylo od 1,50 do 4,15 Kč.
Poslední funkcí pracující v úkolu na výtopenské práci byly vymývači kotlů. Zde to nebyla až tak náročná fyzická práce, ale byla hodně „mokrá“. Záleželo na tom, jak velký byl vymývaný kotel. Jednoduché to bylo u 310.0, ale náročné to bylo u velkých kotlů 524.0 či 364.0. Po otevření vymývacích víček a otvorů kotle se musel tento ručně – mechanicky zbavit zbytků kotelního kamene na stropu a stěnách. To ruční bylo škrabání drátem a různými nástavci i na neviditelných místech vnitřku kotle. Pak kotel vystříkat tlakovou vodu a vypláchnout vodou od zbytků kamene. Výdělek vymývače byl odvislý od počtu vymývaných kotlů za 8-mi hodinovou směnu a také od velikosti kotle (velký a malý). Tím si za směnu mohl vydělat od 4,05 do 6,60 Kč.