Zamračená T478.1 od MTB v TT - diskuse

[Jirka_US]

Dekodéry DH jsem vyzkoušel v brejlovcích (Roco) i u loko BTTB a jízdní vlastnosti byly obstojné, ale na kultivovaný chod Zimo nebo ESU LokPilot jen tak žádný dekodér "nemá". Subjektivní dojem je,že dekodéry Zimo pokrývají nejlépe výpadky napájení. Takže vzhledem k ceně jsem už ani o ničem jiném pro bardotku než o Zimo neuvaźoval. Jediná nevýhoda je, že modely MTB jezdí sami o sobě "pomalu" a když se k tomu přidá Zimo, které je "pomalejší" než ostatní dekodéry, tak výsledná rychlost je taková jaká je.....U dekodérů DH bych si asi zkontroloval jaké je max. přípustné DCC napětí, verze DH05C (myslím, že to bývá ta nejlevnějśí varianta) má maximum 18V !

[Myšpulín]

Trochu mimo: Dekodér DH jsem nacpal do BR110 Piko v H0, když jsem ji digitalizoval. Pak jsem nastavoval různé hodnoty v CV a hledal to nejlepší řešení. Po čase to bylo ale čím dál horší, takže reset dekodéru a že začnu od nova. Ale ejhle. Od té doby občas loko zastavuje, občas nereaguje na příkazy třeba 20 sekund, ... Takže problémové budou asi dekodéry.

[Adam96]

Dekodéry DH jsem vyzkoušel v brejlovcích (Roco) i u loko BTTB a jízdní vlastnosti byly obstojné, ale na kultivovaný chod Zimo nebo ESU LokPilot jen tak žádný dekodér "nemá". Subjektivní dojem je,že dekodéry Zimo pokrývají nejlépe výpadky napájení. Takže vzhledem k ceně jsem už ani o ničem jiném pro bardotku než o Zimo neuvaźoval. Jediná nevýhoda je, že modely MTB jezdí sami o sobě "pomalu" a když se k tomu přidá Zimo, které je "pomalejší" než ostatní dekodéry, tak výsledná rychlost je taková jaká je.....U dekodérů DH bych si asi zkontroloval jaké je max. přípustné DCC napětí, verze DH05C (myslím, že to bývá ta nejlevnějśí varianta) má maximum 18V !

Moje berta jezdí možná i víc, jak ta modelová stovka. Ale z to parádně ječí. Posléze se rozjezdí, ale když ji zprvu položím na koleje, tak se mi ježí vlasy.

[Tomáš]

O jízdních vlastnostech MTB jsem psal zde:
viewtopic.php?f=16&t=7470
Tak prosím všechny kdo mají chuť aby téma doplňovali. Ať to máme pěkně pohromadě a můžeme porovnávat.

[Jirka_US]

to Adam Buchal:
No problém je spíše v tom, že srovnatelný stroj brejlovec od Roco a s jiným dekodérem má rychlost řekněme o 50% vyšší a pokud ty modely mají mít podobnou rychlost, tak změnou CV5 si docela "seříznu" regulační rozasah ovladače, což už tak příjemné není.

[j p]

Když jsem po zadření u první bardotky měřil motor měl jsem tu čest pozorovat poměrně znatelné občasné špičky, nevím proč to ten motorek dělá, ale prostě občas hodí špičku, a takovou že jí dokázali chytat i voltmetry a ampérmetry. A právě to může být problém, pokud dekodéry D&H mají citlivější ochrany. Uvidím jestli se stejný problém bude opakovat po pořízení BR118 od Pika která by měla Plux16 snad mít taky.

Jinak ale souhlasím, že některými neustále opěvované jízdní vlastnosti MTB nejsou žádný zázrak, o tom plížení se místo jízdy ani nemluvě. Hlavně že si ti dotyční alespoň rýpnou do konkurence která problém s vysokou rychlostí a trhavou jízdou začla řešit a úspěšně vyřešila.

Zkrat na komutatoru? Mezera mezi jednotlivymi kontakty komutatoru muze byt zanesena smesi uhlikoveho prachu a oleje.

[Jacek]

pánové, k té (ne)modelové rychlosti. Na kolejišti si všechno kalibruji na přepočtenou rychlost 70 km/h, takovou mám traťovou, tak ať to jezdí všechno stejně. Kvůli postrkům, atd. Nevím co je to za blbý zvyk jezdit víc než je konstrukční rychlost lokomotivy. A konkrétně u každého kusu mám trochu jiné hodnoty v CV5, ale všude u všeho výrazně méně než je max. hodnota.
U brejlovce Roco jsem musel použít u ZIMO hodnoty kolem stovky, ano z 255 na 100 !, i Roco jezdí každý model jinak. U bert MTB jsem pro tu traťovou musel dát hodnoty kolem 170. Nechci se nikoho zastávat, ale kolik chcete, aby model berty jel, 200 km/h? Ten rocácký brejlovec se tomu i blíží, nehledě na kolísání rychlosti u některých kusů. Vůbec jediný model, u kterého jsem nikdy nestáhl CV5, je berta MTB v HO, když jsem jeden půjčený kus měřil, jel kolem 80 km/h. Ovšem znovu se zeptám, jaký význam má, aby model jezdil o mnoho rychleji než svojí konstrukční rychlostí? Když se to podle některých plouží

Jirka_US:
a jet s modelem např. T 211 stopadesát je lepší? U jeho modelu mám v CV5 snad jen 40, ale ono to jezdí modelově a bez problémů. U takových modelů je zásadnější problém vůbec dát dohromady nějaký pojezd, ne tak, aby to ještě bylo zpřevodované do "extra" pomala.

