Ještě sem dám pohled do malé remízy - sice na úzkém rozchodu, je to v rakouském Litschau, ale to je v zásadě jedno, na lokálkách to vypadalo všude takhle - ze kterého vyplývá, že zařízení remíz malých výtopen bylo skutečně spartánské.
remiza_litschau_mala_vyrez.jpg
Takže vlevo u stěny vodárenského přístavku je Schmiede, tj. kovářská výheň, pod prostředním oknem Werkbank = pracovní stůl (můj děda vyučený ještě za Rakouska by mu neřekl jinak než ponk
), ve druhém rohu vedle vodárny jsou Sanddürrofen, tj. kamna na sušení písku a vedle nich Sandkasten = bedna na písek. Toť vše. Navíc v podobných případech v prostoru pod vodojemem, kde jsou naznačeny Kaserne, tedy nocležny, mohla být např. pidikancelář strojmistra, pokud tam sídlil, nějaký skládek (třeba i s těmi konvemi s oleji) a/nebo dílnička, pak by ta výheň byla asi v ní.
Do/z vodojemu vedou tři potrubí: Druckleitung, tedy tlakové potrubí pro připojení pulsometru, mašinka si čerpala vodu ze studny sama, dále Hydrantleitung, to snad ani nemusím překládat, voda se zbrojila přímo v remíze, a Überlauf, tj. přepad.
Není snad nutno připomínat, že toto vše platilo pro období před všeobecným zaváděním elektřiny, tj. u ČSD řekněme do 30. let. (Ale byly i služebny, které se elektrifikovaly až po válce.) První věc, která se ve výtopnách a remízách kromě osvětlení elektrifikovala, bývalo právě čerpání vody.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.