Moderátoři: Michal Dalecký, Jarda H., radekkrupka
hank píše:Dnes tedy přináším slíbené výkresy vedlejších budov stanic na lokálkách, tj. záchodů s hospodářskými přístavky. Z dnešního hlediska jsou suché dřevěné záchody považovány za něco beznadějně zastaralého, ale přesto bych si na adresu těchto "oblíbených" zařízení našich drah dovolil podotknout několik poznámek na jejich obhajobu.
Nejčastějším objektem popisovaného druhu byly záchody s chlívkem a dřevníkem podle normálie 19/H kkStB. Stavěly se tam, kde byl ve staniční budově jeden byt, tj. tento objekt patří ke staničním budovám podle normálií LV/H až LVII/H ZvKČ nebo 14/H a 15/H kkStB. Do septiku byly zaústěny oba záchody (pánský i dámský) i odpad z chlívku.
...
zdraví
hank
MkTT píše:Měl bych dotaz ohledně příručních skladišť. Existovala pro budovy kkStB nějaká varianta příručního skladiště, jako existuje pro budovy ZvKČ? Nebo bylo případně možné postavit k budově podle normálie kkStB (např. 15/H) příruční skladiště podle normálie ZvKČ (např. příruční skladiště LXXXI/H)?
Mirek
hank píše:Jestli ti ale jde o situace, kdy je skladiště stavebně přímo "přilepené" k přijímací budově, tak můžeš použít třeba normálií ÖLEG nebo StEG - příklady od ÖLEG jsou třeba Kouřim, Plaňany, Čelechovice, Náměšť na Hané, Hradčovice, Třemošnice, od StEG většina nácestných stanic moravské části transversály od Okříšek až po Vlárský průsmyk.
MkTT píše:hank píše:Jestli ti ale jde o situace, kdy je skladiště stavebně přímo "přilepené" k přijímací budově, tak můžeš použít třeba normálií ÖLEG nebo StEG - příklady od ÖLEG jsou třeba Kouřim, Plaňany, Čelechovice, Náměšť na Hané, Hradčovice, Třemošnice, od StEG většina nácestných stanic moravské části transversály od Okříšek až po Vlárský průsmyk.
Dík moc za odpověď.
Je mi o to, zda bylo možné mít dvoukolejnou stanici s oběma kolejemi dopravními a skladištěm, pokud se použijí budovy podle normálií kkStB. V případě normálií ZvKČ to dle mého názoru šlo, pokud se postavil příruční sklad. Doufám tedy, že se nemýlím.
Není to zcela přesné: takovéhle tratě se neobsluhují jako PMD (dopravci pro své účely nemohou PMD využívat vůbec), ale vlaky jezdí normálně podle předpisu D1 (předpis D2 na SŽDC už nějakou dobu neexistuje), akorát že trať nevede až do nějaké dopravny, ale končí šturcem na širé trati. Tím lépe, nemusí se nikam nabízet a dávat odhlášky. Provoz na ní plně řídí výpravčí poslední stanice před šturcem, v tomhle případě tedy Raspenavy.hank píše:A pak existuje ještě možnost zvaná "posun mezi dopravnami" (PMD), tu upravuje předpis D2, takže na takové trati lichoběžníkové tabulky nenajdeme, a tam když vjede do traťového oddílu vlak, tak je oddíl obsazený a jiný vlak tam zkrátka nesmí. Příkladem je třeba trať Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem. Bílý Potok má statut nákladiště se zastávkou.
Nedopadne.hank píše:(Osobně si myslím, že to tam dopadne jako v Žacléři - že SŽDC vyloučené koleje a výhybky nejpozději po prodeji remízy vytrhá a zbydou tam nanejvýš dvě dopravní koleje nebo možná dokonce jen jedna, stejně tam nejezdí nic jiného než stadlery RS1.)
Morris Zapp píše:Nedopadne.hank píše:(Osobně si myslím, že to tam dopadne jako v Žacléři - že SŽDC vyloučené koleje a výhybky nejpozději po prodeji remízy vytrhá a zbydou tam nanejvýš dvě dopravní koleje nebo možná dokonce jen jedna, stejně tam nejezdí nic jiného než stadlery RS1.)
807. Na nevyloučené koleji se jako posun mezi dopravnami mohou uskutečňovat
jízdy speciálních hnacích vozidel, samostatných hnacích vozidel a posuno-
vých dílů:
...
h) pro obsluhu vleček a nákladišť (pouze do 10.12.2011).
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 30 návštevníků