[Jirka_US]

to jacek:
Myslím, že asi došlo k nějakému nedoruzumění. Já jsem hovořil úplně o něčem jiném a k tématu vlákna. Rychlostí, která zde byla zmíněna, snad dnes jezdí pouze děti v mateřské školce a začátečníci, které omrzela autodráha. Každý modelář snad ví co je to modelová rychlost, takže téma modelová rychlosti asi patří do vlákna pro začátečníky.

Já jsem hovořil o tom, že pokud mám 2 různé modely, ale dle předlohy stejné konstrukční rychlosti, a při stejném napětí/rychlostním stupni se jejich rychlost liší o 50% a více, tak je to docela problém. Takže vše co měl člověk vyladěné/zkalibrované na Roco a Tillig modely přestalo platit a bylo nutné předělat podle MTB, protože vše se řídí nejpomalejším modelem a rozhodně to není jen změna jednoho CV5. Kromě toho změna CV5 není ani optimální metoda jak snížit max. rychlost např. u dekodérů Zimo. Ale to je již téma spíše do DCC. Takže tady výrobce trochu nedomyslel následky svého počínání byť to asi bylo myšleno dobře.

[TTmili]

Já to s tou rychlostí taky myslel trochu jinak. Nevím jak je tomu u Roca, ale oba svoje Kuehnovi brejláky mám nastavené stejně (po stránkách CV) a kupodivu i jezdí stejně. To se o MTB říct nedá, tam je třeba každý kus pečlivě vylaďovat, protože jeden jede tou svojí stovkou a plynule se rozjíždí a druhý se plazí sotva 80 a ještě se pozdě a relativně neklidně rozjíždí. O zvukových projevech se ani netřeba bavit.
No a ještě zpátky k CV5, na Kuehnech mám ho mám nastaveno těsně kolem 200 z 255, přesto nejezdí víc než v rozmezí 95 až 105 (nedá se říct přesně kolik, na to bych potřeboval nějakou optickou závoru na měření času na konkrétně dlouhé dráze) a vzhledem k tomu že jeho skutečná neomezená rychlost je někde kolem 160, tak při té stovce jede potichoučku a zcela bez problémů. Zato u MTB i když nastavuju co nastavuju tak se s vypětím veškerých sil dostanu sotva ke stovce, a tou to jede s ohromným řevem a drnčením na hranici konstrukčních možností. Zkus to Jacku posoudit takhle jak jsem to napsal. Já mám taky taťovku max. 65, ale mašiny mám nastavený (a nastavuji je tak záměrně) podle jejich skutečných předloh, a je pro mě pak lehčí i určování rychlosti na ovladači (mám ho pomyslně rozdělený podle rychlostí). Uznávám že asi až jednou třeba dojde na T466.0 (ať samo-domo nebo MTB) tak si ho ryze z praktických důvodů asi budu chtít nastavit taky kolem té stovky, abych nemusel zas hledat rychlosti na ovladači, ale třeba taková M152 nebo T458.1, ty mám nastavené obdobně a na rychlost co odpovídá nějaké 75 až 80.

[_pavel_]

Já jen k těm rychlostem. Pokud výrobce udělá model, který opravdu oproti ostatním výrobcům jede znatelně pomalu a já budu neznalý kupec modelových rychlostí, které laik nezná, tak nebudu asi nadšen, když to dám na kolejiště k ostatním modelům jiných výrobců a ....... Příště si od toho výrobce asi jiný model už nekoupím. Výrobce totiž asi zapomíná, že jsou zde i kupující, kteří mají rádi když to jede rychleji. A určitě to není menšina. A takové sedmileté dítě bude "nadšeno" maximální rychlostí Takže výrobce si tímhle....... do vlastního hnízda.
Já modelové rychlosti znám, jen tak pro úplnost.

[Rizoto]

Raz darmo niekrory ludia nebudu uz len z principu spokojny. Aj keby bol vyrobok akokoľvek kvalitny vždy budu hundrat a nadavat.

