Starý model 52 neznám, ale už pár let pravidelně provozuji ten nový, který na začátku Liliput vyráběl v celočerné variantě s propisotovými nápisy pro několik evropských železnic. Ten jsem zahodil a nechal udělat tampoprintem lepší.
Po modelové stránce je dobrá, narozdíl od 52 od Gützolda ma kovové rozvody, lépe vypadající kola, odpružené nárazníky, ale ty detaily nejsou tak propracované jako Gützold. Má v topeništi udělané osvětlení, aby to vypadalo jako že se topí. Je to příšerné, ale žárovička naštěstí rychle praskla, takže jsem to už nemusel řešit
Jízdní vlastnosti jsou horší než u Gützolda a to hlavně proto, že tendr má všechny nápravy pevně v rámu. Podvozky nejsou otočné! Je tedy citlivější na nesprávně položené koleje. Z výroby jsou dvě dvojkolí tendru bandážovaná a zaroveň mají z vnitřní strany kol sběrače. Tendr špatně sbíral a samostatně nejezdil. Vyřešil jsem to otočením sběračů na nehnací nebandážovaná kola tendru.
Lokomotiva sbírá pomocí napružených plíšků uvnitř rámu. Bohužel se jednou stalo, že se dotkly a lokomotivou proteklo pár ampér. Takže došlo na nové kablíky, oprava plošňáku a nový dekodér. Doporučuji ihned izolovat. Občas se stává, že vykolejuje přední běhoun, asi by pomohlo udělat nějaký přítlak nebo jiné vedení.
V Zababově jezdí pravidelně dva kusy (jedna uhelka a jedna mazutka), a až na občasné problémy se svlékáním bandáží nebo přejížděním nerovných míst, jsou to velice spolehlivé lokomotivy. V podstatě zpočátku to byly jediné parní lokomotivy, které byly schopny vydržet jezdit celé setkání (asi tři dny).