Tak jo.
Jesti dovolíte, začnu recyklací svého zdejšího příspěvku z června 2011, kdy jsem v eNkařském vláknu pro Jirku Heráčka popisoval provoz na vlečkách Jihočeských papíren Loučovice. Mezitím papírny, kde jsem nechal 5 let svého profesního života (1995 - 1999), bohužel definitivně zkrachovaly
, takže vše řečené už je jen historie...
V Loučovicích byly vlastně dvě papírny, Vltavský mlýn (žst Loučovice) a Sv. Prokop (Loučovice nz - od žst Loučovice směrem k Lipnu). Ze žst Loučovice vedly 2 vlečky, v pořadí od Vyššího Brodu Chemická (ano, ta do r. 1963, kdy byla odstavena celulózka, zajišťovala vykládku chemikálií pro celulózku, tj. pyrit či později síru a vápenec a také plynný chlór) a Papírna (hlavně pro nakládku hotových výrobků, zrušena koncem 80. let), v Prokopě byla jedna vlečka zaústěná do nz.
Pro pořádek: Mezi nimi byla ještě vlečka Pila, která vznikla později (v 70. nebo 80. letech - to přesně nevím) a od r. 1990 obsluhuje i novou kotelnu na černé uhlí. Po přestavbě trolejového vedení na 25 kV, 50 Hz je to poslední loučovická vlečka v občasném provozu, teď už však v nezávislé trakci.
Takže zátěže pro/z JIP Loučovice v 70. letech už po zrušení celulózky a ještě před výstavbou nové kotelny koncem 80. let: Vltavský mlýn - Chemická - vykládka: buničina, uhlí, chemikálie pro papírnu, tj. především kaolín, klížidla a síran hlinitý, Papírna - nakládka: balicí, nepromastitelné a hedvábné papíry, Sv. Prokop - vykládka: buničina, uhlí, starý papír pro lepenkárnu, dříví - metrová polena o průměru 8 - 24 cm - pro brusírnu, nakládka: lepenka, lepenkové obaly (v Prokopě bývala i kartonáž). Kaolín a síran se dříve vozily volně ložené v Utz nebo Z, později síran i jako roztok v cisternách, klížidla - v dobách pryskyřičných klížidel taky v tuhém stavu v Z, později (zesílená klížidla) v cisternách, ale po silnici.
V r. 1990 byly odstaveny obě staré kotelny a začalo se navážet černé uhlí do nové na rozšířenou vlečku Pila ve vozech Eas. Na pile patřící taky papírnám se ložily vozy Res/Nas řezivem. Vlečkové vlaky na Pilu a do Prokopa, když obsluhovaly všechny části vleček, měly lokomotivu uprostřed vlaku , na straně k Lipnu vozy pro Sv. Prokop, k Loučovicím vozy pro pilu a do kotelny. V r. 1993 byl ve Sv. Prokopě odstaven jeden lepenkový stroj a byl nahrazen papírenským strojem na výrobu hygienických papírů a místo kartonáže vznikly linky na toaletní papír, ubrousky a papírové kapesníky. Dráha tehdy vycházela papírně vstříc a dost hygienických výrobků se expedovalo do Prahy-Buben (kde v bývalé remíze bubenské výtopny byl tehdy sklad jednoho papírenského velkoobchodu) jako přednostní zásilky, z Č. Budějovic vlaky Rn/Sn.
Pozor: Na lipenku nesměly nápravové vozy s delším rozvorem než 6 m. Vozy Zts/Gbgs s rozvorem 8 m tam neměly přechodnost kvůli ostrým obloukům. Podvozkové vozy tam však vždy mohly. Po vyřazení vozů Ztr a Vtr koncem 80. let tam už jezdily výhradně 4osáky, tj zmíněné Eas, ale hlavně se surovinou a na výrobky Gags, Hadgs, Taes a jejich různé varianty.
Všechny loučovické vlečky byly zatrolejované a v dobách provozu na 1,5 kV ss se obsluhovaly zásadně v závislé trakci, a to vždy výhradně drážními náležitostmi, papírny nikdy svoje vlečková vozidla neměly. (Ve Sv. Prokopě byl pro provizorní posun u rampy nakládky hotových výrobků naviják.) Na trati byly vždy dvoje náležitosti pro nákladní vlaky, jedny vozily dva páry Mn vlaků denně, druhé obsluhovaly loučovické vlečky.
Kdysi jsem měl i kolejová schémata, ale jak se pořád stěhuju, asi jsem o ně definitivně přišel... podívám se po nich.
Ještě: Myslím si, že papírna z dob od císaře pána až po 70. léta je docela dobré téma, protože a) nabízí slušně různorodý sortiment nákladních vozů, b) vybere si každý podle nároků na místo i podle své zručnosti, od jedné koleje ve šturcu u nějaké malé kartonážky až po celé vnitropodnikové dráhy, viz Štětí nebo obecně papírna se všemi myslitelnými provozy - celulózkou, brusírnou dřeva, vlastní výrobou papíru a jeho zpracováním třeba zrovna na ty škatule, což tedy dnes znamená nejen kartonážku, ale i zvlňovací stroj, tj. výrobu vlnité lepenky.
A ještě: V některých papírnách byly i úzkorozchodky ve funkci vleček, třeba v Žimrovicích u Opavy byla dost dlouhá 600 mm - ze žst Hradec nad Moravicí. A v Jindřichově na ramzovské dráze byl ještě užší rozchod, 500 mm, poháněný třemi trakcemi - postupně animální (koně), důlním dieslem a nakonec i trakorem Zetor 3011
Snad se k nim i k dalším postupně vrátím podrobněji.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.