[Tomáš]

Přesně chápu jak to myslel Jacek
Ta kraxna co mám na obrázku u jména se normálně rozkutálí na 60km/h / 2000otč ( ideální chod motoru, rozumná spotřeba, normální hluk motoru) Po rovině za ideálních klimatických podmínek z toho vytáhnu i 70km/ 2200otč (konstrukční rychlost, zvýšený hluk, zvýšená spotřeba) no a ti lepší z nás za pomocí všech svatých a řádného klesání to dokáží rozhulákat i na 85km/h / 2500-2600otč ( motor se přetáčí, kravál jak sviňa, a spotřeba, že to žere i děti kolem silnice) ale ... sání je bez usazenin ...
to jen na odlehčení tématu

[Radek Strnad]

Raz darmo niekrory ludia nebudu uz len z principu spokojny. Aj keby bol vyrobok akokoľvek kvalitny vždy budu hundrat a nadavat.

Tak, moja reč. Pokud výrobce vyrábí(nebo se alespoň ve větší míře snaží vyrábět)model, tak by měl ten model jezdit v rámci možností také modelovou rychlostí. Pokud někdo chce, aby jezdila lokomotiva s vmax 100km/h rychlostí TGV, nechť si upraví převody a své náklady a riziko a nekritizuje výrobce kvůli tomu, že se rychlost snaží dodržet. Na mezinárodních modelářských soutěžích se dodržení rychlostní normy přeci oceňuje. Spíš bych asi kritizoval toho producenta, jehož mašina letí jak splašená třeba 200km/h. Pokud jsou jízdní vlastnosti špatné, je třeba reklamovat, jak již zde bylo asi stokrát řečeno. Já to také u jedné Barči udělal(749 019-vadná pouzdra) a reklamace byla rychle vyřízena, pouzdra vyměněna a jezdí spolehlivě. To se splašenými Brejlovci od Kuehna to byla jiná anabáze. A jak jsem psal jinde, po výměně celých podvozků jsem je nakonec musel stejně rozebrat a vyměnit ještě vadná pouzdra za ta z těch starých(vadných)podvozků, které jsem naštěstí hned nevrátil výrobci. Kdybych to udělal, nevím o kolik bych si podvozkovou anabázi ještě dále prodloužil. Všeobecně rozdílné zpřevodování jednotlivých výrobců je ale i pro mě problém. Norma NEM je v tomto ohledu měkká.Pro mě je ježdění modelovou rychlostí na kolejišti docela priorita. Své mašinky(hlavně ty malé)dovybavuji power packy, abych mohl spolehlivě přejíždět minimální rychlostí zhlaví s EW1.Opravdu nemám sebemenší potřebu na párostroj tupě civěti, anžto vyrazivše z tunelu, během dvou vteřin drážní(staročeský výraz pro nádraží)prolétne, zmizivše po dalších dvou vteřinách v tunelu druhém. Všeliké to kvaltování toliko pro hovado dobré jest, říkal můj děd statkář.

[_pavel_]

... Brejlovci od Kuehna to byla jiná anabáze. A jak jsem psal jinde, po výměně celých podvozků jsem je nakonec musel stejně rozebrat a vyměnit ještě vadná pouzdra

Tak nevím jestli já mám štěstí nebo ty smůlu, ale mi po reklamaci jezdí mašiny v pohodě bez problémů

Opravdu nemám sebemenší potřebu na párostroj tupě civěti, anžto vyrazivše z tunelu, během dvou vteřin drážní(staročeský výraz pro nádraží)prolétne, zmizivše po dalších dvou vteřinách v tunelu druhém.

To se snad dělalo před dvaceti lety a dál. Nebo máš model vyroben v dnešní době, který tak jezdí ?

[TTmili]

Radek Strnad: Proboha čteš vůbec co tady píšem? Nikdo nemá zájem na tom aby rosnička lítala jako pendolíno, ale myslím že je v našem zájmu aby ty mašiny byli trochu rychlejší než je jejich skutečná rychlost. To jest pro Bardotku někde mezi 120 až 150km/h po přepočtu. A ne že si mašina co má jezdit 100km/h ve skutečnosti sotva s vypětím všech sil a za neskutečného řevu sáhne na 80km/h. Pokud by opravdu naplno totiž jela těch 150, tak si jí v digitálu nastavím daleko lehčeji na reálnou rychlost než když jezdí jen 80. Nehledě na skutečnost že ta od výrobce rychlejší lokomotiva bude daleko vhodnější na ozvučení protože bude tišší při reálné rychlosti. Osobně mi přijde že zvuky co MTB vyluzuje už od nějakých 50km/h musí zákonitě přehlušit jakýkoliv jiný zvuk z repráku.

No a k tomu zavděčení se, osobně po zajetí nemám problém s Rocem, jsem jim i dokonce vděčný za hodně povedené sergeje, stejně tak si nemůžu stěžovat na Kuehna který po počátečních problémech je naprosto bezproblémový (malá vsuvka, kdyby jsi nakupoval u pořádných prodejců kteří o tom problému s ložisky na šneku informovali nebo si alespoň něco přečetl o té výměně než jsi jí provedl, problém bys neměl), ani na Tilliga si nemůžu stěžovat. Jen MTB mě překvapuje stále novými a novými problémy a čímdál horší kvalitou která už je delší dobu probíraná i v H0 tématu.