Sadman111: Na jaký e-mail ti ten sken můžu poslat? Ale výkres není úplný, neobsahuje všechny pohledy, budeš muset do archívu nebo přímo na místo.
Milan Ferdián: V citované publikaci je přímo Veleslavín a je to dobře, protože ta budova je jiná než všechny ty, které jsi tady vypsal. Otvovice jsou cca o 10 let starší a mají v přízemí okna i dveře klenuté, Zákolany, Černovice apod. mají jinak uspořádané dveře a okna, i když rozměrově ty budovy 1. třídy asi budou stejné (nekontroloval jsem). A na kraslické trati vypadaly zase ještě jinak (Svatava, Hřebeny). Ono to totiž bylo tak, že ty Zákolany apod. původně neměly staniční budovy vůbec, jen strážní domky, a přístavby formou pozměněných staveb staničních budov 1. třídy se doplňovaly až v 80. - 90. letech 19. stol., takže opravdu vypdají trochu jinak.
Sadman111: Ne, normálie 253/H to není. Normálie 253/H je c. a. k. Rakouských státních drah (kkStB), ale Buštěhradská dráha (BEB) měla vlastní sadu normálií a používala je (případně mírně upravené) všude. A Bílý Potok pod Smrkem je vůbec unikum, Frýdlantské okresní dráhy jsou z hlediska normálií používaných v českých zemích úplně mimo, protože veškeré jejich pozemní stavby provedla berlínská firma Herrmann Bachstein, která pak byla i spolumajitelem FOD, takže tam se na nějaké rakouské zvyklosti nehledělo vůbec. Kromě toho budova v Bílém Potoce není normálii 253/H podobná ani vzdáleně. (Nebo jsi myslel Bílý Potok z toho komiksu o Aloisi Nebelovi?
Ale to je fikce...) Normálie 253/H byly použity např. v Javorníku ve Slezsku, ve Zlatých Horách, ve Štítech, na tratích K. Vary - Potůčky (např. Horní Blatná), Rakovník - Louny (např. Mutějovice) i jinde.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.